Zkušenosti s flexinovelou: Delší zkušební dobu kvitují zaměstnavatelé i poctiví zaměstnanci, říká Jakub Sembol

Zdroj: Pixabay

Zkušenosti s flexinovelou – „Názor, dle kterého flexinovela zlepšila postavení zaměstnavatelů na úkor zaměstnanců, nesdílím,“ říká v anketě legalwebu „Zkušenosti s flexinovelou“ advokát Jakub Sembol z kanceláře HAJDUK & PARTNERS. „Většina změn byla provedena natolik citlivě, že značné výhody pro obě strany pracovního poměru byly vyváženy rozvolněním, které může reálně uškodit pouze zaměstnancům, kteří by chtěli starší, rigidnější úpravy využít k šikaně zaměstnavatele.“

Jednou z nejdůležitějších legislativních změn roku 2025 byla flexinovela zákoníku práce. Jak ji s jistým odstupem hodnotíte? Dělá něco problémy?

Flexinovelu hodnotím velice kladně. Dočkali jsme se novely, která se snaží přiblížit zákoník práce současné době a moderním flexibilnějším formám zaměstnání. Je to pouze začátek a mnoho klientů volá po ještě větší volnosti v pracovním právu, nicméně je třeba kvitovat směr, kterým se tuzemští i evropští zákonodárci vydávají. 

Opouští se (velice) pomalu princip, podle něhož je zaměstnanec nutně slabší stranou a je třeba jej odpovídajícím způsobem chránit před zlovůlí zaměstnavatele. Ono totiž moderní doba ukázala, že zaměstnanci často nejsou tou slabší stranou a o zvýšenou ochranu, která jim často svazuje ruce, vůbec nestojí. Názor, dle kterého flexinovela zlepšila postavení zaměstnavatelů na úkor zaměstnanců, nesdílím. Většina změn byla provedena natolik citlivě, že značné výhody pro obě strany pracovního poměru byly vyváženy rozvolněním, které může reálně uškodit pouze zaměstnancům, kteří by chtěli starší, rigidnější úpravy využít k šikaně zaměstnavatele. Jak rád říkám – flexinovela je první vlaštovkou, kterou vítají všichni zaměstnavatelé a poctiví zaměstnanci.

Některé změny jsou pak bez dalšího pozitivní pro obě strany pracovního poměru – poskytování jednorázové náhrady při rozvázání pracovního poměru v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání (dříve odstupné, které musel zaměstnavatel uhradit z vlastních prostředků) ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku, které je nové hrazeno ze zákonného pojištění zaměstnavatele, je jednoznačnou a vítanou změnou pro zaměstnavatele i zaměstnance.

Problémy určitě jsou, například zákaz omezovat zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jejich mzdy přinesl v praxi nutnost dodatkovat pracovní smlouvy, které tuto mlčenlivost obsahovaly. Nikoho však nelze nutit uzavřít dodatek k pracovní smlouvě, a proto v případě nesouhlasu zaměstnance se změnou, se zaměstnavatel ocitl v zásadě bez vlastní viny ve stavu, kdy mu hrozí pokuta až 400 000 Kč. Je pak nutno si vytvářet svého druhu defence file prokazující, že se o změnu pokoušel.

Používá se z vaší praxe delší zkušební doba? Jakým způsobem?

Určitě se využívá. Všichni naši klienti – zaměstnavatelé – v nových pracovních smlouvách sjednávají již čtyřměsíční zkušební dobu. Nutno dodat, že jsme se zatím v této souvislosti nesetkali s odmítnutím ze strany zaměstnanců. Delší zkušební doba je ukázkovým příkladem změny, kterou, jak jsem již uvedl, vítají všichni zaměstnavatelé a poctiví zaměstnanci. V dnešní době jsou to totiž často i zaměstnanci, kteří si chtějí zaměstnavatele nejprve v praxi proklepnout a delší zkušební doba je k tomu ideální.

Co čeká pracovní právo podle vás v roce 2026?

Velkou novinkou je zcela jistě zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ). JMHZ sice není přímo změnou v oblasti pracovního práva, ale spíše změnou stávající administrativy spojené se zaměstnáváním, ale je to změna, která se dotýká každého zaměstnavatele a vlastně i zaměstnance. Pro ty, kteří dosud změnu nezaznamenali rekapituluji základní milníky:

  • Od 1.1.2026 mají zaměstnavatelé povinnost začít sbírat data, která později použijí na podání JMHZ
  • Od 1.4.2026 do 30.6.2026 mají zaměstnavatelé povinnost odevzdat JMHZ za měsíce leden, únor a březen
  • 20.5.2026 je první termín, kdy musí zaměstnavatel odevzdat JMHZ, a to za měsíc duben
  • Od 1.7.2026 se již jede „naostro“ a bude platit nová povinnost přihlásit zaměstnance do evidence před okamžikem nástupu tohoto zaměstnance do práce

Novinkou pro některé kategorie zaměstnavatelů je pak povinnost platit povinný příspěvek na penzijní připojištění zaměstnance, který vykonává práci zařazenou do třetí kategorie. Aplikace tohoto nového zákona č. 324/2025 Sb. zažívá v praxi mírné porodní bolesti, které s klienty řešíme, a uvidíme, jak se ČSSZ postaví k některým výkladovým nejasnostem.

Další změnou je nové nařízení vlády č. 322/2025 Sb. o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech, které zcela nahrazuje dosavadní nařízení vlády č. 201/2010 Sb. Samozřejmě přeji všem zaměstnavatelům, aby nikdy nebyli nuceni tyto povinnosti plnit, nicméně je dobré o nich vědět už teď a nezačínat se s nimi poprvé seznamovat, až když se něco stane.

Větší novely se pro rok 2026 neplánují, takže Vám všem přeji do nového roku zdraví, klid a štěstí. Zákonodárcům nadto ještě přeji mnoho zdaru při odstraňování nejasností či nepřesností, které nám zákony a novely minulých let přinesly.

Jakub Sembol

foto: HAJDUK & PARTNERS


HAJDUK & PARTNERS je hlavním partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.

Webové stránky HAJDUK & PARTNERS je možné navštívit na adrese https://www.hajduk.cz/