„Otázky jako odpovědnost za škodu způsobenou AI nástroji či celá škála otázek týkajících se práv duševního vlastnictví – to jsou témata, která se Ústavního soudu dotknou. Ale možná bych takto ani Ústavní soud nevyčleňoval, klíčový bude pohled Nejvyššího správního soudu a Nejvyššího soudu,“ říká Preuss, který je rovněž ústavním právníkem, působícím na pražské Právnické fakultě.
Ministerstvo průmyslu a obchodu dokončilo návrh zákona o umělé inteligenci. Přežije podle vás nadcházející volby?
To bude hodně záležet na tom, jaká vláda a sněmovna vzejdou z voleb – a jestli budou chtít navázat na už rozpracovaný návrh. Někdy se může stát, že s novou garniturou přichází i tendence „začít znovu“, i když to není nutné. Samotná potřeba regulace tu ale zůstane, ať už u moci bude kdokoli.
Téma umělé inteligence je ale natolik aktuální a v podstatě apolitické, že by bylo rozumné, kdyby se nad ním nehledělo na stranickou příslušnost. AI nečeká na ideální politické klima – její dopady na společnost a ekonomiku se dějí bez ohledu na to, kdo právě vládne.
Na druhou stranu je kolem regulace AI poměrně silný konsenzus – minimálně v tom, že nějaká pravidla potřebujeme. Takže i kdyby se konkrétní návrh „položil“ s volbami, věřím, že se brzy objeví jeho nástupce.
Jak by za vás měla česká regulace navazující na AI Act vypadat?
Hlavně by měla být praktická. To znamená: jasná, srozumitelná, bez zbytečné byrokracie. AI Act definuje základní kategorie a principy, ale národní implementace má ukázat, jak to bude fungovat v praxi. Kdo co bude kontrolovat? A jak se vyváží ochrana práv s podporou inovací?
Bylo by dobré, aby stát stanovil jednotnou metodiku pro posuzování rizikovosti systémů. A u společností, které AI vyvíjejí, by pomohlo včasné poradenství místo postihů, tedy něco jako „compliance průvodce“, který podnikatelům ukáže, jak být v souladu s právem už během vývoje, ne až při kontrole.
Byl jsem nedávno na jedné konferenci věnované tomuto tématu na Akademii věd – a dojem byl trochu dvojí: na jedné straně obrovská snaha, na druhé straně pořád spousta obecných frází. Teď je potřeba začít mluvit jazykem reálných scénářů, ne jen obecnými zásadami. Jinak se stane to, že pravidla vzniknou, ale nikdo jim nebude rozumět.
Řešil už nějaké otázky spojené s umělou inteligencí český Ústavní soud? Jaký k ní bude mít podle vás přístup?
Zatím nic zásadního, co by se týkalo umělé inteligence přímo, Ústavní soud neřešil. Ale dřív nebo později to přijde. Otázky jako odpovědnost za škodu způsobenou AI nástroji či celá škála otázek týkajících se práv duševního vlastnictví – to jsou témata, která se Ústavního soudu dotknou. Ale možná bych takto ani Ústavní soud nevyčleňoval, klíčový bude pohled Nejvyššího správního soudu a Nejvyššího soudu.
Můj odhad je, že soudy budou opatrné, ale otevřené. Ústavní soud tradičně klade důraz na ochranu základních práv, ale zároveň chápe, že se svět mění. Takže spíš než odmítání technologií očekávám tlak na jejich transparentní a férové používání.
Věřím, že jako společnost máme šanci využít AI pro posílení práv, ne jen jejich ohrožení. Ale právě právní rámec tomu musí jít naproti – a soudy budou mít v tomhle směru klíčovou roli. Všechno ale samozřejmě může jít úplně nepředvídanou cestou.
Ondřej Preuss je zakladatelem a šéfadvokátem kanceláře Dostupný advokát, působí rovněž na katedře ústavního práva Právnické fakulty UK.
