Jindřich Vítek: Svěřenské fondy mají svá specifika. Co byste o nich měli vědět?

ANALÝZA JINDŘICHA VÍTKA – Ze svěřenských fondů se od jejich zavedení do české legislativy v roce 2014 stal hojně využívaný nástroj k ochraně a správě majetku. Zejména mezi bohatými lidmi. Důvodů vedoucích k raketovému nárůstu počtu svěřenských fondů u nás v uplynulé dekádě je celá řada. Patří mezi ně především silná poptávka po ochraně majetku před „vnějšími vlivy“ i široká míra využitelnosti svěřenských fondů.

Jindřich Vítek
Zdroj: Matzner & Vítek Legal

Někteří fondy využívají k zajištění anonymity vlastnictví nebo k ochraně majetku (např. před budoucími věřiteli), jiní se jejich prostřednictvím snaží zachovat rodinné jmění pro budoucí generace. Pojďme se na jednotlivá specifika svěřenských fondů podívat zblízka.

Co je to svěřenský fond?

Svěřenský fond není právnickou osobou, ale samostatně vyčleněným majetkem bez vlastníka, určeným k naplňování předem stanoveného účelu. Tento majetek je spravován svěřenským správcem, a to dle pokynů zakladatele specifikovaných ve zvláštním statutu. Základní strukturu svěřenského fondu obvykle tvoří trojstranný vztah mezi zakladatelem, svěřenským správcem a obmyšleným. 

Vznikem svěřenského fondu vzniká oddělený a nezávislý majetek, který podléhá správě svěřenského správce. Svěřenský správce vykonává vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vlastním jménem na účet fondu – majetek však není ani vlastnictvím správce, ani zakladatele, a překvapivě ani obmyšleného. Obecným účelem svěřenského fondu je rozšířit prostor pro individuální vlastnickou autonomii a zvýšit atraktivitu investičního prostředí.

Účel a vznik svěřenského fondu

Účel svěřenského fondu může být buď veřejně prospěšný, nebo soukromý. Svěřenské fondy založené za soukromým účelem pak mohou v praxi plnit celou řadu funkcí. Patří mezi ně například funkce investiční, dále mohou být využívány jako prostředek plnící zajišťovací funkci vůči věřitelům, mohou efektivně řešit problémy související se správou rodinného majetku a jeho mezigeneračním přechodem, nebo sloužit k ochraně majetku (např. před potenciálními věřiteli). 

Proces vzniku svěřenského fondu probíhá tak, že zakladatel určí účel svěřenského fondu, specifikuje majetek k vyčlenění a jmenuje svěřenského správce i obmyšlené osoby (tzv. beneficienty). Následuje sepis statutu svěřenského fondu, který je potřeba učinit ve formě notářského zápisu. Statut svěřenského fondu je důležitou listinou, která definuje jeho označení, účel, vyčleněný majetek, dobu trvání, pravidla správy nebo osobu obmyšleného a podmínky pro plnění ze svěřenského fondu. Po sepisu statutu se svěřenský fond zapíše do evidence svěřenských fondů, čímž formálně vznikne.

Obmyšlený a správa svěřenského fondu

Svěřenské fondy jsou zřizovány buď ke sledování určitého obecného účelu (ať už soukromého, nebo veřejného), nebo s cílem poskytnout majetkovou výhodu konkrétní osobě. Touto osobou bývá obmyšlený, který po dobu trvání svěřenského fondu sice není (z právního hlediska) vlastníkem vyčleněného majetku, ale zpravidla má vůči majetku určitá práva vymezená ve statutu. Ta mohou mít například charakter práv na plody a užitky plynoucí z majetku obsaženého ve svěřenském fondu, nebo práv na vydání majetku ze svěřenského fondu obmyšlenému – po určitém čase nebo při splnění stanovených podmínek.

Právo jmenovat obmyšleného a specifikovat jeho práva na plnění ze svěřenského fondu náleží primárně zakladateli, pokud statut nestanoví jinak. Jestliže zakladatel tohoto práva nevyužije, přechází jeho výkon na svěřenského správce. U fondů zřízených k soukromému účelu nicméně může správce jmenovat obmyšleného jen za předpokladu, že statut vymezí okruh osob, z nichž lze obmyšleného jmenovat. Jmenování obmyšleného ve fondu určeném k soukromému účelu je účinné až dnem zápisu do evidence svěřenských fondů. Nikdo však není oprávněn jmenovat obmyšleného nebo určit mu plnění ze svěřenského fondu pro svůj vlastní zisk. To by mělo garantovat zakladateli, že oprávněné osoby (zejm. svěřenský správce) nebudou o majetku rozhodovat jinak než v intencích zákona či statutu a nebudou zneužívat své postavení ve svůj prospěch.

Pokud byl fond zřízen za soukromým účelem, vzniká právo obmyšleného na plnění nejpozději uplynutím sta let od vzniku fondu, a to i v případě, kdy statut určí dobu delší. Dohled nad správou svěřenského fondu pak vykonává primárně zakladatel a obmyšlený. Svěřenský správce na žádost umožní osobě vykonávající dohled provést kontrolu dokladů o svěřenském fondu a předloží ji případné vyúčtování, zprávu nebo obdobnou informaci o hospodaření fondu. Jako pojistku zákon umožňuje osobám, které na tom mají právní zájem (zejm. zakladateli či obmyšlenému), obrátit se na soud s návrhem, aby svěřenskému správci určité jednání uložil nebo naopak zakázal, anebo aby svěřenského správce odvolal a jmenoval nového. Tyto osoby se mohou také dovolat neplatnosti právního jednání, kterým správce poškozuje svěřenský fond nebo práva obmyšleného.

Konec správy

Správa svěřenského fondu končí uplynutím doby, na kterou byl zřízen, dosažením jeho účelu, rozhodnutím soudu, nebo v případě soukromého fondu i vzdáním se práva na plnění všemi obmyšlenými. 

Při zániku fondu vydá svěřenský správce majetek tomu, kdo na něj má právo, přičemž se předpokládá, že jím je obmyšlený, poté zakladatel, a pokud není ani jednoho z nich, připadne majetek státu. Po řádném naložení s majetkem při zániku správy svěřenský fond zanikne a svěřenský správce je povinen do 30 dnů od zániku fondu podat návrh na jeho výmaz z evidence svěřenských fondů.

JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D. je zakladatelem advokátní kanceláře Matzner & Vítek a odborný asistent na Fakultě právnické Zapadočeské univerzity.

Text byl publikován v rámci spolupráce s hlavním partnerem legalwebu Matzner & Vítek Legal.