„V novele se zobrazuje odklon od systémové represe, a naopak příklon k rozumu v trestním řízení, což je v dosavadní trestní legislativě unikátní,“ dodává v anketě legalwebu „Novinky v trestním právu“.
Jaká očekávání máte od velké trestní novely, účinné od 1. 1. 2026? Jaké tři změny z ní považujete za nejdůležitější?
Z hlediska témat trestní justice, která jsou v hledáčku obhajoby, si dovedu představit vetší novelizaci, nicméně i tak si dovolím hodnotit tuto novelu jako vysoce přínosnou a jako cestu správným směrem. V novele se zobrazuje odklon od systémové represe, a naopak příklon k rozumu v trestním řízení, což je v dosavadní trestní legislativě unikátní.
Jako první důležitou změnu bych označil umožnění uložení peněžitého trestu za jakýkoli trestný čin. Již skutečně nežijeme v době, kdy je třeba odsouzeného za každou cenu uvěznit, a ve které společnost nezná jiné formy trestu. Alternativní tresty a trest peněžitý mají mít své významné místo, zejména u méně závažné trestné činnosti nebo u osob prvotrestaných v majetkové oblasti. Úřady prezentovaný hlavní důvod změny spočívající ve snížení počtu vězněných osob je pro mě jen vedlejším efektem nákladové stránky státu. Jako významnější bych označil přínos pro poškozené, kteří mohou své nároky lépe uspokojit a současně zmírnění následků odsouzení na třetí osoby (zpravidla rodinu), ale i na samotného pachatele.
Zajímavá je reakce na vývoj společnosti v oblasti AI, kdy se zavádí nový trestný čin tzv. deepfake pornografie. Nicméně významnější změna je u trestní odpovědnosti právnických osob, kdy při splnění podmínek (např. náhrada škody) může dojít k podmíněnému upuštění od trestního stíhání právnické osoby, a to i když ještě nebylo trestní stíhání právnické osoby zahájeno. To prakticky znamená, že po dobu až pěti let má právnická osoba určitá omezení a následně pokud se nedopustila protiprávního jednání a splnila své povinnost, může být osvědčena a nelze proti takové právnické osobě pro týž skutek zahájit trestní stíhání.
Konečně musím zmínit velice důležitou novinku pro naše klienty a pro naší práci. Jde o povinnost orgánů činných v trestním řízení zachovávat důvěrnost informací sdělovaných mezi obviněným a jeho obhájcem a i mezi podezřelým a advokátem. Zdálo by se, že je to přeci automatické, ale dosud tomu tak nebylo.
Jaká změna bývá podle vás v této novele zatím přehlížena a je důležité na ni upozornit?
Z mého pohledu obhájce je přehlížena významná procesní změna, kdy novela zavádí možnost státního zástupce zastavit trestní stíhání v situaci, kdy sice není nepochybné, že se skutek nestal, nicméně výsledky vyšetřování, byť byly obstarány veškeré dostupné důkazy, dostatečně neodůvodňují postavení obviněného před soud, přičemž nelze očekávat, že v řízení před soudem budou zjištěny další skutečnosti nezbytné k prokázání viny obviněného. Nepsanou zásadu, kdy státní zástupce podával obžalobu i v pochybnostech, by měl vystřídat odpovědný postup revize důkazní situace. Ovšem vzhledem k dalším nepsaným, ale důsledně uplatňovaným subordinačním vazbám v rámci soustavy státního zastupitelství jen praxe ukáže, nakolik bude tato možnost skutečně využívána.
Jak vnímáte dopady těchto změn na fungování právnických osob?
Sice je jednou z podmínek pro podmíněné upuštění od trestního stíhání právnické osoby zavedení účinného souboru preventivních opatření a nápravných opatření, tedy compliance systému, ale tato okolnost je v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob zavedena od roku 2012 a zvýrazněna novelou v roce 2016. Proto se nedomnívám, že tato novela bude mít významnější vliv na chod právnických osob. Stále platí, že odpovědná právnická osoba a její vedení v souladu s péčí řádného hospodáře má zaveden či zavádí příslušný compliance systém, který funkčně eliminuje spáchání trestného činu, případně na něj správně reaguje.
