Nejdříve je třeba zmínit, že správní členění se na Slovensku změnilo po roce 1989 mnohem výrazněji než u nás. Pokud v České republice byl po roce 1989 zřízen jediný nový okres (v Jeseníku v roce 1996), pak na Slovensku po reformě v roce 1996 z původních 38 okresů vzniklo celkem 79 okresů. Poptávka po funkcích ve veřejné správě byla zjevně na Slovensku větší než v ČR a také zřejmě bylo více „našich lidí“, které bylo třeba hmotně zajistit.
Se vznikem nových okresů souviselo také zřízení okresních soudů, ovšem jen v některých okresních městech – na Slovensku tedy i v předchozích letech existovaly okresy bez okresního soudu. Pokud jde o kraje, pak po roce 1989 vzniklo na Slovensku z původních 3 krajů hned 8 vyšších územních samosprávních celků, označovaných také jako župy. V České republice sice v roce 2000 vzniklo 14 vyšších územních samosprávných celků, ovšem počet krajských soudů zůstal nezměněn a v „nových“ krajských městech vznikly jen pobočky stávajících krajských soudů. Na Slovensku byli důslednější – až do nedávné soudní reformy měli hned 8 krajských soudů, tedy stejný počet, jako v České republice s cca dvojnásobným počtem obyvatel.
S účinností od 1. června 2023 v rámci reformy „soudní mapy“ došlo k redukci z původních 54 okresních soudů na 36. Ze zrušených okresních soudů se po sloučení stala detašovaná pracoviště okresních soudů ve větších městech a současně došlo také k přesunutí agend v rámci jednotlivých soudů. Počet krajských soudů sice zůstal nezměněn, došlo však ke změně věcné (kauzální) příslušnosti a určité specializaci jednotlivých krajských soudů – například v obchodních věcech o odvoláních nyní na Slovensku rozhodují jen tři krajské soudy; jiné tři krajské soudy zase řeší odvolání ve věcech rodinného práva.
Současně vznikly také tři samostatné správní soudy. Změna se netýká odvolání v civilních a trestních kauzách, kde nadále jsou příslušné rozhodovat všechny slovenské krajské soudy. Pro účastníky řízení to ovšem není nějaká velká komplikace, protože obecně v civilním řízení sporném i nesporném odvolací soudy rozhodují zásadně bez nařízení jednání. Popisování podrobností týkajících se „soudní mapy“ na Slovensku by samozřejmě přesáhlo omezený rozsah tohoto článku, tudíž v souvislosti s připravovanou reformou soudní soustavy v České republice se zmíním alespoň stručně o přípravě „soudní mapy“ na Slovensku a také o celkovém hodnocení.
Pokud jde o přípravu, ta byla – alespoň z mého subjektivního pohledu – velmi pečlivá. Ministerstvo spravedlnosti SR pod vedením Márie Kolíkové zohledňovalo mnoho podstatných aspektů (včetně dojezdových vzdáleností s použitím hromadné dopravy) a snažilo se, aby soudy zůstaly pro občany nadále dostupné a současně aby se soudci mohli více specializovat. Pochopitelně taková reforma si vyžádala nezbytné kompromisy spočívající například v tom, že si někteří poslanci ve svém obvodu prosadili zachování okresního soudu (což pak ovšem znamenalo, že v sousedním okrese se ze sídelního soudu stala pouze pobočka okresního soudu). Ministryně ovšem narazila také na odpor části soudců, což je pochopitelné – snížil se počet soudních funkcionářů a také jistá část soudců musela změnit svoji specializaci.
Co se týče hodnocení reformy soudní soustavy v roce 2023 na Slovensku, pak významnější kritika souvisí spíše s tím, že „soudní mapa“ byla přímo navázána na čerpání prostředků z Plánu obnovy, kdy hrozí, že Slovensko nakonec možná bude čerpat z unijních rozpočtů méně, než bylo původně plánováno. Další výtky se týkají jen formálního snížení počtu soudů a absence měřitelných ukazatelů pro hodnocení úspěšnosti reformy.
Z pohledu advokáta je podstatné to, že třeba obchodní spory s cizím prvkem už nebude řešit malý okresní soud s několika soudci, kteří soudili „vše“ a neměli pochopitelně možnost nějaké specializace, což se pak negativně odráželo na kvalitě soudních rozhodnutí i na samotném vedení řízení. Teprve čas ukáže, zda se „soudní mapa“ nějak promítne do důvěry občanů v soudnictví na Slovensku, která je poměrně nízká…
Slovensko Marka Jakubíka je společným projektem legalwebu a Marka Jakubíka, partnera kanceláře HAJDUK & PARTNERS, v němž s lehkou ironií glosujeme, co funguje nebo nefunguje u našich východních sousedů. Může totiž být lépe, ale také hůře.
HAJDUK & PARTNERS je hlavním partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky HAJDUK & PARTNERS je možné navštívit na adrese https://www.hajduk.cz/
