Jeroným Tejc se mezi právnickými profesemi pohybuje desetiletí, s každým se zná, každý zná jeho. Obecně se ví, že se snaží řešit dlouhodobé problémy a že dokáže naslouchat argumentům. Že je zkrátka pro právníky – a je jedno, zda jde o advokáty, soudce, exekutory, notáře, insolvenční správce a tak podobně – tak nějak jedním z nich.
Ostatně, před pár dny jsem zvedl nový a nesmírně přiléhavý termín místopředsedy České advokátní komory Lukáše Trojana popcornová legislativa. Skrývají se pod ním takové návrhy, co se budou lidem líbit a vznikají nestandardním způsobem, zejména poslaneckými nebo senátorskými iniciativami. Koncepčně bývají ale pochybné a neprobíhá k nim odborná debata.
Popcornovou legislativou ale podle Trojana není ta vycházející z ministerstva spravedlnosti, řízeného, dodávám já, Jeroným Tejcem. Tu vedení České advokátní komory naopak ocenilo, už proto, že vzniká standardním způsobem a má možnost ji připomínkovat. Argumentům Komory je přitom nasloucháno, což se aktuálně projevilo – i mimo tento resort – například u návrhu zákona o ekonomické ochraně státu.
Nyní je ale Jeroným Tejc zároveň hlavní tváří ve sporu vlády a prezidenta, kterou řeší Ústavní soud. Ten se sice podle některých zachoval nestandardně, právě Tejc ale poměrně ostře napadl soudce zpravodaje dané věci Pavla Šámala, jehož chce vláda kvůli jeho údajnému aktivismu z rozhodování vyloučit.
Připomeňme, že Pavel Šámal je jeden z nejrespektovanějších právníků v Česku, je to emeritní předseda Nejvyššího soudu, profesor trestního práva a hlavní autor současného trestního zákoníku a dalších právních předpisů.
Před časem jsem tu psal, že spravedlnost má někdy zajímavý drajv, třeba právě v tom, že se soudcem zpravodajem v této kauze stal právě Pavel Šámal. Z celkem 15 soudců Ústavního soudu jsou totiž spolu s Janem Svatoněm posledními, které jmenoval ještě bývalý prezident Miloš Zeman. Ostatní ústavní soudci už jsou nominanty Petra Pavla. No, v tomto ohledu se to vyvinulo opravdu nečekaně.
Jeroným Tejc je v obtížné situaci. Samozřejmě musí hájit pozici vlády, samozřejmě musí využívat všechny myslitelné argumenty. To, že se teď staví proti Ústavnímu soudu a jednomu z jeho soudců takto asertivně, ale mnozí z právnické veřejnosti nevidí a neuvidí rádi.
