Ne, nejedná se o předčasný aprílový příspěvek pro legalweb, jsme jen na Slovensku v roce 2025. Jako praktikující advokát jsem zvědav, co vyplyne z nejnovější kauzy slovenského ministra vnitra, který si dobrovolně zřídil elektronickou schránku a pak nepřebíral soudní obsílky. Policisté, kteří vyšetřovali nesprávné politiky a kterých se vyjádření pana ministra dotkla na cti, pak uplatňují v exekučním řízení nároky z titulu nemajetkové újmy, které jim soud musel přiznat s ohledem na procesní pasivitu pana ministra. Na Slovensku zákonodárce dokáže vždy překvapit a znalosti z teorie práva jsou pak k ničemu. V této souvislosti si nemohu nevzpomenout na hektický začátek roku 2016.
Dne 15. prosince 2015 přijala Národní rada Slovenské republiky zákon č. 438/2015 Z.z., kterým se mění zákon č. 99/1963 Zb., občanský soudní řád, a o změně a doplnění některých zákonů, včetně zákona směnečného a šekového (č. 191/1950 Zb.) a exekučního řádu (zákona č. 233/1995 Z.z.). Tento zákon nabyl účinnosti již dnem jeho vyhlášení, tj. 23. prosince 2015. O co tehdy šlo? Kromě zákonného zákazu použití zajišťovacích směnek ve spotřebitelských vztazích zákon č. 438/2015 Sb. uložil – mimo jiné – oprávněným povinnost popsat v návrhu na nařízení exekuce také rozhodující skutečnosti týkající se vztahu k dlužníkovi, pokud byl v exekučním titulu přiznán nárok ze směnky proti dlužníkovi – fyzické osobě. Kauzu u směnky tedy bylo třeba řešit nově nikoliv jen ve fázi nalézacího řízení, ale dodatečně ještě u návrhu na exekuci. A proč jsem zmínil retroaktivitu?
Podle přechodných ustanovení k novele exekučního řádu (§ 243f) v exekučních řízeních zahájených před datem účinnosti tohoto zákona, kde exekučním titulem byl přiznám nárok ze směnky proti dlužníkovi, který je fyzickou osobou, byla oprávněným uložena povinnost zpětně doplnit návrh na nařízení již probíhající exekuce do 30 dnů od data účinnosti tohoto zákona. Ze zákona současně došlo k odkladu těchto exekucí v případech, kdy v exekučním titulu byl přiznám nárok ze směnky proti dlužníkovi, který je fyzickou osobou. Pokud oprávněný nedoplnil návrh na nařízení exekuce ve výše uvedené lhůtě, soud měl povinnost exekuci zastavit. V případě, že oprávněný stihl návrh na nařízení exekuce doplnit, exekuční soud přezkoumával, zda existují důvody pro zastavení exekuce a pokud exekuci nezastavil, rozhodl o pokračování exekuce. Pro toto „přezkoumávání“ ovšem soud již žádnou lhůtu určenou neměl.
Jelikož mnoho advokátů se od 23. prosince 2015 až do Tří králů v roce 2016 věnovalo rodinám, na vstřebání dopadů zákona č. 438/2015 Z.z. zbyly cca dva týdny. V průběhu těchto dvou týdnů jsme museli procházet zpětně všechny spisy a kauzy a tam, kde byla exekuce vedena na fyzickou osobu a v pravomocném a vykonatelném exekučním titulu byly přiznány nároky ze směnky, bylo nutné doplňovat dodatečně návrhy na nařízení exekuce a popisovat a prokazovat rozhodné skutečnosti.
Jen na okraj lze zmínit, že v té době již platil zákon č. 160/2015 Z.z., tedy nový Civilný sporový poriadok, který s účinností od 1. července 2016 nahradil nám dobře známý OSŘ. Proč tedy takový spěch, když případné zásadní změny mohly klidně vstoupit v účinnost spolu s novým kodexem? Zřejmě je to jen pouhá shoda náhod, že začátkem března 2016 se na Slovensku konaly parlamentní volby, přičemž statisticky mezi voliči některých volebních stran je pravděpodobně více dlužníků než věřitelů.
Po zkušenostech z přelomu let 2015 a 2016 by mě tedy nepřekvapilo, pokud by opět ze zákona mělo dojít k zastavení exekucí v případech, kdy exekučním titulem byl rozsudek pro zmeškání nebo rozsudek pro uznání. Advokát na Slovensku musí v zájmu klientů neustále bdít a nemůže se ničemu divit. A to by protentokrát stačilo.
Slovensko Marka Jakubíka je společným projektem legalwebu a Marka Jakubíka, partnera kanceláře HAJDUK & PARTNERS, v němž s lehkou ironií glosujeme, co funguje nebo nefunguje u našich východních sousedů. Může totiž být lépe, ale také hůře.
Text byl publikován v rámci spolupráce s hlavním partnerem legalwebu HAJDUK & PARTNERS.
