Jak moc porušují chytré brýle právo? Pozor na GDPR, varuje Valerie Cermanová

Zdroj: Jan Branč/ Aegis Law

ANALÝZA AEGIS LAW – Chytré brýle vybavené kamerou, mikrofonem a umělou inteligencí představují další krok ve vývoji nositelné elektroniky. Uživatelům mohou usnadnit každodenní činnosti, zároveň však dokážou nenápadně zachycovat osoby a jejich okolí. Ačkoliv diskuse o chytrých brýlích není novinkou, jejich rozšiřující se funkce znovu otevírají problematiku zásahů do soukromí.

Co chytré brýle dokážou

Chytré brýle neboli smart glasses bychom od těch klasických v některých případech rozeznali jen stěží. Přestože rozdíly nemusí být na první pohled patrné, jejich funkcionality se podstatně liší. V obroučkách mohou být zabudovány kamery, mikrofony a další senzory, které umožňují zachycovat obraz, zvuk nebo informace o okolním prostředí.

Propojení s mobilním telefonem dovoluje prostřednictvím brýlí uskutečňovat hovory, přehrávat hudbu, pořizovat fotografie a videozáznamy nebo spravovat notifikace. Některá zařízení dokážou zobrazovat informace přímo v zorném poli uživatele. Výrobci současně vyvíjejí modely, jejichž ovládání je založeno na neurotechnologiích, například náramku schopném rozpoznat a následně interpretovat gesta ruky.

Významnou změnu přináší spojení chytrých brýlí s umělou inteligencí. Uživatel může s AI asistentem komunikovat v reálném čase a klást mu otázky vztahující se k tomu, co právě vidí. Může jej například požádat, aby přeložil cizojazyčný nápis, popsal předmět před uživatelem nebo poskytl informace o jeho okolí. Aby systém mohl odpovědět, musí v konkrétní situaci aktivovat kameru nebo mikrofon a získaná data následně zpracovat.

Chytré brýle přitom nejsou vynálezem posledních let. Výraznou pozornost vzbudily již před více než 10 lety v souvislosti s projektem Google Glass. Tehdejší zařízení se do běžného života výrazněji neprosadila, vývoj se však nezastavil. Novější modely jsou méně nápadné, technologicky vyspělejší a stále častěji propojené s AI službami. Právě jejich podobnost s běžnými brýlemi ovšem přináší nejen etické, ale i právní otázky.

Když není poznat, že vzniká záznam

Chytré brýle nejsou pouze elektronickým zařízením, ale slouží také jako módní doplněk. Osoba, která se setká s jejich uživatelem, proto nemusí poznat, zda se dívá na klasické brýle, nebo na zařízení schopné pořizovat obrazový a zvukový záznam.

Mobilní telefon sice poskytuje obdobné funkce, fotografování nebo natáčení je však zpravidla viditelnější. Uživatel musí telefon nasměrovat na fotografovaný objekt. Kamera v chytrých brýlích naproti tomu přirozeně sleduje směr uživatelova pohledu. Pořizování záznamu tak může snadno splynout s běžným pohybem osoby a pro její okolí zůstat prakticky nepostřehnutelné.

Některé modely používají světelnou nebo zvukovou signalizaci, která má ostatní upozornit na aktivní kameru či mikrofon. Ani takové řešení však nemusí za všech okolností zajistit, že osoby v okolí pochopí, co se děje. Drobná kontrolka může být na frekventovaném veřejném místě obtížně viditelná, zvukovou signalizaci mohou přehlušit okolní zvuky a část veřejnosti nemusí význam takového upozornění vůbec znát.

Rizika se přitom neomezují pouze na pořizování fotografií či videozáznamů. Některé chytré brýle mohou nahrávat zvuk nebo v reálném čase překládat probíhající konverzace a zpracovávat tak hlasové projevy i obsah komunikace osob v okolí, aniž by si toho tyto osoby byly vědomy.

Uvedené může být v rozporu s jednou ze základních zásad GDPR, konkrétně se zásadou transparentnosti. Lidé by měli být informováni o tom, že jsou jejich osobní údaje (ať už jejich podoba nebo například hlasový projev) zpracovávány, kdo je zpracovává a za jakým účelem. 

Rozpoznávání obličejů

Samostatnou otázku představují funkce rozpoznávání obličejů. Samotná fotografie nebo video zachycující obličej člověka neznamená automaticky zpracování biometrických údajů podle GDPR. O zpracování biometrických údajů půjde zejména tehdy, pokud budou záznamy obličeje použity k jedinečné identifikaci člověka. Samotné zaznamenání obličeje ještě samo o sobě neznamená zpracování zvláštní kategorie osobních údajů; rozhodující je, zda a jak je záznam následně využíván, zejména zda slouží k jedinečné identifikaci fyzické osoby.

Pokud by systém porovnával rysy obličeje s databází za účelem zjištění totožnosti osoby, mohlo by se jednat o zpracování zvláštních kategorií osobních údajů, které lze zpracovávat pouze na základě výjimek uvedených v čl. 9 GDPR. Pro běžné spotřebitelské použití by nalezení odpovídající výjimky mohlo být velmi obtížné.

Rizika se netýkají jen osob v okolí

Chytré brýle mohou představovat riziko zásahu do soukromí i pro samotného uživatele. Pokud zařízení zobrazuje notifikace, soukromé zprávy nebo jiné informace přímo v zorném poli uživatele, můžou být tyto údaje viditelné i pro ostatní osoby nacházející se v jeho těsné blízkosti.

Další otázky vyvolává také přenos údajů mezi brýlemi, mobilním telefonem a dalšími zařízeními, při kterém by měla být zajištěna bezpečnost zpracovávaných dat.

Praxe v ostatních státech

Problematikou chytrých brýlí se v nedávné době zabýval taktéž francouzský dozorový úřad (CNIL), který upozornil na rizika spojená s chytrými brýlemi a na etické a soukromoprávní dopady jejich používání.

CNIL taktéž doporučil uživatelům chytrých brýlí například to, aby osoby ve svém okolí informovali, pokud používají kameru nebo mikrofon, vypínali nepotřebné funkce a nepoužívali zařízení v situacích, v nichž je ostatní lidé neočekávají. Francouzský průzkum provedený na začátku roku 2026 navíc ukázal, že 67 % dotázaných považovalo chytré brýle za riziko pro soukromí. Významná část respondentů je však současně vnímala jako potenciálně užitečný nástroj, například pro lidi se zrakovým nebo sluchovým postižením.

Přísnější regulaci chytrých brýlí a podobných zařízení zvažuje například také Norsko. 

Chytré brýle mohou svým uživatelům usnadnit přístup k informacím, komunikaci i výkon některých povolání. Významný přínos mohou mít například pro osoby se zdravotním postižením. Nelze však přehlížet jejich dopad na soukromí osob. Pravidla ochrany osobních údajů jsou založena na řadě principů, od zákonnosti a minimalizace až po transparentnost. Jejich naplnění a vymáhání však bude u chytrých brýlí daleko obtížnější. Významnou roli v odpovědném nastavení a užívání tak hrají nejen uživatelé chytrých brýlí, ale také jejich výrobci.


Mgr. Valerie Cermanová je advokátkou advokátní kanceláře Aegis Law.


Advokátní kancelář Aegis Law je hlavním partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.

Webové stránky Aegis Law můžete navštívit na adrese https://www.aegislaw.cz/