Společně se zástupci stavební komunity probereme, co očekávat od nové Úřadu rozvoje území České republiky, jak budou pokračovat běžící stavební řízení nebo to, jak dostat do popředí politického zájmu potřebnou digitalizaci stavebního řízení.
Prodiskutujeme rovněž další aktuální otázky spojené se stavebnictvím, které naznačujeme i v následujícím rozhovoru.
Novela stavebního zákona nabíhá do praxe. V čem vidíte její podstatu?
Významné a zároveň rozsáhlé jsou změny stavebního řádu, ať už v rámci povolování staveb, nebo v jiných řízeních podle stavebního zákona. Zároveň dochází ke sjednocení procesního práva, tedy veškerá běžící řízení se překlápí do nové právní úpravy, a to i stará řízení běžící podle zákona č. 50/1976 Sb. či řízení o vydání územního rozhodnutí, které se má nově považovat za řízení o povolení záměru. Cílem těchto změn je jednoznačně usnadnit povolení záměru ve prospěch stavebníka.
Druhý pilíř změn spočívá v centralizaci: od 1. ledna 2027 vznikne nový Úřad rozvoje území České republiky, a následně úřady územního rozvoje krajů a jejich územní pracoviště. Na tento úřad mají přejít zaměstnanci stavebních úřadů i zaměstnanci dotčených orgánů státní správy, podle své převažující činnosti. Zároveň dochází k integraci závazných stanovisek do rozhodnutí o povolení záměrů, a v této souvislosti například ke zrušení již zavedeného stanoviska JES (jednotného environmentálního stanoviska).
Hlavní část novely bude účinná od 1. ledna, některé změny budou ale účinné již od dříve. O co jde konkrétněji?
V takzvané předsazené účinnosti naběhnou především změny týkající se stavebního řádu. Od 1. ledna 2027 pak vznikne centralizovaný úřad územního rozvoje a proběhnou související personální změny a přesuny agend.
Vzhledem k tomu, že se nově předpokládá, že novela bude publikována až v polovině listopadu, předsazená účinnost naběhne pravděpodobně až k 1. prosinci 2026. Máme za to, že s ohledem na jednoměsíční rozdíl již dělená účinnost nemá velký význam.
Jak zpětně hodnotíte legislativní proces, který vedl k přijetí těchto pravidel?
Je již všeobecně známo, že novela obsahuje velké množství nedostatků, zejména pokud jde o návaznost na specializované zákony, které novela rovněž mění (dotýká se přibližně 52 zákonů). Standardní připomínkové řízení by pravděpodobně umožnilo tyto nedostatky odhalit a řešit ještě před nabytím účinnosti, nikoli až následně; proto lze do budoucna očekávat další opakované novelizace.
Ze setkání stavební komunity, kterou jsme společně v dubnu pořádali, vyplynulo, že by praxi prospěla zejména rychlá digitalizace stavebního řízení a udržení odborníků na stavebních úřadech. Jak toho dosáhnout?
Rychlá digitalizace stavebního řízení předpokládá, aby se digitalizace skutečně stala prioritou a začala se jí odpovědně věnovat pozornost, vzhledem k její provázanosti na princip jedné žádost, řízení, a rozhodnutí. Místo toho byl termín celkového spuštění digitalizace odložen až na rok 2030 a podle našich informací se v této oblasti zatím nic zásadního neděje. Absence digitalizace tak zatím zůstává i do budoucna zásadním a neřešeným problémem stavebního řízení.
Zajištění odborníků na stavebních úřadech předpokládá, že pro ně budou vytvořeny příznivé pracovní podmínky, včetně odpovídajícího ohodnocení jejich práce.
Budou mít podle vás stavební úřady v příštím roce problémy se zaměstnanci?
Na jednu stranu máme za to, že povaha Čechů je poněkud konzervativní a že většina relevantních úředníků na centralizovaný úřad skutečně přejde. Problémy mohou vzniknout zejména s přechodem úředníků dotčených orgánů, kteří mohou preferovat zůstat na obecních úřadech s odkazem na svou převažující činnost.
Obava z nedostatku specializovaných odborníků na stavebních úřadech je proto podle nás reálná. Zároveň máme informace o tom, že na některých menších stavebních úřadech již v důsledku novely došlo k odchodu úředníků, a tedy k paralýze úřadu.
Ve středu 21. října navážeme další obdobnou debatou, v níž budeme řešit, jak moc bude stavební právo nové. Jak vidíte jeho hlavní témata?
Rádi bychom diskutovali nástup centralizovaného úřadu územního rozvoje a to, zda lze očekávat jeho hladký průběh, nebo spíše zdržení v řízeních, jako tomu bylo po účinnosti nového stavebního zákona. Dále bychom rádi probrali dopad novely na běžící řízení a konkrétní praktické otázky s tím spojené. A samozřejmě bychom chtěli znovu mluvit o digitalizaci, zejména to, jak ji dostat do popředí zájmu současné vlády.
Vidíte jako reálné, že by v příštím roce mohlo dojít k nějaké reálné změně související s rychlostí výstavby v Česku?
Zrychlení výstavby je ústředním mottem každé novelizace stavebního zákona. Objektivní zkrácení délky povolovacích řízení podle našeho názoru není možné bez digitalizace. Na druhou stranu je pravděpodobné, že povolovací řízení u některých staveb bude nyní rychlejší díky tomu, že novela upřednostňuje výstavbu před jinými konkurujícími zájmy a dále omezuje možnost účastníků řízení zasahovat do povolovacího procesu.
A konkrétně v Praze? Už vzhledem k novému metropolitnímu plánu?
V Praze lze předpokládat rozsáhlé využití nového ustanovení § 194 stavebního zákona, které řeší posuzování záměru v tzv. zastavitelném území. Zjednodušeně řečeno, pokud je záměr umísťován v tzv. zastavitelném území podle územního plánu, předpokládá se, že je v zásadě souladný se vším; při rozhodování o jeho umístění se již neposuzuje krajinný ráz ani další otázky, které byly předmětem posouzení již v rámci přijetí územního plánu.
Advokátní kancelář KŠB je partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky KŠB můžete navštívit na adrese https://www.ksb.cz/
