„Z ekonomického i systémového hlediska jde o naprostý nesmysl. Náklady na trestní řízení, výkon trestu, zatížení věznic a personálu jsou v hrubém nepoměru ke společenské škodlivosti takového jednání. Navíc z mé zkušenosti tyto tresty neplní preventivní funkci.“
Jaká očekávání máte od velké trestní novely, účinné od 1. ledna 2026? Jaké tři změny z ní považujete za nejdůležitější?
Aktuální trestní novela podle mého názoru představuje důležitý posun směrem k racionalizaci trestní politiky a k většímu důrazu na smysluplnost ukládaných trestů. Nejde jen o technické změny, ale o snahu reflektovat dlouhodobě kritizované problémy českého trestního práva, zejména přetíženost vězeňského systému a nízkou efektivitu některých represivních nástrojů. Přesto by v některých oblastech mohla jít ještě dál. Pokud bych měl akcentovat tři pro mě nejzajímavější (byť ne nutně nejdůležitější) změny, pak by to byly následující:
a) Omezení trestního postihu zanedbání povinné výživy
Za mimořádně důležitou považuji změnu přístupu k trestnému činu zanedbání povinné výživy (§ 196 TZ). Z praxe obhájce si velmi dobře pamatuji případy, kdy státní zástupci navrhovali dokonce nepodmíněné tresty odnětí svobody. Takový přístup však zcela postrádá racionální základ a v rámci závěrečných návrhů jsem proti tomu vždy bojoval a zdůrazňoval tuto iracionalitu.
Základní otázka totiž zní: komu takový trest skutečně pomáhá? Dítěti, kterému není placeno výživné, pobyt rodiče ve vězení nepřinese žádný reálný prospěch. Naopak – rodič ztratí možnost legálního výdělku, dluh na výživném dále narůstá a šance na jeho uhrazení se fakticky blíží nule.
b) Zavedení trestného činu zneužití identity k výrobě pornografie
Za velmi potřebné považuji také zavedení nové skutkové podstaty trestného činu zneužití identity za účelem výroby pornografických materiálů a jejich šíření. V kontextu prudkého rozvoje nástrojů umělé inteligence, tzv. deepfake technologií a jejich snadné dostupnosti jde o reakci, která přichází v pravý čas.
Praxe již dnes ukazuje, že tyto technologie jsou zneužívány nejen dospělými, ale velmi často i nezletilými a dospívajícími. Právě zde však vnímám významný deficit v oblasti prevence. Chybí systematická informovanost ohrožených skupin o právních a osobních důsledcích takového jednání. I proto se osobně snažím přispět ke změně a dlouhodobě spolupracuji se základními a středními školami v třineckém regionu, kde vedu odborné semináře zaměřené právě na digitální rizika a trestní odpovědnost mládeže.
c) Rozšíření možností ukládání peněžitých trestů
Za třetí zásadní změnu považuji odstranění dosavadních omezení při ukládání peněžitých trestů. Peněžitý trest je podle mého názoru velmi podceňovaným, avšak mimořádně efektivním nástrojem trestního práva.
Ve většině případů má již samotné trestní řízení výrazný dopad na obviněného – ať už z hlediska délky řízení, zásahu do soukromí, profesní reputace či psychické zátěže. V kombinaci s citelným peněžitým trestem často plní jak represivní, tak preventivní funkci lépe než podmíněné či dokonce nepodmíněné tresty odnětí svobody.
Jaká změna bývá podle vás v této novele zatím přehlížena a je důležité na ni upozornit?
Tato změna sice nebyla zcela přehlížena, avšak byla dle mého řešena nedostatečně. Mám na mysli dosavadní znění § 205 odst. 2 TZ [resp. § 205 odst. 1 písm. f) TZ v aktuálním znění]. Veřejnost jej zná především z mediálně vděčných kauz tzv. „krádeží housky nebo čokolády za 20 Kč“, které v důsledku recidivy vedly k ukládání nepodmíněných trestů odnětí svobody. V aktuální novele sice došlo k přesunu z odst. 2 do odst. 1, tj. bez navýšení trestní sazby, avšak i tak mám za to, že je tato změna nedostatečná.
Z ekonomického i systémového hlediska jde o naprostý nesmysl. Náklady na trestní řízení, výkon trestu, zatížení věznic a personálu jsou v hrubém nepoměru ke společenské škodlivosti takového jednání. Navíc z mé zkušenosti tyto tresty neplní preventivní funkci – pachatelé drobných krádeží se zpravidla rekrutují ze stále stejných sociálních skupin a represivní přístup jejich chování nemění.
Je rovněž třeba zdůraznit, že v drtivé většině těchto případů ke skutečné škodě ani nedochází, protože zboží je po zadržení pachatele (typicky ochrankou obchodních center) vráceno zpět do prodeje. Zrušení tohoto kvalifikačního znaku by podle mého názoru nevedlo k nárůstu kriminality, ale naopak k racionalizaci trestního systému a úspoře státních prostředků ve výši stovek milionů korun.
Jak vnímáte dopady těchto změn na fungování právnických osob?
Pokud jde o novelizaci zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, nemám přehnaná očekávání, že by změny zásadně proměnily fungování většiny firem. Ve značné míře dochází spíše ke konkretizaci a zpřesnění povinností, které byly v zákoně obsaženy již dříve.
Velké společnosti mají dnes standardně zavedené compliance programy, etické kodexy, interní oznamovací systémy či pravidla proti korupci. Moje obava směřuje spíše k prohloubení rozdílů mezi velkými a menšími subjekty. Z praxe mám opakovanou zkušenost, že při obdobných skutkových okolnostech mají orgány činné v trestním řízení tendenci přísněji postupovat vůči menším společnostem, zatímco velké korporace zůstávají často mimo pozornost.
HAJDUK & PARTNERS je hlavním partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky HAJDUK & PARTNERS je možné navštívit na adrese https://www.hajduk.cz/
foto: HAJDUK & PARTNERS
