Mezi AI a technologie klade hodně lidí v současnosti rovnítko. Je to ale skutečně tak, nebo kvůli pozornosti věnované AI zapomínáme na to, že jde o daleko širší téma?
AI určitě popularizovala a znovu otevřela otázku automatizace a využívání technologií v právu, tedy legal tech obecně. Mnoho společností si totiž až s nástupem AI uvědomilo, že by mohly určité právní procesy automatizovat. K tomu ale často AI není vůbec potřeba a někdy se k tomu dokonce ani nehodí. AI je navíc jen velmi malou podmnožinou dnes dostupných technologií, které nám v právu mohou pomoci. Mnohé z těchto jiných technologií jsou levnější, přesnější a lépe kontrolovatelné. Stále se ovšem obávám, že pokud nemáme pořádek v datech a nemyslí nám to technicky (tj. s čím stroje mohou pomoci a s čím nikoli), AI nás nezachrání.
Mimo jiné se zabýváte ekonomickými souvislostmi nasazení AI. Vyplatí se podle vás její využití všem právníkům?
Právo je velmi široká disciplína a jsou oblasti, kde nám dnešní AI nepomůže vůbec. Jako firemní právníci často jednáme s protistranami, managementem a kolegy, máme funkce ve statutárních orgánech, jako pověřenci či určené osoby pro různé oblasti compliance. Tam všude je potřeba člověk. Na druhou stranu téměř se vším, co děláme na počítači, nám AI může pomoci. Dnešní velké jazykové modely (LLMs), což je zase podmnožina AI, se výborně hodí na zpracování textu, analýzy a shrnutí. V době agentů lze automatizovat i mnoho další repetitivní agendy.
Otázka návratnosti je ale složitější. Určitě se vyplatí pořídit Copilot od Microsoftu nebo Gemini od Google, podle toho jaký kancelářský balík aplikací kdo využívá. Tarify nejsou drahé a nabízí velké usnadnění práce. Pokud ale chceme AI implementovat do interních systémů a procesů, tak potřebujeme pomoc IT oddělení a nesrovnatelně větší rozpočty na využívání známých modelů jako Claude nebo ChatGPT přes tzv. API. Ani vyšší ceny účtované přes API dle spotřebovaných tokenů však stále neodpovídají nákladům na jejich trénování a provoz. Zde bych proto byl opatrnější a měl i plán B pro případ, že se používání těchto modelů výrazně zdraží.
Nakolik AI v tuto chvíli využíváte ve své práci vy sám? Dokáže vám smysluplně pomoci?
Já AI používám jen tam, kde to podle mě má smysl – práce s texty, právní rešerše, standardní procesy, zápisy z videokonferencí a podobně. Nastavil jsem si i pár agentů, ale ty jsou stále v začátcích. AI mi tedy šetří čas a asi bych už nechtěl pracovat bez ní. Ale jako mnoho z nás se obávám i tzv. kognitivní kapitulace (cognitive surrender), takže často udělám část práce po staru, abych cvičil mozek a neztratil třeba schopnost napsat anglicky e-mail. Navíc já texty generované AI zatím většinou poznám a nepůsobí na mne jako na příjemce profesionálně.
Jako korporace máme ambici vytvořit agenty a zařadit AI do našich systémů a procesů, ale to není snadné, rychlé ani levné. Pokud se to podaří a ekonomický model takového nasazení bude udržitelný, tak zde očekávám výraznou úsporu času a energie.
Jak v tomto ohledu vnímáte aktuální varování šéfů největších AI firem ohledně jejího dalšího rozvoje?
Kromě mnoha populárních filmů či knih nás před umělou inteligencí varovali i odborníci z této oblasti jako například Geoffrey Hinton nebo Stuart J. Russell. To, že se k nim dnes přidávají sami CEO Anthropicu, OpenAI i Elon Musk, musíme brát vážně. Kdy naposledy přišli vědci či inovátoři za právníky, politiky nebo do OSN s prosbou, abychom jejich výtvory začali regulovat? Jejich varování tedy beru tak vážně, jak jen to jde, a všem ostatním doporučuji to samé.
V čem má pro vás největší přínos členství v Unii podnikových právníků?
UPP mi umožnila poznat spoustu skvělých lidí, kteří pracují na stejné pozici v jiných korporacích. Řešíme stejné problémy, rádi si pomáháme a sdílíme zkušenosti a znalosti. Není mezi námi řevnivost, nesoutěžíme o klienty či zakázky, nebojujeme proti sobě. Je to přátelská a neformální organizace.
Ocenění Podnikový právník 2026 proběhlo za mediálního partnerství legalwebu. Text byl publikován v rámci této spolupráce.
