Ověřování podpisů na rozcestí: Pravidla se začínají štěpit, zjistili v BRODEC & PARTNERS

Zatímco například smlouvu o převodu podílu v obchodní společnosti lze opatřit elektronickým podpisem majícím účinky úředně ověřeného podpisu, u plné moci k právnímu jednání, které má být zachyceno formou notářského zápisu, je nadále vyžadováno klasické ověření podpisu. Přístup k právu na digitální služby se tak v oblasti korporátní agendy začíná rozdělovat podle povahy konkrétního právního jednání. Na základě aktuálně získaného výkladového stanoviska Digitální informační agentury (DIA) na to upozorňuje advokátní kancelář BRODEC & PARTNERS.

Kristijan Arsovski
Zdroj: Brodec & Partners

Digitální informační agentura ve svém právním názoru potvrzuje, že u řady korporátních dokumentů, u nichž zákon vyžaduje úředně ověřený podpis, například u smluv o převodu podílu, prohlášení o převzetí vkladové povinnosti nebo vzdání se přednostního práva, lze za splnění zákonných podmínek využít elektronický podpis s účinky úředně ověřeného podpisu,“ uvádí Kristijan Arsovski, advokát advokátní kanceláře BRODEC & PARTNERS. „Zjednodušeně řečeno jde o uznávaný elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu, u něhož lze ověřit vazbu na podepisující osobu prostřednictvím registru obyvatel.“ 

Podle právního názoru DIA se však odlišný režim uplatní u plných mocí k právním jednáním, pro která je společenskou smlouvou nebo zákonem vyžadována forma veřejné listiny. „V těchto případech se podle názoru DIA uplatní výjimka podle § 6 odst. 3 zákona o právu na digitální služby. Elektronický podpis zde nenahrazuje úředně ověřený podpis a je nadále nutné splnit požadavek ověření podpisu v tradiční podobě,“ vysvětluje Arsovski.

Část korporátní agendy dnes lze plně digitalizovat, zatímco u právních jednání vyžadujících formu veřejné listiny a současně zastoupení účastníka zůstává nutné využívat tradiční postupy. Elektronický podpis zde totiž dle právního názoru DIA požadavek úředně ověřeného podpisu právě z důvodu výjimky podle § 6 odst. 3 zákona o právu na digitální služby nenahrazuje.

Jinými slovy, k právním jednáním zachyceným formou notářského zápisu, například při založení společnosti, změně zakladatelského právního jednání nebo rozhodování jediného společníka v působnosti valné hromady, je při zastoupení nadále nutné disponovat plnou mocí opatřenou úředně ověřeným podpisem, tedy podepsanou klasickým způsobem.“

Téma má i širší praktické dopady. Už při sepisu společenské smlouvy, zejména u jednodušších společností, se vyplatí promyslet, která rozhodnutí bude do budoucna nutné přijímat ve formě notářského zápisu, a uspořádat vnitřní poměry tak, aby těchto případů bylo co nejméně. Vždy je ovšem nutné se pohybovat v mezích kogentních požadavků ZOK, které u některých jednání formu notářského zápisu vyžadují bez možnosti odchylky. Digitalizace korporátní agendy tedy nezačíná zřízením elektronického podpisu, ale už při sepisu společenské smlouvy,“ uzavírá Arsovski.


Brodec & Partners je partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.

Webové stránky Brodec & Partners je možné navštívit na adrese https://www.akbrodec.cz/