Vadí vám současná legislativní praxe využívání poslaneckých návrhů i v případech, kdy by bylo žádoucí připomínkové řízení?
Vládní návrhy podléhají připomínkovému řízení napříč ministerstvy a dalšími dotčenými institucemi, což umožňuje lépe a dříve odhalit možné náklady, vedlejší dopady či problémy s proveditelností navrhované úpravy. U poslaneckých návrhů taková kontrola zpravidla chybí. Vláda se k nim může, ale nemusí vyjádřit, a ostatní dotčené orgány se standardně nevyjadřují.
Současná legislativní praxe proto může být problematická. Ústavní soud ostatně opakovaně zdůrazňuje význam řádného legislativního procesu jako zdroje legitimity zákona. Poslanecký návrh by neměl fakticky sloužit jako jakási zkratka pro návrh zákona, u něhož by bylo účelné projít vládním připomínkovým řízením a schvalováním. Ústavní právo každého poslance na zákonodárnou iniciativu nicméně rozporovat nelze. Vychází totiž z principu dělby moci a může naopak kladně působit v rámci systému brzd a protivah.
Zdálo by se vám rozumné zavést do české legislativy takzvanou klauzuli zapadajícího slunce (sunset clause)? Spočívá v tom, že by zákony (či alespoň některé z nich) platily po nějakou předem určenou dobu a poté by mohly být dál závazné jen tehdy, pokud by je politická reprezentace opět potvrdila.
Klauzule zapadajícího slunce (sunset clause) je vlastní zejména angloamerickému právnímu systému. Úplně cizí však není ani není českému právnímu řádu. Zákony účinné na předem určenou dobou nalezneme i v něm. Poukázat lze například na krizovou legislativu (povodně 2010, covid-19), ale i na „běžné“ zákony, např. v oblasti regulace tabákových výrobků (dočasná pravidla prodeje, reklamy či zdanění).
Nespornou výhodou klauzule zapadajícího slunce je, že nutí zákonodárce po předem určeném období konkrétní úpravu znovu posoudit v kontextu aktuálních potřeb společnosti. Určitou měrou tak může přispívat k racionalizaci právního řádu a omezovat přežívání již neúčelných předpisů. Na druhou stranu snižuje právní jistotu a předvídatelnost právních norem z pohledu jejich adresátů. Ti se musí na každou novou úpravu připravit, ale vždy pouze dočasně.
Přestože ji ústavní předpisy přímo nevylučují, klauzuli zapadajícího slunce nepovažujeme za univerzální nástroj, který by byl způsobilý zajistit plošné zlepšení legislativního procesu. Přiléhavou může být na ad hoc situace, ve kterých apriori není žádoucí úprava trvalého charakteru.
Jak celkově hodnotíte kvalitu legislativního procesu v České republice? Co by mu prospělo?
Český legislativní proces má poměrně robustní ústavní rámec i funkční pojistky. V praxi však nezřídka vykazuje prvky chaotičnosti. Časté novelizace obvykle spojené s rozsáhlými pozměňovacími návrhy a nedostatečným odůvodněním přímo oslabují schopnost adresátů se právem řídit.
Ke zlepšení by mohla přispět vyšší kvalita a transparentnost legislativních podkladů, jednotné standardy důvodových zpráv nebo opravdu důsledné hodnocení dopadů a rizik navrhovaných úprav. Právě informovaná veřejná a parlamentní diskuse je základním předpokladem kvalitní legislativy.
Advokátní kancelář ŠTILEC & PARTNERS je partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky ŠTILEC & PARTNERS můžete navštívit na adrese https://www.stilecpartners.cz/
