Právě skončil druhý ročník Měsíce sportu. Jak jeho průběh hodnotíte?
Myslím, že i letos vše probíhalo hladce a troufám si říct, že všichni sportovali možná ještě s větším nasazením než loni. Za to jsem opravdu moc ráda. Oproti loňsku jsme totiž zaznamenali výrazný nárůst účastníků, takže organizace byla o to náročnější. Ale díky skvělému týmu a podpoře kolegyň a kolegů vše fungovalo tak, jak mělo.
A když letošek vysloveně srovnáte s loňským prvním ročníkem?
Z pohledu účasti je letošní ročník s tím loňským určitě úspěšnější. Výrazně narostl počet zapojených kolegyň a kolegů i celková sportovní aktivita. Vysportovaná částka by pak měla dokonce pokořit loňský výtěžek. A pokud to mám srovnat s úplně prvním ročníkem, pak je ten posun opravdu výrazný. Ten jsme totiž pořádali jen interně v rámci naší kanceláře.
Jaké máte s touto akcí další záměry? Měla by dál růst a stát se jasnou součástí advokátní CSR obecně?
Budu v to moc doufat a věřím, že se to podaří. Pokud mám být ale upřímná, zatímco motivovat lidi k pohybu je poměrně snadné, motivovat k vyšším darům už o něco složitější. Nárůst vysportované částky tak určitě není přímo úměrný růstu účastníků. To bude z mého pohledu největší výzva do dalších let.
Do příštího ročníku už máme ale docela ambiciózní plány. Rádi bychom vytvořili stabilnější platformu – například web, který by soustředil všechny informace o akci na jedno místo. Zároveň chceme více pracovat i se společnými sportovními akcemi, aby se účastníci mohli potkávat i offline a navzájem se ještě víc motivovat. Takže plány máme a těšíme se, kam to posuneme.
V oblasti společenské odpovědnosti jste vy osobně velmi aktivní, je vidět, že snaha pomáhat je vám opravdu vlastní. Jak byste popsala svůj přístup ke společenské odpovědnosti?
Pro mě je CSR hlavně o smysluplnosti a dlouhodobosti. Snažím se tak věnovat dlouhodobějším projektům, které mají i nějaký přesah do komunity, právě jako Měsíc sportu. Advokacie má v tomto směru velký potenciál, ať už jde o pro bono pomoc, nebo o zapojení do podobných iniciativ. Mám navíc zkušenost, že kolegyně a kolegové z advokátní komunity jsou velmi štědří. A vlastně si myslím, že je to do určité míry typické i pro naši společnost obecně. Pokud ale má být nějaký projekt dlouhodobě udržitelný, nejlépe podle mě funguje, když se do něj účastníci zapojují aktivně, nejen finančně, ale i osobně. Ideální je, když si z toho lidé odnesou nejen dobrý pocit, ale i nějaký zážitek.
Nerad bych ale opomenul rovněž to, že jste uznávanou advokátkou. Co ze své práce považujete dosud za nejzajímavější?
To je vždycky těžké, protože ty nejzajímavější případy nebývají nutně ty nejviditelnější a často je ani není možné bez dalšího medializovat. Pro mě je ale dlouhodobě velmi zajímavá oblast odpovědnosti statutárních orgánů, zejména předběžná opatření v insolvenčních řízeních, se kterými máme praktické zkušenosti. Právě díky nim může být uloženo současným i bývalým členům statutárních orgánů povinnost složit určité finanční plnění do soudní úschovy, které následně slouží k uspokojení pohledávek konkrétního věřitele. Z hlediska dlužníků je to poměrně přísný prostředek, zejména když je možné ho uplatnit i na bývalý management, který ve společnosti nemusí už dlouhou dobu působit. Na druhou stranu, lze ho aplikovat v situaci, kdy ze strany těchto osob došlo k porušení jejich povinnosti, tedy je možné důsledky takového jednání svým způsobem předvídat.
Co ze své specializace byste do budoucna chtěla nejvýrazněji rozvíjet?
Z oblasti soudních sporů je toho hodně, co mě baví, ale velký potenciál dlouhodobě vidím právě v oblasti odpovědnosti statutárních orgánů za škodu a ručení za dluhy společností. Je to dynamická disciplína, která se podle mého názoru bude dál výrazně rozvíjet i judikatorně. Ještě donedávna byla odpovědnost statutárů často vnímána spíš teoreticky jako něco, co sice existuje v zákoně, ale v praxi se příliš neuplatňuje. To se podle mého mění a dnes už vidíme, že rizika jsou reálná, a to nejen v situacích úpadku, ale i ve vztahu k obecné povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře.
Jaké trendy aktuálně sledujete v litigacích?
Jednoznačně tlak na rychlejší a efektivnější řešení sporů. Klienti čím dál méně akceptují dlouhé procesy bez jasného výsledku. Na druhou stranu je potřeba říct, že ne vždy je rychlé řešení tím nejlepším – zejména u složitějších věcí, kde může být strategicky výhodnější spor vést důsledně až do konce. Klíčové je tedy dobře vyhodnotit, kdy má smysl směřovat k dohodě a kdy naopak spor ustát.
Věnujete se rovněž insolvencím, kterých přibývá. Jak vidíte tuto situaci do budoucna?
Zvýšený počet insolvencí ještě asi nějakou dobu přetrvá. Nejen v důsledku dozvuků ekonomické situace posledních let, ale i s ohledem na nárůst počtu podnikatelských subjektů, který s sebou přirozeně nese i vyšší podíl těch, které na trhu neobstojí. Zároveň ale vidím, že se mění struktura případů i přístup účastníků. Více se řeší odpovědnost managementu, roste důraz na aktivní přístup věřitelů a celkově se zvyšuje komplexita těchto řízení. Pro nás advokáty to znamená, že už nestačí orientovat se pouze v zákoně, ale je potřeba vnímat i širší ekonomický a obchodní kontext.
Co dalšího teď v rámci charitativních akcí v Aegis Law chystáte?
Vedle Měsíce sportu se snažíme dlouhodobě spolupracovat s několika neziskovými organizacemi, kterým průběžně poskytuje pro bono právní pomoci. Z charitativních akcí pak letos budeme chystat ještě mikulášskou besídku ve spolupráci s Pomozte dětem. Loňská besídka měla hezkou odezvu a byla to přesně ta akce, která má okamžitý efekt, protože děti mají nejen skvělý zážitek, ale ještě si většinou odnesou něco dobrého domů.
Aegis Law je hlavním partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky Aegis Law můžete navštívit na adrese https://www.aegislaw.cz/
