O soutěžněprávní praxi, kterou v pražské Schönherr vedete, je myslím v poslední době velmi pozitivně slyšet. Kladete na ni teď větší důraz?
Soutěžní právo bylo vždycky jádrem toho, co v Praze děláme, ale je pravda, že se v posledních letech, k mé radosti, hodně posouváme. Vybudovali jsme tým, který dnes pokrývá celé spektrum soutěžního práva – od spojování soutěžitelů a screeningu zahraničních investic přes vyšetřování kartelů a zneužití dominance před ÚOHS po oblast významné tržní síly a soutěžní compliance.
Hodně investujeme do sebevzdělávání a aktivit v odborné komunitě – přes založení a vedení Spolku soutěžního práva a regulace, kde se kromě mě angažují i další kolegové, přes vystupování na konferencích, až po odborné články a další publikace. Logicky se to odráží i v hodnoceních – postupně stoupáme v žebříčcích typu Chambers Europe a Legal 500, ať už na individuální nebo týmové úrovni. Takže ano, důraz na soutěžní právo klademe a výsledky se dostavují.
Vy sám jste posílil rovněž v tom ohledu, že spoluvedete vaši bruselskou kancelář, která se na soutěžní právo zaměřuje. Jak vypadá tato vaše role?
Bruselskou kancelář spoluvedu od letošního února společně s kolegyní Evelin Hlinou. Schönherr má v Bruselu zastoupení od roku 1994, máme tam tedy už bohatou historii a dlouhodobě se ukazuje, že skutečná fyzická přítomnost v Bruselu je důležitá směrem dovnitř kanceláře i navenek. Bez osobní účasti v bruselské komunitě, účasti na konferencích, ale i neformálního potkávání se s kolegy a odborníky, kteří v Bruselu sídlí, jednoduše není možné dostatečně sledovat všechny evropské trendy. S tím, jak se mění paradigma v soutěžním právu, ale i kontrole zahraničních investic, je o to víc důležité být blízko středobodu našeho evropského vesmíru. Evropská komise hraje v soutěžním právu a kontrole zahraničních investic velmi významnou roli v porovnání s jinými oblastmi práva, takže je pro celý náš region velká výhoda, že v Bruselu máme kancelář a trvale funkční tým.
Být na místě pro nás znamená větší přehled o tom, co se děje na unijní úrovni i v dalších členských státech. Toto naše unikátní know-how se propisuje i navenek a klienti to oceňují.
Moje role spočívá především v tom, že propojuji naši českou a regionální praxi ve střední a východní Evropě s děním na úrovni EU. V praxi to znamená, že koordinujeme multijurisdikční notifikace spojování soutěžitelů v našem regionu, na kterých obvykle pracujeme s velkými globálními kancelářemi, a pracujeme na mandátech s unijní dimenzí (řízení před Evropskou komisí).
Moje dvojitá role mi zároveň umožňuje pokračovat ve vedení pražského týmu a být v každodenním osobním kontaktu s klienty v Česku. Tato pozice mi umožňuje vidět věci z obou perspektiv, což je v soutěžním právu obrovská výhoda.
Na co se v soutěžním právu Schönherr v Česku a Bruselu zejména zaměřuje?
Pokrýváme v podstatě celé spektrum. V Česku je těžiště naší práce ve třech oblastech: transakčních mandátech při spojování soutěžitelů a kontrole zahraničních investic, v antitrustovém poradenství – tedy v oblasti zakázaných dohod a zneužití dominance včetně dawn raidů, a v oblasti významné tržní síly v potravinovém řetězci.
V Bruselu se pak zaměřujeme na EU a multijurisdikční spojování soutěžitelů a antitrustová řízení před Evropskou komisí. Právě kombinace regionální znalosti celé střední a východní Evropy s bruselskou přítomností je to, co nás odlišuje. Klient, který dělá akvizici se záběrem přes několik jurisdikcí v našem regionu, dostane u nás koordinovaný servis z jednoho místa.
Soutěžní právo je hodně harmonizované, předpokládám tak, že pohybovat se v Bruselu je opravdu zásadní…
Přesně tak. Soutěžní právo je pravděpodobně nejharmonizovanější oblastí práva v EU vůbec. Český zákon o ochraně hospodářské soutěže je v zásadě kopií unijních pravidel a ÚOHS aplikuje stejné koncepty jako Evropská komise. Být v Bruselu proto není luxus, ale nutnost. Pokud chcete klientům poskytovat prvotřídní poradenství, musíte rozumět tomu, jak Komise uvažuje, jak se vyvíjí judikatura evropských soudů, jaké trendy přicházejí. Mnoho věcí, které ÚOHS dnes navrhuje v rámci novely soutěžního zákona – ať už je to nový soutěžní nástroj, call-in mechanismus nebo osobní odpovědnost manažerů – jsou inspirovány právě debatami, které se vedou na evropské úrovni nebo v jiných členských státech. Kdo tyto debaty sleduje přímo v Bruselu, má přirozeně náskok.
Nedávno jste napsal několik textů k navrhovaným změnám v českém soutěžním právu. Nakolik chcete vstupovat do těchto debat nebo i přímo do legislativního procesu?
Vstupovat do odborné debaty považuji za svou osobní povinnost. Soutěžní právo obvykle není v centru politického dění, a proto je nezbytné, aby se na některé zásadní poukazovalo v odborné komunitě. Nečekám, že našim návrhům bude pokaždé vyhověno, ale myslím, že tvorba právních předpisů, soft law i soutěžní policy prostě potřebuje pohled z praxe. Pak je ta otázka jednoduchá – kdo jiný by měl tento pohled přinést, než my advokáti se specializací na tuto oblast.
Publikovali jsme několik podrobných analýz a komentářů navrhované novely zákona o ochraně hospodářské soutěže na několika platformách. Napsali jsme i „alternativní návrh“ novely. Jde nám o to, aby diskuse měla odborný základ. Před zavedením tak zásadních institutů je třeba seriózní debata.
Když porovnáte české a bruselské prostředí, kde je expertní hlas více a možná efektivněji slyšet?
V Bruselu je odborná debata nesrovnatelně strukturovanější. Evropská komise pravidelně publikuje návrhy, otevírá veřejné konzultace, zvažuje připomínky. Existuje tam zavedená kultura dialogu mezi institucemi, advokáty, akademiky a byznysem. V Česku se tato kultura teprve buduje. ÚOHS v posledních letech udělal velký pokrok v otevření se odborné veřejnosti. Ale stále je prostor pro zlepšení. Například ÚOHS dosud nepublikuje jasný rámec priorit pro nadcházející rok, což řada evropských soutěžních úřadů běžně dělá. Ale musím říct, že prostor pro expertní hlas v Česku roste, a my se snažíme ho aktivně využívat.
Tým jste nedávno rozšířili o bývalého místopředsedu ÚOHS Michala Petra. Jak složité bylo ho získat?
S Michalem se už známe poměrně dlouho, v podstatě od mých studentských let, a pohybujeme se ve stejné soutěžněprávní komunitě, která je v Česku poměrně úzká. Já mám obrovský respekt k jeho práci a na začátku jsem měl trochu obavy ho oslovit. Nakonec jsem se ale trefil do správného okamžiku, kdy se Michal poohlížel po větším zapojení do praxe, takže dohoda byla poměrně rychlá a jednoduchá. S ohledem na jeho akademické působení a další závazky, jako je působení v rozkladových komisích ČNB a ÚOHS, jsme samozřejmě museli přizpůsobit model spolupráce. Pozice of counsel, která je v západní Evropě prověřeným modelem, je pro tuto spolupráci ideální a umožňuje nám obojí – přinášet Michalovu expertizu do naší klientské praxe a Michalovi zároveň pokračovat v akademickém působení.
Jak bude vypadat jeho role of counsela?
Michal posiluje náš tým především v oblastech, kde má unikátní zkušenosti. Působil na ÚOHS dvanáct let, z toho pět jako místopředseda. Rozumí tomu, jak úřad uvnitř funguje, jak přemýšlí, jak postupuje v řízeních. To je pro klienty extrémně cenné. V praxi se zaměřuje především na antitrustové otázky – zakázané dohody, zneužití dominance, složité případy spojování – a na oblast nekalých obchodních praktik. Jako of counsel se zapojuje do konkrétních případů, kde jeho expertiza přináší přidanou hodnotu.
Michal Petr rovněž vede jednu z kateder na olomoucké Právnické fakultě. Znamená jeho příchod i nějaké vaše větší propojení s akademickou sférou?
Propojení s akademickou sférou pro nás není novinka, ale věřím, že s Michalovým příchodem budeme mít možnost některé synergie využít mnohem víc. Byl bych rád, aby náš tým pokračoval v nastavené linii a aktivně přispíval do akademické debaty, ať už články, komentáři nebo vystoupeními na odborných fórech. Zároveň je to pro nás skvělé propojení s nastupující generací – sám si to ověřuji při přednáškách na Masarykově univerzitě i jinde. Věřím, že i díky tomuto budeme do budoucna ještě úspěšnější v přilákání a zapojování talentů z řad studentů, ať už to bude Univerzita Palackého v Olomouci nebo jiné právnické fakulty.
Co dalšího teď v rámci vaší praxe plánujete?
Především chceme pokračovat v tom, co děláme – poskytovat špičkové soutěžněprávní poradenství a aktivně vstupovat do odborné debaty. Konkrétně budeme pečlivě sledovat a komentovat legislativní proces kolem novely soutěžního zákona, protože ta může zásadně proměnit pravidla hry pro české firmy. V ČR nás čeká brzy také úprava režimu prověřování zahraničních investic, kde jsme již nyní velmi silní, a chceme se podílet na legislativních úpravách.
Rádi bychom také více využili naši konkurenční výhodu v geografickém pokrytí – co se týče pokrytí regionu střední a východní Evropy, jsme v tom jednoznačně nejlepší. Když k tomu přidáte působení v Bruselu, můžeme mnoho klientům nabídnout ideální mix. Jelikož kontinuálně rychle rosteme, potřebujeme také pravidelně rozšiřovat náš tým. Proto stále hledáme šikovné lidi, kteří chtějí dělat soutěžní právo na nejvyšší úrovni.
Advokátní kancelář Schoenherr je partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
