Jak aktuálně hodnotíte přístup firem v České republice ke compliance? Vyvíjí se postupem času?
Po dlouhou dobu indiferentní až negativní přístup obchodních společností k firemní compliance se sice v posledních letech částečně mění k lepšímu, ale velmi pomalu a opatrně.
Až tak zásadní změnu tohoto přístupu přitom nepřinesly ani takové „revoluční“ legislativní novinky, jako bylo zavedení trestní odpovědnosti právnických osob, nové pojetí ochrany osobních údajů v podobě GDPR anebo evropské požadavky na ochranu oznamovatelů protiprávního jednání.
Velká část společností v tomto směru jen formálně splnila stanovené právní požadavky, a to bez toho, že by dále aktivně přijímala a zaváděla navazující postupy a opatření, které bychom mohli označit jako prosazování funkce compliance a compliance management systému (CMS).
Samozřejmě ale existují i na úrovni středně velkých společností čestné výjimky, které se rozhodly s interní politikou firemní compliance postoupit výrazně dále, a dokonce usilují o certifikaci svého CMS dle požadavků mezinárodních standardů, zejména dle normy ISO 37301, která byla převzata i jako česká technická norma ČSN ISO 37301.
Vedle toho se pro řadu společností v České republice stává významnou a zajímavou i mezinárodní norma ISO 37001, která stanoví požadavky na protikorupční management a jež také byla převzata jako česká technická norma.
To, co je v těchto souvislostech zvláště pozitivní, je pak zřejmá snaha začlenit compliance a compliance management systém do širokého kontextu integrovaného management systému, a to včetně využití výhod příp. „integrované certifikace“ managementu, zahrnujícího ISO 9001, ISO 14001 apod.
Jak vnímáte aktuální posuny v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob? Na co byste v tomto ohledu upozornili?
Pokud jde o zájem firem o oblast trestní a protikorupční compliance v České republice, tak zásadní posun přinesla novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob (ZTOPO) z roku 2016.
Tato novelizace jednak podstatným způsobem rozšířila okruh trestných činů, za které mohou společnosti odpovídat, a současně i zavedla možnost zproštění se trestní odpovědnosti s odkazem na svou předchozí náležitou péči a compliance úsilí (§ 8 odst. 5 ZTOPO).
Lze konstatovat, že zatím poslední novela ZTOPO, účinná od 1. ledna, resp. od 1. července, v tomto směru přinesla další posílení úlohy firemní compliance, ale nikoliv až tak zásadní, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Podstatné v tomto směru jsou zejména změny procesní povahy, které umožňují nejen odklon od standardního trestního řízení vedeného proti společnosti jako právnické osobě, ale mj. i výslovně stanoví, že „preventivní a nápravná opatření“ ve smyslu firemní compliance jsou jedním ze zákonných kritérií pro stanovení druhu trestu a jeho výměry.
Jak hodnotíte novou možnost odklonu upuštění od trestního stíhání u právnických osob?
Pokud jde o novou úpravu odklonu, tak je vyjádřena možností podmíněného upuštění od trestního stíhání, o kterém může při splnění stanovených podmínek rozhodnout nejen soud, ale v přípravném řízení i státní zástupce.
Tato možnost odklonu od standardního trestního řízení je určitě pro právnické osoby velmi významná, přičemž z hlediska firemní compliance je důležité případné propojení podmíněného upuštění od trestního stíhání s podmínkou následných compliance opatření, které spočívají v povinnosti připravit a zavést účinný soubor preventiivních a nápravných opatření, příp. navíc doplněné i povinností podrobit se kontrole ze strany soudem nebo státním zástupcem „pověřené osoby“ (auditor, advokát).
V tomto směru ale není podle mého názoru jasné, jak se k aplikaci těchto nových ustanovení postaví soudy a státní zástupci, tj. zda budou tento nový institut ve vztahu k obchodním společnostem skutečně využívat a jak dalece budou trvat i na kontrole obviněné právnické osoby v průběhu zkušební doby.
Podle mého názoru bude využití nových ustanovení alespoň zpočátku velmi omezené, a to spíše na jednotky případů.
Vnímáte tuto možnost pro advokacii a vás konkrétně i jako byznysovou příležitost?
Z hlediska širšího zapojení advokátů do procesu kontroly v rámci podmíněného upuštění od trestního stíhání jsem proto spíše skeptický a v tomto směru tedy tuto možnost ani aktuálně nevidím pro advokacii jako reálnou byznysovou příležitost.
RÖDL je partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky společnosti RÖDL je možné navštívit na adrese https://www.roedl.cz/cs/
