Nedávno jste se účastnil Balkan Legal Forum 2026. Co je pro Balkán aktuálně z byznysového pohledu typické?
Především jeho různorodost. Balkán není jednotný trh a při investičním rozhodování je třeba rozlišovat jednotlivé země i jejich vztah k Evropské unii. Na západním Balkáně představuje významné téma modernizace podniků, digitalizace a investice do energetické účinnosti. Přibližování evropským standardům vytváří prostor pro nové obchodní příležitosti. Současně však podnikání ovlivňuje geopolitická nejistota a (ne)předvídatelnost místního podnikatelského prostředí.
Jak je to v balkánských zemích s kvalitou legislativy?
Rozlišoval bych kvalitu samotných předpisů, způsob jejich přijímání a jejich uplatňování v praxi. Přibližování právu Evropské unie je pro země západního Balkánu významným impulzem, samotné převzetí evropských pravidel ale právní jistotu nezaručuje. Důležité je také fungování příslušných institucí. Právě zde zůstává mezi formálním nastavením a praxí řada mezer. Pro podnikatele je přitom rozhodující, zda dokáže předvídat, jak budou úřady a soudy pravidla vykládat a uplatňovat. Kvalitu právního prostředí je proto třeba hodnotit vždy v konkrétní zemi a konkrétním oboru.
A s compliance? Jaký k němu mají tamější firmy přístup?
Byl bych opatrný s představou, že existuje jeden typicky balkánský přístup ke compliance. U konkrétní firmy je namístě zkoumat její velikost, obor, investorské zázemí a požadavky obchodních partnerů. Problémem části podnikatelského prostředí západního Balkánu zůstává neformální ekonomika a nerovnoměrné vymáhání pravidel. O to důležitější je při výběru partnera ověřovat, jak jeho compliance skutečně funguje. Samotná existence etického kodexu o každodenním fungování firmy mnoho neřekne.
Compliance aktuálně prochází výraznou změnou, už vzhledem k nástupu umělé inteligence a rozvoji technologií. Co je podle vás v tomto ohledu důležité?
Technologie a umělá inteligence compliance výrazně proměňují. Nejde přitom jen o nové regulatorní požadavky, ale také o rychlost, s jakou se dnes informace šíří. To, co dříve zůstalo uvnitř jedné firmy, může být během několika minut veřejně známé. Tím podle mě roste význam etické stránky podnikání – nestačí se ptát jen na to, co je ještě v souladu se zákonem, ale také na to, co je správné a dlouhodobě obhajitelné.
Nakolik ovlivňuje compliance v České republice geopolitická situace?
Geopolitická situace má na compliance stále větší vliv. Firmy musí reagovat například na sankce, změny dodavatelských řetězců, bezpečnostní rizika nebo požadavky spojené s ochranou citlivých dat a technologií. Compliance se tak postupně posouvá od čistě regulatorní disciplíny k širšímu řízení rizik, která mohou mít i geopolitický původ.
Roste podle vás v průběhu času v Česku i důraz na etickou rovinu podnikání?
Myslím, že ano. Etika v podnikání už není vnímána jen jako otázka firemních hodnot nebo reputace, ale stále více jako součást řízení firmy. Pomáhá tomu i větší transparentnost a rychlost, s jakou se dnes informace dostávají k zaměstnancům, zákazníkům i veřejnosti. Firmy si zároveň uvědomují, že důvěra se buduje dlouhodobě, ale může být velmi rychle ztracena. Pro ilustraci lze uvést kauzu Brašnářství Tlustý.
Působíte rovněž jako ředitel Czech Institute of Directors. Co institut podle vás charakterizuje?
Czech Institute of Directors je nezávislá a nezisková organizace, která se více než 20 let věnuje corporate governance. Charakterizuje nás především snaha přenášet nejlepší mezinárodní standardy do českého prostředí. Pomáháme členům správních orgánů a managementu nejen rozumět pravidlům, ale především dobře a odpovědně řídit firmy. Důležitá je pro nás také výměna zkušeností a kultivace prostředí corporate governance v České republice.
Jaké máte s Czech Institute of Directors další záměry?
Jednou z našich aktuálních priorit je revize českého Kodexu správy a řízení společností České republiky, jehož je Czech Institute of Directors správcem a vlastníkem. Od jeho vydání uplynulo již osm let, a proto chceme do jeho aktualizace promítnout jak zkušenosti z jeho praktického používání, tak nové trendy v oblasti corporate governance.
Vedle toho chceme dál rozvíjet kontinuální vzdělávání členů volených orgánů a vytvářet prostor pro sdílení zkušeností a diskusi o aktuálních tématech. Letos jsme například poprvé připravili praktický manuál pro členy statutárních orgánů společností s ručením omezeným a akciových společností, který pomáhá zejména novým členům lépe se orientovat v jejich povinnostech a odpovědnostech. Naším cílem je, aby institut byl pro členy správních orgánů především praktickým a relevantním partnerem pro jejich každodenní práci.
Proběhnou na podzim nějaké související akce?
Na 13. října připravujeme v Praze pracovní snídani na téma Trestní stíhání právnické osoby – jak se připravit a jak se mu bránit. Povede ji Richard Schmidt, advokát s dvanáctiletou praxí v obhajobě exponovaných kauz hospodářské kriminality, který se dlouhodobě specializuje na trestní obhajobu právnických osob. Akce je primárně určena členům našeho institutu, ale je otevřena i odborné veřejnosti – zájemci se mohou přihlásit prostřednictvím e-mailu [email protected].
Na podzim bychom také rádi uspořádali konferenci nebo panelovou diskusi ve spolupráci s Českým institutem interních auditorů. Zaměřit bychom se chtěli na témata na průsečíku výkonu funkce členů volených orgánů a postavení interního auditu.
Advokátní kancelář KŠB je partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky KŠB můžete navštívit na adrese https://www.ksb.cz/
