Spory mezi společníky mohou vzít vítr z plachet celé firmě. Na konflikt se ale lze připravit i předem, radí Irena Kolárová

ANALÝZA IRENY KOLÁROVÉ – Spory mezi společníky mohou ochromit i firmu, která má dobře připravenou společenskou smlouvu a vedle toho i dohodu společníků (shareholders’ agreement, SHA). Když spory zasáhnou každodenní řízení společnosti, vztahy se zaměstnanci či dodavateli, může se situace vyhrotit rychleji, než ji dokážou řešit právní prostředky. Už na začátku podnikání je proto potřeba konkrétně definovat, co se stane při zásadní neshodě mezi společníky: kdo pomůže spor řešit, jak se vybere a co bude následovat, pokud dohoda nevznikne. Pokud taková pravidla chybějí, je čas je připravit, dokud spolu společníci dokážou jednat. Odmítá-li některý z nich pravidla pro případ konfliktu vůbec nastavit, je to samo o sobě zásadní varovný signál, který se nesmí podcenit.

Irena Kolárová
Zdroj: KOLAROVA LEGAL

Proč vznikají spory mezi společníky

Jeden společník chce po dvaceti letech podnikání zpomalit, druhý chce firmu dál rozvíjet. Zakladatel přivede investora, ale pak těžko přijímá, že už nemůže o všem rozhodovat sám. Bývalí manželé se rozejdou, jenže každý dál vlastní polovinu společnosti. Právní otázky se v takových situacích objeví rychle. I když na ně ale najdeme odpověď, spor tím ještě nemusí být vyřešený.

Podobnost s partnerským rozchodem je v tom, že každý od společného vztahu čekal něco jiného, cítí se zklamaný a vrací se k tomu, co se stalo. Jenže firma mezitím musí dál fungovat. Má zaměstnance, závazky vůči bankám a klienty, kteří potřebují, aby se jejich zakázky dokončily. U bývalých manželů se k tomu přidává vypořádání rodinného majetku. Je potřeba tyto věci od sebe oddělit, ale současně přemýšlet o tom, jak spolu souvisejí.

Ani dlouholeté přátelství není zárukou, že se lidé budou shodovat pořád. Mění se jejich priority, finanční situace i ochota riskovat. Někdy ale teprve čas a první vážnější neshoda ukážou, jak druhý člověk zachází s nesouhlasem, mocí nebo tlakem. To, co na začátku působilo jako rozhodnost, může ve společném podnikání přerůst v potřebu rozhodovat o všem. Při přípravě pravidel proto nemůžeme vycházet jen z toho, jak dobře si společníci rozumějí dnes.

Ne každý spor je jen střetem odlišných představ o podnikání. Někdy jeden ze společníků používá své postavení k nátlaku, blokuje rozhodování nebo druhého dlouhodobě emočně a psychicky vyčerpává. Bavíme se také o tzv. toxických nebo extrémně komplikovaných osobnostech. Pravidla tak musí počítat i s tím, že druhá strana nebude hledat dohodu, ale způsob, jak prosadit svou. 

Ve sporech mezi společníky se advokát často stává trochu i psychologem, taktikem, vyjednavačem i válečníkem. Musí porozumět tomu, s jakými lidmi jedná, co je pro ně podstatné a zda jsou vůbec ochotni hledat dohodu. Stejný způsob vyjednávání ani stejné právní nástroje nebudou fungovat u každého. 

Jak spor společníků může ochromit řízení firmy

Ve společnostech, kde jsou společníci současně jednateli (často s oprávněním zastupovat společnost samostatně), se konflikt vlastníků bezprostředně přenáší do každodenního řízení. Stejní lidé rozhodují o své investici a zároveň zastupují společnost vůči okolí. Klíčoví zaměstnanci dostávají protichůdné pokyny, vznikají tábory loajální jednotlivým vlastníkům a objevují se snahy měnit obsazení vedení. Banka či významný klient slyší od každého jinou verzi situace. Právní rozlišení rolí společníka a jednatele zůstává zásadní, samo však jejich střet v provozu firmy neodstraní.

Takový vývoj se může zrychlit během několika dnů. Soudní ochrana zůstává podstatná, její získání a prosazení však vyžaduje čas, důkazy a náklady, které mohou být významné. Ani dostupnost předběžné ochrany nezaručuje, že se podaří včas zabránit všem dopadům konfliktu. Odchod klíčového týmu, ztrátu zakázky nebo narušení důvěry banky nemusí pozdější úspěch v řízení napravit.

Připravovat se na takovou situaci má smysl ve chvíli, kdy se neshody opakují, ale společníci se spolu ještě dokážou bavit. Projít dokumenty, finanční vazby a skutečné fungování firmy a připravit další postup může trvat týdny až měsíce. Co se stane, když jeden odmítne podepsat? Když začne společnost zavazovat bez druhého? Když ruší nebo mění dohody za zády druhého? U každé takové situace je potřeba vědět, kdo bude reagovat, jak a s jakými podklady. Při bezprostředním ohrožení ovšem musí ochranné kroky přijít ihned.

Prevence sporů začíná při přípravě dohody společníků

Přirovnání dohody společníků (SHA) k předmanželské smlouvě má smysl hlavně v tom, že se o možném rozchodu bavíme v době, kdy spolu ještě chceme zůstat. Právě tehdy ale bývá ochota řešit nepříjemné scénáře nejnižší. Už při přípravě dohody se přitom může ukázat, že každý od podnikání čeká něco jiného: jeden každodenní práci obou, druhý především investici. Pak je potřeba dohodnout i to, co se stane, když jeden z nich ve firmě přestane pracovat. Ukončení práce ani odchod z funkce jednatele samy o sobě účast ve společnosti neukončují.

Vedle rozdílných očekávání je potřeba probrat i to, co každý do podnikání přináší. Jeden kapitál, druhý odbornost či kontakty. Takové partnerství může obchodně dávat velký smysl, a přesto v sobě mít výraznou nerovnováhu. Pojistky proto potřebují obě strany. Pravidlo, které mi dnes vyhovuje jako tomu, kdo chce ve firmě zůstat, mě může později zásadně omezit, pokud budu potřebovat odejít. Konkrétní scénáře je proto potřeba projít z obou stran, včetně toho, co se stane, když druhý odmítne spolupracovat.

Dohody společníků mají svá obvyklá ustanovení. Ta jsou ale východiskem, nikoli hotovým řešením pro každé partnerství. Zvlášť u komplikovaných osobností a vztahů je potřeba jít do detailu: kdo má co udělat, v jaké lhůtě a co následuje, když to odmítne. Společenská smlouva a dohoda společníků přitom musí být sladěné a konkrétní povinnosti podpořené přiměřenými sankčními a motivačními mechanismy.

Řešení patové situace musí počítat s odmítnutím součinnosti

Vymezit patovou situaci ve společnosti (tzv. deadlock) a napsat, že se ji společníci pokusí vyřešit smírně, nestačí. Potřebují si říct, jak přesně to bude probíhat a kdo jim s tím může pomoci. Může to být mediátor nebo jiná nestranná osoba, které důvěřují. Jde o to, aby takový mechanismus vůbec měli a aby fungoval i ve chvíli, kdy se neshodnou ani na tom, koho k jednání přizvat.

V dokumentaci proto musí být i mechanismus, jak se tato osoba určí, pokud se na ní společníci ve stanovené lhůtě nedohodnou. Musí být předem jasné, kdo ji vybere a kdo nastoupí místo ní, pokud nebude dostupná. Stejně tak je potřeba určit, kdo postup zahájí, jaké podklady strany poskytnou a kolik času budou mít na jednání. Když každý z těchto kroků znovu vyžaduje souhlas obou, může se celý postup zastavit ještě dřív, než začne.

Ani mediace nebo pomoc jiné nestranné osoby samozřejmě nejsou samospasné. U člověka, který jakýkoliv ústupek vnímá jako prohru nebo používá jednání jen k získání času, může být prostor pro dohodu velmi omezený. V takové situaci může být potřeba opřít postup především o jasná kritéria, lhůty a konkrétní následky. Co se tedy stane, když se společníci nedohodnou? I na to musí dokumentace odpovědět. Pokud jeden odmítne jednat nebo jednání ve sjednané lhůtě nepřinese výsledek, musí být jasné, jaký krok následuje. Může to být například mechanismus odkupu podílu nebo jiný předem sjednaný způsob vypořádání patové situace. Ani jeho spuštění nemůže stát jen na tom, že se obě strany znovu dobrovolně shodnou.

Když se na takovém postupu společníci dohodnou předem, bývá také snazší třetí osobu skutečně přizvat. Postupují podle pravidla, které oba přijali v době, kdy spolu ještě dokázali mluvit. 

Nesplnění povinnosti musí mít konkrétní následky

Dobře vymezené povinnosti potřebují stejně dobře nastavenou motivaci k jejich plnění a konkrétní následky, pokud je společník nesplní. Motivační a sankční mechanismy proto nemají zůstat stranou jen proto, že je společníci na začátku podceňují nebo je jim nepříjemné o nich mluvit. Jejich nastavení vyžaduje podrobnou diskusi o fungování firmy i o tom, co se od každého očekává. Může jít o konkrétní cíle a ukazatele jejich plnění (KPI), na které navazují sjednané výhody, ale také o přiměřené smluvní pokuty či opční mechanismy pro případ porušení povinností.

Na začátku přitom nemusí být všechny obrysy podnikání zřejmé. To není důvod pravidla odkládat, ale sjednat i postup jejich revize: kdy se vyhodnotí, podle jakých podkladů a jak se dohodnou případné změny. Stejně důležité je určit, co platí, pokud se společníci na úpravě neshodnou. Motivační a sankční mechanismy musí navazovat i na korporátní pravidla a být určité, přiměřené a právně proveditelné. Samotná dohoda společníků nemůže libovolně odejmout zákonná oprávnění jednatele ani nahradit potřebné korporátní rozhodnutí.

Samostatné i společné jednání jednatelů má svá rizika

Když mohou znesváření společníci jako jednatelé zastupovat společnost každý samostatně, může každý dělat kroky, se kterými druhý nesouhlasí. Pokud naopak musejí jednat společně, může jeden zablokovat i to, co firma potřebuje pro běžný provoz. Obě varianty mají svá rizika. Při nastavování způsobu zastupování je proto potřeba probrat, co se bude dít v konkrétních situacích, kdy si společníci přestanou důvěřovat.

Samostatně je třeba řešit rozhodování o obchodním vedení, interní schvalování a zastupování společnosti navenek. Interní závazek vyžádat si souhlas druhého jednatele sám o sobě nemá účinky společného zastupování; omezení jednatelského oprávnění zásadně není vůči třetím osobám účinné. Pro dobu konfliktu má být promyšleno hrazení běžných závazků, plnění schváleného rozpočtu i komunikace se zaměstnanci a bankou. 

Odchod společníka a odkup obchodního podílu

Někdy je i přes veškerou snahu nejlepším dosažitelným výsledkem, že se společníci rozejdou a podnikání může pokračovat už jen s jedním z nich. Pro jednoho z nich přitom odchod nemusí být svobodnou volbou mezi dvěma stejně přijatelnými možnostmi. Pokud ho spolupráce s druhým dlouhodobě vyčerpává nebo vystavuje soustavnému nátlaku, může potřebovat odejít, i když by jinak ve firmě zůstat chtěl nebo i když odchod pro něj znamená nečekanou ekonomickou zátěž. Pravidla proto potřebujeme posuzovat i z této pozice: co když budu právě já ten, kdo už v takovém vztahu dál fungovat nemůže?

Ani tady nestačí napsat do dohody mezi společníky cenový vzorec. Pravidlo, podle kterého jeden nabídne cenu a druhý si vybere, zda za ni koupí, nebo prodá, může na papíře vypadat vyváženě. Pokud má ale jeden peníze na odkup a druhý je nemá kde získat, skutečná možnost volby může být velmi omezená. Stejně tak je potřeba promyslet, zda člověk, který potřebuje odejít, nebude nucen přijmout zásadně nevýhodné podmínky jen proto, že pro něj další setrvání už není únosné. 

Potřebujeme proto vědět, zda bude možné odkup financovat, z čeho se při ocenění podílu vyjde a co s firmou udělá odchod jednoho ze společníků. Nestojí její hodnota především na něm? Co bude s jeho zápůjčkami společnosti nebo vztahy s klienty? I tyto návaznosti je potřeba promyslet, aby se dohodnutý rozchod dal skutečně uskutečnit.

K těmto otázkám se má smysl vracet i později. Do firmy vstoupí investor, klíčový manažer získá podíl nebo společnost přijme nové bankovní financování. Poměr sil i možnosti odkupu se tím mohou změnit. Je proto potřeba znovu projít, co se stane při neshodě a zda původně dohodnutý postup ještě může fungovat. Samotná kontrola znění dokumentů na to nestačí.

Život se do paragrafů nikdy nevejde celý. Ani dobře promyšlená smlouva nezmění osobnost druhého člověka a nezaručí, že se s ním podaří dohodnout. Při přípravě dohody mezi společníky (SHA) proto nestačí projít obvyklá ustanovení. Je potřeba se společníky otevřeně probrat i nepříjemné scénáře a dohodnuté postupy rozpracovat tak, aby nestály jen na ochotě obou stran spolupracovat. Nejde o co nejdelší smlouvu, ale o pravidla pro konkrétní lidi a konkrétní firmu. Dobrá pravidla mohou omezit prostor pro nátlak a blokaci a připravit reálnou cestu ze společného podnikání ven. Sama o sobě ale celý konflikt vyřešit nemusejí.

Autorka článku Mgr. Irena Kolárová je zakládající partnerkou a advokátkou advokátní kanceláře KOLAROVA LEGAL.


Text byl publikován v rámci spolupráce s kanceláří KOLAROVA LEGAL.

Její webové stránky je možné navštívit na adrese https://kolarova.legal/