Jak aktuálně hodnotíte přístup firem v České republice ke compliance? Vyvíjí se postupem času?
Přístup českých firem ke compliance se podle mé zkušenosti výrazně posunul. Ještě před několika lety řada společností vnímala compliance spíše jako formální dokumentaci – tedy směrnici, etický kodex nebo školení, které je potřeba „mít v šuplíku“. Dnes se stále častěji setkáváme s tím, že firmy začínají compliance chápat jako reálný nástroj řízení rizik, ochrany managementu i ochrany hodnoty celé společnosti.
Rozvoj compliance systémů českých společností je motivován několika faktory. Zaprvé roste tlak vlastníků, bank, investorů, obchodních partnerů a veřejných zadavatelů. Zadruhé se zvyšuje citlivost na reputační rizika – někdy může být medializace kauzy pro firmu fakticky bolestivější než samotná sankce. A zatřetí se postupně proměňuje i trestněprávní prostředí. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob pracuje s tím, že právnická osoba může svou odpovědnost odvrátit, pokud vynaložila veškeré úsilí, které po ní bylo možné spravedlivě požadovat, aby protiprávnímu jednání zabránila. To v praxi znamená, že kvalitně nastavený, skutečně používaný a reálně uplatňovaný compliance program může mít zásadní význam.
Zároveň bych ale nechtěl situaci idealizovat. Český trh je stále velmi nevyrovnaný. U větších korporací, regulovaných subjektů nebo firem s mezinárodní účastí bývá compliance standardem. U středních a menších firem často záleží na osobním postoji vlastníka nebo managementu. Někde compliance funguje velmi dobře, jinde se stále redukuje na dokumenty stažené z internetu a jednorázové proškolení zaměstnanců. Za nejdůležitější však vnímám trend přechodu od formální compliance dokumentace ke compliance funkční.
Jak vnímáte aktuální posuny v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob? Na co byste v tomto ohledu upozornili?
Aktuální změny v oblasti trestní odpovědnosti právnických osob považuji za velmi významné. Velká novela trestních předpisů, publikovaná jako zákon č. 270/2025 Sb., změnila i zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob. Část změn nabyla účinnosti 1. ledna 2026, zatímco nový odklon v podobě podmíněného upuštění od trestního stíhání právnické osoby nabyl účinnosti 1. července 2026.
Z praktického pohledu bych upozornil zejména na tři věci:
První je posílení významu compliance i po spáchání trestného činu. Novela výslovně pracuje s tím, že při ukládání trestu má soud přihlížet mimo jiné k poměrům právnické osoby, její dosavadní činnosti, počtu zaměstnanců, předmětu činnosti a nově také k tomu, zda vykonává činnost strategického nebo obtížně nahraditelného významu pro národní hospodářství, obranu nebo bezpečnost. To je důležité, protože trestání právnických osob nemá být mechanické. U některých firem může mít zákaz činnosti, peněžitý trest nebo zveřejnění rozsudku dopady nejen na vlastníky, ale i na zaměstnance, dodavatelské řetězce nebo veřejný zájem.
Druhá věc je nový prostor pro řešení kauz, u nichž není nutné dojít až k odsuzujícímu rozsudku. To je podle mě koncepčně správný krok. U právnických osob často dává větší smysl požadavek na náhradu škody, změnit vnitřní procesy, odstranit systémové selhání a zavést kontrolní mechanismy, než firmu pouze potrestat.
Třetí věc je prevence. Nová úprava vysílá firmám jasný signál: nestačí řešit compliance až ve chvíli, kdy přijde policie. Pokud firma nemá přehled o svých rizicích, nemá funkční oznamovací kanály, neřeší střety zájmů, neprověřuje rizikové transakce a neumí doložit, že zaměstnance skutečně vedla k zákonnému jednání, bude se jí v trestním řízení argumentovat výrazně hůře.
Jak hodnotíte novou možnost odklonu – upuštění od trestního stíhání u právnických osob?
Novou možnost podmíněného upuštění od trestního stíhání právnické osoby hodnotím pozitivně. Je to krok směrem k modernějšímu a praktičtějšímu pojetí trestní odpovědnosti firem.
Smyslem trestního řízení proti právnické osobě by nemělo být pouze nalezení viníka a uložení sankce. U firem je často podstatnější otázka, proč k protiprávnímu jednání došlo, zda šlo o exces jednotlivce, nebo o systémový problém, a hlavně zda firma přijala opatření, aby se podobné jednání neopakovalo. Právě zde může být nový odklon velmi užitečný.
Tato nová úprava klade důraz na přijetí a řádnou implementaci compliance programu, včetně kontroly nad jeho přijetím a implementací. To je podle mě správné. Pokud má být trestní stíhání právnické osoby podmíněně odloženo nebo má být od něj upuštěno, nemělo by jít o „výkupné“ nebo čistě formální dohodu. Mělo by být zřejmé, že firma pochopila příčinu problému, napravila následky, spolupracuje a změnila své vnitřní fungování.
Za klíčové považuji, aby se tento institut uvedl i do praktického života a byl ze strany státních zástupců a soudců skutečně využíván. Jedná se o velmi užitečný postup, zejména z pohledu preventivní a reparační funkce, neboť klade důraz na náhradu způsobené škody za současného přijetí nápravních opatření.
Je nutné zároveň zdůraznit, že se rozhodně nejedná o „snadnou cestu“, jak firmu ochránit před uložením trestněprávní sankce. Naopak, tento postup znamená velmi intenzivní práci: interní šetření, revizi smluvních procesů, úpravu schvalovacích mechanismů, nastavení whistleblowingu, školení, kontrolní testování, dokumentaci přijatých opatření a komunikaci s orgány činnými v trestním řízení. I přes tuto náročnost může být dobře využitý odklon pro firmu výrazně lepším řešením než dlouhé trestní řízení s nejistým výsledkem a reputačními dopady.
Vnímáte tuto možnost pro advokacii a vás konkrétně i jako byznysovou příležitost?
Jako byznysová příležitost pro advokáty může být vnímáno nově zavedené oprávnění pro advokáty kontrolovat postup právnické osoby při zavádění nápravných a preventivních opatření. Jde o příležitost poskytovat službu, která má pro klienty skutečnou hodnotu – pomoci jim předejít uložení trestněprávní sankce, zvládnout krizovou situaci a nastavit vnitřní pravidla tak, aby firma fungovala zdravěji a bezpečněji.
Nový odklon může zvýšit poptávku po advokátech, kteří rozumí nejen trestnímu právu, ale i fungování firem, interním procesům, řízení rizik, pracovněprávním souvislostem, ochraně oznamovatelů, veřejným zakázkám, AML pravidlům a korporátní správě.
Pokud jde konkrétně o naši advokátní kancelář, oblast compliance představuje již dlouhodobě významnou část portfolia poskytovaných služeb. Novou právní úpravu proto vnímáme jako další možnost uplatnit naše dosud nabyté zkušenosti ve prospěch širšího okruhu právnických osob. Věříme, že se tento institut uvede skutečně „do života“ co nejdříve a stane se běžnou součástí trestního procesu.
Sokol Novák tdpA je hlavním partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky Sokol Novák tdpA najdete na adrese https://sntd.eu/.
