Jaká očekávání máte od velké trestní novely, účinné od 1. 1. 2026? Jaké tři změny z ní považujete za nejdůležitější?
Velká trestní novela zasáhne do poměrně velkého spektra témat, které se prolínají stěžejními trestními předpisy (zejména trestním zákoníkem, dále také trestním řádem a zákonem o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim). Nejedná se přitom pouze o formální či terminologické změny, proto lze očekávat, že promítnutí do praxe bude znatelné.
Novela pokračuje v obecném a dle mého názoru velmi pozitivním trendu posílení alternativních trestů a má ambici přehodnotit parametry vedoucí k tomu, že trest odnětí svobody je vykonáván i odsouzenými u nichž by postačovalo i uložení jiného druhu trestu. Jedním z cílů novely je tak řešení aktuálně značně přeplněných věznic. Nástrojem, který k naplnění této ambice novela využívá je např. rozšíření spektra případů, u nichž lze uložit peněžitý trest. Nově je možné peněžitý trest uložit pachateli za jakýkoli trestný čin. Došlo rovněž k rozšíření palety alternativních trestů.
Posílení trendu alternativních trestů (zejména tedy rozšíření možnosti uložení peněžitého trestu) společně se změnami v oblasti ukládání trestů považuji za jednu z nejpodstatnějších a zároveň pozitivních změn, které novela přináší. Avšak zejména v případě ukládání alternativních trestů je především na aplikační praxi soudů, do jaké míry se budou snažit tento trend respektovat a vycházet vstříc jejich co nejširšímu využití.
Druhá změna stojící za pozornost je rozšíření katalogu skutkových podstat trestných činů. Novela přináší např. trestný čin směřující k postihu zejména tzv. deepfake pornografie. Jedná se o trestný čin zneužití identity k výrobě pornografie a její šíření dle § 191a trestního zákoníku. Zákonodárce tak správně reaguje na temné stránky technologického pokroku, který s sebou přinesla také umělá inteligence.
Třetí podstatnou změnou, kterou bych ráda uvedla je zakotvení zásady restorativní justice mezi základní zásady trestního řízení (§ 2 odst. 16 trestního řádu). Tato zásada má v moderním trestním řízení své zcela nezpochybnitelné místo a lze jedině souhlasit s jejím zdůrazněním formou uvedení mezi základní zásady. Cílem trestního procesu totiž je kromě potrestání pachatele také důraz na napravení škodlivých následků, které byly trestnou činností způsobeny jakož i na nápravě mezilidských vztahů.
Podstatných změn, které novela přináší a stojí za bližší pozornost je však samozřejmě daleko více.
Jaká změna bývá podle vás v této novele zatím přehlížena a je důležité na ni upozornit?
Za do určité míry upozaděnou část novely trestního řádu lze považovat změnu v úpravě informační povinnosti při provádění odposlechů. Nově tato informační povinnost směřuje pouze vůči osobám, které neměly možnost z trestního spisu zjistit, že byly odposlouchávány, a které neměly možnost namítat nezákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a jeho provedení v řízení před soudem. Například se tak může jednat o osobu, která byla odposlouchávána při hovoru s obviněným, ale sama není účastníkem trestního řízení, a tedy nemá možnost nahlédnout do spisu a zjistit, že byla odposlouchávána a v řízení proti tomuto odposlechu brojit. Jinak řečeno, orgány činné v trestním řízení tak již nebudou mít povinnost výslovně informovat o odposlechu osobu, která má možnost skutečnost, že byla odposlouchávána zjistit z trestního spisu a v rámci soudního řízení se proti tomuto bránit (typicky obviněný).
Uvedená informační povinnost je přitom důležitá pro následný postup takto odposlouchávané osoby. Osoba, která byla odposlouchávána má možnost navrhnout přezkum zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a jeho provedení. Návrh musí být nově podán ve velmi krátké lhůtě 30 dnů ode dne doručení informace o tom, že osoba byla odposlouchávána. Doposud byla lhůta delší, a to 6 měsíční.
Jak vnímáte dopady těchto změn na fungování právnických osob?
Zmíněná novela samozřejmě nevynechává ani oblast trestání právnických osob, resp. zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Změny by v praxi mohly mít vliv na ještě důslednější zavedení účinných compliance programů. Již nyní je existence compliance programů naprosto klíčová z hlediska možné exkulpace právnické osoby.
Je přitom zjevné, že zákonodárce na existenci těchto programů klade velký důraz, neboť nově budou compliance programy zohledňovány také při ukládání druhu a výměry trestu (a to např. i v situaci, kdy existence tohoto programu k zamezení trestné činnosti nevedla).
V této souvislosti stojí za zdůraznění, že zohledněno bude i případné zavedení compliance programu po spáchání trestného činu (tzn. jakožto nápravné opatření). I po účinnosti novely tak lze právnickým osobám rozhodně doporučit zaměřit se na důsledné zavedení účinných compliance programů a kontrolování dodržování těchto programů jejich adresáty.
Po publikaci byla opravena odpověď na druhou otázku – pozn. red.
