Sloučení soudů musí jít ruku v ruce s funkční elektronizací, říká Pavel Staněk

JUSTIČNÍ REFORMA – Ministerstvo spravedlnosti připravuje pod vedením Jeronýma Tejce výraznější justiční reformu. Spouštíme tak novou anketu legalwebu o tom, zda ji Česká republika potřebuje, které soudy by mohl stát případně zrušit i to, zda by se některé neměly specializovat. „Dva podobné spory se v různých obvodech mohou lišit o roky. Pro věřitele je to zásadní, protože čas přímo snižuje hodnotu pohledávky i šanci na její vymožení,“ říká advokát Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů.

Pavel Staněk
Zdroj: Archiv P. Staňka

Potřebuje Česká republika výraznější soudní reformu?

Potřebuje, ale musí se měřit tím, co řeší. Z advokátní praxe vidíme, že největším problémem není počet budov, ale nerovnoměrná zátěž soudců a z ní plynoucí rozdíly v délce řízení. Dva podobné spory se v různých obvodech mohou lišit o roky. Pro věřitele je to zásadní, protože čas přímo snižuje hodnotu pohledávky i šanci na její vymožení. 

Reforma tedy dává smysl, pokud zkrátí řízení a zvýší předvídatelnost. Pokud zůstane u přerýsování mapy, bez personálního a technického posílení, nic nevyřeší. Jako bývalý náměstek ministra spravedlnosti vím, že právě na tom podobné pokusy v minulosti ztroskotaly.

Které soudy by se případně měly rušit?

Při rozhodování bych vycházel z dat o nápadu a zátěži, ne z regionální politiky. Pokud už je rušení nezbytné, týkalo by se spíše nejmenších okresních soudů, kde pracuje několik soudců a je obtížné zajistit zastupitelnost i specializaci. 

Krajské a vrchní soudy bych nerušil, protože sjednocují rozhodovací praxi a plní odvolací funkci. Z advokátní praxe vím, že klíčová je dostupnost. Pro klienta z menšího města, zejména pro starší lidi a menší podnikatele, je každé vzdálenější jednací místo reálnou překážkou. Sloučení proto musí jít ruku v ruce s funkční elektronizací, tedy s plně použitelným elektronickým spisem, videokonferenčním jednáním a s jednacími místy tam, kde to dává smysl. Jako Hradečák dodávám, že regiony vnímají soud jako součást veřejné infrastruktury. Změny je proto nutné předem srozumitelně vysvětlit.

Specializované soudy, například stavební. Byli byste pro?

Pro specializaci ano, ale spíše formou specializovaných senátů a soudců u stávajících soudů než zřizováním nových institucí. Z praxe vidím tři oblasti, kde by to přineslo největší efekt:

  • Stavební spory a spory ze smluv o dílo. Jsou technicky složité, dlouhé a závislé na znaleckém dokazování.
  • Insolvence a věřitelské spory. Rozhodování vyžaduje hlubokou znalost, a rozdílná praxe soudů vytváří pro věřitele právní nejistotu.
  • Pracovní právo. Vzniká zde velké množství sporů, v nichž je rychlost řízení pro zaměstnance i zaměstnavatele klíčová.

Rizikem je přílišné zúžení specializace, které ztěžuje rozdělování agendy a zastupitelnost. Proto bych volil širší okruhy a pravidelně vyhodnocoval, zda specializace přináší kratší řízení.


Text byl publikován v rámci spolupráce legalwebu s Českou asociací věřitelů.