Jaká očekávání máte od velké trestní novely, účinné od 1. 1. 2026? Jaké tři změny z ní považujete za nejdůležitější?
Novelu účinnou od 1. 1. 2026 vnímáme jako potřebnou modernizaci trestního práva, která reflektuje vývoj práva i společnosti, řeší problémy vypozorované v praxi a celkově ji hodnotíme pozitivně. Kromě často zmiňovaného rozšíření možnosti ukládat peněžitý trest fyzickým osobám jako samostatný trest a rozšíření okruhu trestů ukládaných trestním příkazem (nově i nepodmíněný trest odnětí svobody do šesti měsíců) považujeme za zásadní také změny v trestní odpovědnosti právnických osob: soud bude nově povinen přihlížet k tomu, zda má právnická osoba zaveden a účinně fungující soubor preventivních opatření (compliance) a jak reagovala po spáchání trestného činu, zejména ke snaze nahradit škodu a přijmout nápravná opatření k předejití opakování obdobné trestné činnosti.
Prakticky to znamená, že vedle compliance management systému existujícího v době spáchání činu bude soud hodnotit i ex post kroky právnické osoby v oblasti compliance. Aktivní náprava, posílení preventivních a nápravných opatření a snaha odstranit škodu mohou reálně zmírnit následky až do vyhlášení rozsudku.
Jaká změna bývá podle vás v této novele zatím přehlížena a je důležité na ni upozornit?
Pro nás, jako právníky specializující se na white-collar crime a trestní odpovědnost právnických osob, jsou často přehlížené zejména změny týkající se zákona o trestní odpovědnosti právnických osob.
Vedle posílené role compliance programů při stanovování trestu považujeme za klíčové zavedení nového institutu odklonu – podmíněného upuštění od trestního stíhání – účinného od 1. července 2026. Jeho specifikem je možnost aplikace v kterékoliv fázi trestního řízení a skutečnost, že na rozdíl od dohody o vině a trestu nevyžaduje prohlášení právnické osoby, že spáchala vytýkaný skutek, což může být výhodné i z obchodních a reputačních důvodů.
Základní podmínky dle § 37b zákona o trestní odpovědnosti právnických osob (např. souhlas právnické osoby, náhrada škody apod.) mohou být dále doplněny požadavkem na přijetí preventivních a/nebo nápravných opatření, shledají-li orgány činné v trestním řízení zvláštní důvody vyplývající z povahy a závažnosti činu, okolností jeho spáchání či poměrů právnické osoby. Vzhledem k tomu, že totožný institut již existuje vůči fyzickým osobám, předpokládáme, že jeho aplikace u právnických osob nebude – přes jejich specifika – činit v praxi výraznější potíže.
Jak vnímáte dopady těchto změn na fungování právnických osob?
Obecně vnímáme změny v oblasti trestní odpovědnosti právnických osob velmi pozitivně; posouvají českou úpravu směrem k moderním evropským trestním kodexům, v jejichž rámci je aktivní spolupráce právnické osoby s orgány činnými v trestním řízení považována za efektivní cestu k nápravě i ochraně reputace.
Zároveň nové změny posilují roli compliance, což bude více motivovat české společnosti, aby do preventivních a kontrolních compliance mechanizmů investovali. Jako nevýhodu nové právní úpravy vnímáme pouze nedostatečnou detailnost úpravy v rámci pokynů pro státní zástupce a soudy, což předpokládáme bude v budoucnu potřeba doplnit metodickými pokyny.
Schoenherr je partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
foto: Schoenherr
