ČNB rozlišuje 3 posouzení kryptoaktiva:
Zpravidla nejde o investiční nástroj podle ZPKT: Kryptoaktivum s právem na vypořádání při likvidaci zpravidla nepředstavuje investiční nástroj podle ZPKT, protože nenaplňuje znaky derivátů ani cenných papírů podle občanského zákoníku. Výjimkou jsou tokeny vedené v evidenci podle ZKPT, včetně režimu DLT Pilot.
Posouzení podle nařízení MiCA: Takový token obvykle spadá do kategorie standardních kryptoaktiv dle čl. 3 odst. 1 bod 5 nařízení MiCA (nejde o ART ani EMT), což znamená mimo jiné povinnost vydat bílou knihu při veřejné nabídce.
Riziko pokoutného fondu podle ZISIF: Stanovisko vychází z předpokladu, že emise financuje vlastní nefinanční činnost vydavatele. Pokud by šlo o shromažďování prostředků od více investorů ke společnému investování se společným výnosem, může jít o nelegální strukturu kolektivního investování podle ZISIF.
Koho se stanovisko týká?
Obchodních korporací a startupů, které zvažují financování přes tokenizaci. Dále emitentů digitálních aktiv, právníků v oblasti fintechu a investorů do kryptoaktiv.
Další aktuální novinky najdete v newsletteru BBH Regulatorní aktuality na Linkedinu.
Zdeněk Husták je partnerem a advokátem advokátní kanceláře BBH.
Advokátní kancelář BBH je partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky BBH je možné navštívit na adrese https://bbh.cz/
