Novinky v trestním právu: Zákazem přijímání dotací a subvencí lze trestat i fyzické osoby, říkají Štilec a Hubáček 

Zdroj: phtorxp/ Pixabay

Novinky v trestním právu – „Od velké novely očekáváme především snížení zátěže českých věznic, což přímo souvisí s rozšířením alternativních sankcí a dekriminalizací některých méně závažných jednání,“ říkají Jakub Štilec a Tomáš Hubáček z kanceláře Štilec & Partners v anketě legalwebu „Novinky v trestním právu“. Mluví ale například také o nových podmínkách narovnání, kdy „nově trestní řád umožňuje, aby obviněný složil jen 30 % škody a na zbytek si dohodl splátkový kalendář“.

Jaká očekávání máte od velké trestní novely, účinné od 1. 1. 2026? Jaké tři změny z ní považujete za nejdůležitější?

Od velké novely očekáváme především snížení zátěže českých věznic, což přímo souvisí s rozšířením alternativních sankcí a dekriminalizací některých méně závažných jednání. S tím je úzce spojena i jedna z nejdůležitějších změn, a to možnost uložení peněžitého trestu za jakýkoli trestný čin. 

Další významnou novinkou je úprava trestu zákazu přijímání dotací a subvencí, který bude nově možné uložit i fyzickým osobám, zatímco dosud se uplatňoval pouze vůči osobám právnickým. 

Třetím velkým tématem je pak nová úprava nakládání s konopím, kdy nově lze s určitým omezením pěstovat rostliny pro osobní potřebu.

Jaká změna bývá podle vás v této novele zatím přehlížena a je důležité na ni upozornit?

Velmi málo se mluví o změně platebních podmínek u narovnání. Dříve platilo, že pokud chtěl obviněný uzavřít tzv. narovnání, musel uhradit škodu v plné výši. Nově trestní řád umožňuje, aby obviněný složil jen 30 % škody a na zbytek si dohodl splátkový kalendář. 

Je to nenápadná, ale pro praxi významná změna, která umožní využít narovnání i v případech, kdy by jednorázová úhrada celé škody byla pro obviněného finančně nedosažitelná.

Jak vnímáte dopady těchto změn na fungování právnických osob?

Novelu vnímáme jako zásadní z hlediska posílení role compliance programů. Soudy totiž budou nově muset při ukládání trestu výslovně zohledňovat, zda má právnická osoba zaveden účinný systém preventivních opatření, který zajišťuje dodržování právních předpisů a směřuje k předcházení trestné činnosti. 

V minulosti hrál compliance program roli především v situaci, kdy jej právnická osoba měla zavedený k okamžiku spáchání trestného činu. Novela jeho význam však nově zdůrazňuje i v případě, kdy k jeho zavedení dojde až po spáchání skutku, s cílem zamezení riziku opětovného spáchání stejné nebo podobné trestné činnosti. V takovém případě pak soudy budou moci právnické osobě uložit mírnější trest.


Štilec & Partners je partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.

Webové stránky Štilec & Partners můžete navštívit na adrese https://www.stilecpartners.cz/.


Jakub Štilec
Tomáš Hubáček

foto: Štilec & Partners