Dodnes jsem nepochopil, zda se jednalo o recesi vedení tohoto soudu anebo toto upozornění reagovalo na návyky domorodců (žádné plivátko v dohledu nebylo). V souvislosti s malováním soudní budovy později tato tabulka z chodby zmizela – zřejmě si to žádal pokrok, který se dostavil i do tohoto zapadlého kraje.
Od roku 2004 jsem měl pak možnost při výkonu advokacie navštívit mnoho slovenských soudů, včetně Ústavního soudu SR. Některé slovenské soudy sídlí v historických budovách, jiné sídlí v objektech s estetikou okresních výborů KSČ (resp. na Slovensku KSS), jiné zase sídlí v novějších budovách, které prošly nutnými stavebními úpravami, aby mohly sloužit k tomuto účelu, byť zjevně původní účel těchto staveb byl jiný (to je ostatně i případ nového sídla Městského soudu Bratislava III a IV). Neměl jsem samozřejmě příležitost navštívit všechny soudní budovy na Slovensku a moje hodnocení je veskrze subjektivní, ovšem za celou dobu mého působení v řadách slovenských advokátů se mi nestalo, že bych narazil na nějakou soudní budovu, která by na mě udělala pozitivní dojem. Se soudní budovou srovnatelnou s justičním palácem v Brně nebo areálem Na Míčánkách v Praze jsem se na Slovensku ještě nesetkal a obecně je vidět, že soudní budovy na Slovensku vesměs volají po investicích.
V jednom ze svých prvních příspěvků pro legalweb jsem se pozastavoval nad tím, že podle dlouhodobých průzkumů se důvěra veřejnosti k českému soudnictví (včetně Ústavního soudu ČR) stabilně pohybuje nad 50 procent, kdežto na Slovensku se od vzniku samostatné republiky nepodařilo zvýšit důvěru veřejnosti k soudům výrazněji nad hranici 30 procent. Těch důvodů je samozřejmě více, ovšem jedním z faktorů může být také to, že Slovensko pro svou soudní moc dlouhodobě nezajišťuje důstojné podmínky pro fungování. Téma financování soudnictví se často i u nás omezuje jen na otázku soudcovských platů, ovšem neméně důležité je také přiměřené finanční ohodnocení asistentů soudců, vyšších soudních úředníků, zapisovatelek a ostatních zaměstnanců soudů. Stejně tak je důležité vytvoření vhodného pracovního prostředí, včetně funkčních informačních systémů.
Pochopitelně zvýšení důvěryhodnosti slovenského soudnictví je podmíněno taktéž předvídatelností soudních rozhodnutí, rozhodováním bez zbytečných průtahů a zejména bez postranních vlivů (o tom, jak se na Slovensku mnohdy „vybavuje“, už jsem psal v jednom ze svých dřívějších příspěvků pro legalweb). Zmínit je třeba rovněž přesvědčivost odůvodnění soudních rozhodnutí, protože vždy mě nemile překvapí, když narazím na nějaké rozhodnutí slovenského soudu, kde podstatnou část odůvodnění obsahuje vysvětlení (včetně odkazů na relevantní judikáty), proč se – zjednodušeně řečeno – soud nemusí vypořádávat s uplatněnými námitkami a argumenty stran.
Aby tento text nevyzníval příliš negativně, musím zmínit své veskrze pozitivní zkušenosti třeba se správním soudnictvím na Slovensku. Před časem mě potěšil čtivý rozsudek Nejvyššího správního soudu SR, který přistál v elektronické schránce naší kanceláře. Kasační soud žalované ministerstvo poučil, že v zájmu zachování právní jistoty v právním státě, k němuž se Slovenská republika hlásí (článek 1 odst. 1 Ústavy Slovenské republiky), se nejasnost a nejednoznačnost při interpretaci právního předpisu veřejného práva nesmí vykládat v neprospěch individuálního adresáta právní normy a v případě možného rozdílného výkladu se vždy uplatní zásada in dubio mitius, tj. v případě pochybností ve prospěch jednotlivce. Taková rozhodnutí samozřejmě klienty potěší, ovšem především podporují autoritu slovenských soudů.
Slovenskému soudnictví tedy upřímně přeji, aby ve všech směrech (včetně reprezentativních soudních budov a důvěry v očích veřejnosti) dohnalo české soudnictví, za kterým bohužel zaostává. Možná se pak časem dočkám toho, že u českých soudů budu argumentovat judikáty slovenských soudů a české soudy budou tuto argumentaci vnímat jako relevantní. Prozatím to funguje opačně, protože judikaturou českých soudů na Slovensku mohu často úspěšně argumentovat a je vidět, že mnoho slovenských soudců sleduje se zájmem rozhodovací praxi českých soudů.
Slovensko Marka Jakubíka je společným projektem legalwebu a Marka Jakubíka, partnera kanceláře HAJDUK & PARTNERS, v němž s lehkou ironií glosujeme, co funguje nebo nefunguje u našich východních sousedů. Může totiž být lépe, ale také hůře.
HAJDUK & PARTNERS je hlavním partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky HAJDUK & PARTNERS je možné navštívit na adrese https://www.hajduk.cz/
