Hlasování o příspěvcích není prohrou Komory, ale šancí na lepší prioritizaci výdajů, říká Hana Lenghartová

Zdroj: Archiv Hany Lenghartové

„Odmítnutí navýšení příspěvků neznamená, že si nepřejeme silnou a funkční Českou advokátní komoru,“ říká pro legalweb advokátka Hana Lenghartová, která se na minulém sněmu ucházela o místo v jejím představenstvu. „Znamená to pouze to, že před automatickým zvyšováním příjmů dáváme přednost hledání vnitřních úspor a revizi priorit.“ Zmiňuje přitom, kde by bylo možné úspory najít, stejně jako to, kde by naopak byly peníze potřeba. „Zkusme se posunout od výčitek k otevřené rozpočtové politice a důkladnému auditu procesů i výdajů,“ dodává.

Hlasování per rollam o příspěvcích do ČAK skončilo obhájením jejich stávající výše. Překvapil vás výsledek?

Neřekla bych překvapil, ale spíše potěšil. Účast téměř 8 000 advokátek a advokátů ukázala, že nám osud stavovské samosprávy není lhostejný a že chceme spolurozhodovat o tom, jak se s našimi prostředky hospodaří. Je to silný demokratický signál členské základny.

Z vedení Komory však po hlasování zazněly hlasy varující před „chudou Komorou“, nutností škrtů a omezením stávajících služeb. Jak tyto reakce vnímáte?

Popravdě mě tento emotivní narativ zaskočil. Reakce akcentující strašení chudobou staví celou věc do nešťastného světla – jako by advokáti svým hlasováním Komoře ublížili. Představenstvo je voleným orgánem advokátů, nikoli jejich korporátním vedením. Rozhodnutí členů v hlasování per rollam není důvodem k ublíženým varováním před horší budoucností, ale vyjádřením vůle, kterou je třeba respektovat a pracovat s ní.

Myslíte si, že si advokáti neuvědomují dopady inflace na provoz stavovské organizace?

Určitě si je uvědomují, sami jim ve svých praxích dennodenně čelí. Odmítnutí navýšení příspěvků ale neznamená, že si nepřejeme silnou a funkční ČAK. Znamená to pouze to, že před automatickým zvyšováním příjmů dáváme přednost hledání vnitřních úspor a revizi priorit. Členské příspěvky nejsou bianko šek.

Kde přesně by podle vás Komora měla úspory hledat? Máte na mysli konkrétní položky?

Určitě. Místo paušálního strašení škrty v nabízených službách bychom se měli podívat na provozní náklady a prioritizaci. Výroční zpráva a audit za rok 2025 například ukázaly, že náklady na reprezentaci dosahovaly částky přes 11 milionů korun. To není zanedbatelná částka. Neříkám, že Komora nemá reprezentovat, ale v momentě, kdy vedení mluví o nedostatku financí, je přesně toto oblast, kde má diskuse o úsporách začít – u vlastního provozu a reprezentace, nikoli u služeb pro členy.

Vidíte v praxi i konkrétní oblasti, kde naopak kapacita nebo podpora ze strany ČAK chybí?

Ano, a z mé vlastní praxe v oblasti mediace mohu uvést konkrétní příklad. V Odboru výchovy a vzdělávání ČAK dlouhodobě chybí dedikovaný zaměstnanec pro agendu mediace. Mediace je přitom dynamicky se rozvíjející způsob  řešení sporů, který má pro advokacii obrovský potenciál. A zde vidíme ten kontrast: zatímco na reprezentaci se prostředky najdou, v agendách, které přímo podporují odborný rozvoj členů a rozšiřují pole působnosti advokátů, narážíme na nedostatek kapacit. Není to tedy o tom, že by Komora neměla vydávat peníze, ale o tom, za co je vydává.

Jaký by měl být podle vás další krok ve vztahu mezi Komorou a jejími členy?

Posun od paternalismu k rovnocennému partnerství. Otázka dnes nestojí tak, zda budeme mít Komoru chudou, nebo bohatou, ale zda bude Komora efektivní a správně zaměřená na potřeby advokátů. Věřím, že toto hlasování otevírá skvělou příležitost pro transformaci vnitřní diskuse. Zkusme se posunout od výčitek k otevřené rozpočtové politice a důkladnému auditu procesů i výdajů. Přejme si Komoru, která spravuje naše prostředky s péčí řádného hospodáře.