Co jsou aktuálně ta nejzásadnější témata, která Exekutorská komora ČR řeší?
Jedním z nejdůležitějších je úprava systému srážek ze mzdy, platu a jiných příjmů. V minulosti se jednalo o jeden z nejefektivnějších způsobů provádění exekucí. Do běžného života dlužníka zasahoval pouze minimálně a věřitelům přitom zajistil stálé platby na úhradu jejich pohledávek. Nedávno však z nejrůznějších důvodů došlo k razantnímu navýšení nezabavitelné částky, a to o více než 50 %. Tím logicky došlo ke snížení objemu peněz, které lze aktuálně ze mzdy, důchodu či jiného postižitelného příjmu každý měsíc srazit za účelem uspokojení pohledávek věřitelů.
Následkem toho se exekuce prodlužují a vymáhané částky se navyšují. Soudní exekutoři mají nadto povinnost postupovat v exekuci rychle a účelně. Při neefektivitě srážek ze mzdy jsou tak nuceni sahat po invazivnějších způsobech provedení exekuce, například prodeji movitých a nemovitých věcí, což nikdo nechce. Námi navrhované změny srážek by mohly přinést více peněz na úhradu pohledávek věřitelů, včetně výživného pro nezletilé děti při minimálních zásazích do práv dlužníků.
Určitě sledujete snahy ministerstva financí prosadit zákon o ekonomické ochraně státu, který dopadne i na profesní komory…
Máte pravdu. Tato novela má přinést zásadní změny na poli boje proti praní špinavých peněz a zároveň zavádí nové povinnosti samosprávných komor jako je exekutorská, advokátní nebo notářská. Novela má zavést další dozorový či dohledový orgán nad komorami v podobě Finančně analytického úřadu. V tom vidíme nebezpečí omezení naší stavovské nezávislosti. V připomínkovém řízení jsme se proti tomu společně ohradili. Budeme dál jednat s ministerstvy financí a spravedlnosti. Jsme samozřejmě připraveni přijmout úkoly v oblasti boje proti praní špinavých peněz vyplývající z nové legislativy, avšak bez zbytečného omezování naší samosprávy a rovněž s adekvátní ekonomickou podporou ze strany státu za s tím spojený navýšený objem práce.
To jsme mluvili o samotných exekutorech, jaké změny přijdou v letošním roce na dlužníky nebo spíše povinné?
V roce 2026 nečekáme žádné větší změny. Některé legislativní návrhy, s účinností nejdříve v příštím roce, jsou nyní projednávány s ministerstvem spravedlnosti a dalšími subjekty. Letos se věnujeme vyhodnocování změn přijatých v minulých letech, a to především kolem zkrácení doby pro oddlužení z pěti let na tři roky. Zatím nenastal předpokládaný nárůst lidí, kteří by řešili dluhy v rámci insolvenčního řízení oddlužením.
Naopak sledujeme, že určitý počet osob s více exekucemi setrvává v exekucích, protože nemají žádný majetek a ze mzdy nebo jiných příjmů se jim z výše uvedených důvodů nic nesráží. Ve skutečnosti je tak nic nenutí změnit tento stav a vyřešit dluhy jednou pro vždy tak, že prošli procesem oddlužení. Tento nezdravý stav změní až námi navrhovaná úprava srážek ze mzdy, platu, důchodu či jiného příjmu, či zavedením minimální srážky. Tyto návrhy jsme přednesli již před dvěma lety minulé vládě, bohužel však byly odmítnuty.
Exekutorská komora je členem Mezinárodní unie soudních exekutorů. Vidíte u partnerů v zahraničí nějaké zajímavé zkušenosti pro Česko?
Inspirací je nám Belgie nebo Nizozemí s institutem tzv. předexekučního vymáhání. Konkrétní věřitel se může obrátit na soudního exekutora, aby vyjednáváním mezi ním a dlužníkem nastavil způsob uspokojení pohledávky věřitele ke spokojenosti obou stran. Ujednáním například splátkového kalendáře nebo dodatečné lhůty po splacení dluhu se obě strany mohou vyhnout soudnímu procesu i potenciální exekuci. Uleví se justici, která nebude muset vydávat zbytečné platební rozkazy, nebo vést nalézací řízení s výsledkem v podobě standardních rozsudků. Pokud takový splátkový kalendář bude dlužník plnit, ponese veškeré náklady s tím spojené věřitel, nikoliv dlužník jako pak u samotné exekuce. Věřitel tím však ušetří nemalé náklady a čas spojené s vedením soudních řízení. Ve zmíněných zemích to léta funguje k velké spokojenosti všech stran. Není důvod, proč by se tento systém nedal využít i v našich podmínkách.
Zmínil jste také něco jako je „berlínský model vyklizení“, můžete nám ho přiblížit?
Další významná zkušenost a možná inspirace – tentokrát z německé metropole. Týká se nájmů bytů či domů a pomohlo by to větší ochraně pronajímatelů před problematickými nájemci a zprostředkovaně i zpružnilo nájemní trh. Poruší-li nájemce smlouvu zásadním způsobem, například dluží-li velkou část na nájemném, namísto složitého soudního řízení se pronajímatel může obrátit na soudního exekutora a využít institut vyklizení. Pokud by řádně doložil, že k ukončení nájmu došlo v souladu se smlouvou, exekutor by rovnou zajistil byt, a na věci v něm by vzniklo zástavní právo. To by pak zvýhodnilo pronajímatele při vymáhání dlužných částek, neboť by se mohl uspokojit ze zpeněžených věcí a zároveň rychleji disponovat se svým bytem. To vše samozřejmě při zachování veškerých práv nájemce, který bude mít možnost se takovému vyklizení právními prostředky bránit. Zůstala by zachována rovnost obou stran přesně podle principů našeho právního řádu.
Veřejnost vnímá citlivě otázku takzvaných dětských dluhů. Vidíte prostor ke změnám či úpravám v této oblasti?
Už v minulosti legislativa přinesla potřebná opatření, aby nové dluhy nezletilých nadále nevznikaly, respektive aby dluhy vzniklé v dětství nepřecházely do dospělosti a nezatěžovaly tak mladé lidi hned na startu jejich ekonomického života. Nejčastěji šlo o dluhy na regulačních poplatcích v nemocnicích, za jízdu načerno v hromadné dopravě nebo za neplacení poplatků za komunální odpad.
Ukazuje se, že legislativa pomohla zastavit vznik nových případů, ale bohužel tady stále máme historickou zátěž některých takových dlužníků z minulosti. Proto jako Exekutorská komora podporujeme jakoukoli právní úpravu, která vzniku dětských dluhů zamezuje. Žádný soudní exekutor nechce vést exekuci proti nezletilému, natož dítěti, neboť je to morálně i právně náročné.
Jak to vypadá s posuny v otázce navýšení exekučního tarifu, nebo odměňování exekutorů vůbec?
Tato otázka je pro nás už dlouho palčivá. Podařilo se nám sice po více než 17 letech exekutorský tarif částečně upravit, ale nedošlo bohužel – na rozdíl od tvrzení některých médií – k navýšení našich odměn, jen k návratu do stavu před rok 2017. Poslední úpravou sice došlo k mírnému navýšení odměn u vymáhání nepeněžitých plnění, nicméně to je pouze marginální část naší agendy. Fakticky jsou odměny stále stejné, ne-li nižší vzhledem k inflaci posledních let. Za celou tu dobu došlo k obrovskému nárůstu agendy, kterou musí soudní exekutoři vyřizovat, aniž by na to exekutorský tarif jakýmkoli způsobem reagoval.
Zmiňovaná úprava tarifu platící od začátku letošního roku je zcela nedostatečná a budeme s ministerstvem spravedlnosti dál jednat. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc je zkušený právník a legislativec, který umí naslouchat argumentům. Potřebujeme, aby tarif přihlížel nejen k inflaci a k rostoucí náročnosti vyřizované agendy, ale i k nárůstu nákladů v celé ekonomice. Soudní exekutoři už přece dokázali, že jsou kvalitní a nezbytnou součástí systému vymáhání práva a právního prostředí v České republice.
Chcete říct, že navzdory některým představám veřejnosti se exekutorské úřady potýkají se složitou ekonomickou realitou?
Samozřejmě, a úzce s tím souvisí i nedostatek exekutorů v České republice. Vezměte si, že ještě před několika lety nás bylo téměř 160 a dnes nás je pouze kolem 140. Drtivá většina našich kolegů v poslední době skončila právě z ekonomických důvodů, neboť exekuční činnost již nemohli racionálně hospodářsky vykonávat. Je to těžká a silně regulovaná profese s velkými nároky na každého, kdo ji vykonává. Na exekutory s léta nevalorizovaným tarifem pak tvrdě dopadají inflace, navyšování cen práce, růst vstupních nákladů jako nájmy a energie, investice do robustních informačních systémů a software, elektronizace řízení, ale také permanentní nárůst zákonné agendy a administrativy. Soudní exekutoři přitom nemají ani korunu ze státního rozpočtu i odměnu a náklady exekuce musíme vymoci sami.
Exekutorské profesi a vymahatelnosti práva jako celku nepomáhají ani snahy zákonodárce postupně, tzv. salámovou metodou, přesouvat vymáhání pohledávek na státní vymáhací orgány, naposled například na celní správu. Již teď se ukazuje, že tyto změny neprospívají vymahatelnosti práva, ale naopak ji razantně snižují. Soudní exekutoři byli ostatně do českého právního řádu začleněni právě proto, že stát nedokázal být při vymáhání práva efektivní. Je proto obtížně pochopitelné, proč se opět vydáváme směrem nazpět k 90. létům. Stabilizovat situaci na exekučním trhu by pomohlo zavedení částečné místní příslušnosti soudních exekutorů, třeba zrovna při vymáhání pohledávek veřejnoprávních věřitelů.
Připomenete si letos jako Exekutorská komora nějak těch 25 let od vašeho vzniku v České republice?
Na podzim k tomuto výročí uspořádáme mezinárodní konferenci, kde se ale budeme dívat spíše do současnosti a budoucnosti. Chceme hovořit o aktuálních výzvách, jako jsou třeba nové způsoby provádění exekucí ze zahraničí, zkušenosti se současnou úpravou exekucí ze strany tuzemských zainteresovaných subjektů, rozšiřování elektronických agend a AI nástroje, ale také představy současných představitelů exekutivy a legislativy o efektivním a spravedlivém vymáhání práva.
Za uplynulé čtvrtstoletí se výkon profese exekutora a její vnímání ze strany veřejnosti určitě někam posunulo. Jak to dnes vidíte?
Dříve jsme, především kvůli populistickým výrokům některých politiků, sledovali spíše negativní tendence veřejnosti k práci soudních exekutorů. V souvislosti s hospodářskou situací posledních let jsme si však začali všímat postupného opačného trendu. Především na sociálních sítích či v internetový diskusích se již velká část společnosti nás jako soudních exekutorů zastává a vidí smysl v tom, že někdo vymáhá právo a má nástroje k tomu, aby neplatiče nebo osoby porušující pravidla donutil ke splnění zákonných povinností.
Začínají tedy převažovat názory, které se za práci soudních exekutorů postaví a řeknou: Soudní exekutoři dělají jenom svoji práci. Vymáhají za nás pohledávky, které někdo dobrovolně nezaplatil. Vyklízejí byty, které někdo dobrovolně nevyklidil. Odstraňují černé stavby, které někdo postavil v rozporu se zákonem. Je zřejmé, že exekutoři se za tu dobu stali nedílnou a nezpochybnitelnou součástí právního státu a ztělesněním fungujícího práva.
Všichni dnes mluví o digitalizaci nebo umělé inteligenci. Jak se v tomto ohledu mění vaše práce?
Soudní exekutoři byli v oblasti digitalizace procesů vždy premianty mezi právnickými profesemi. Jako první jsme měli skutečné elektronické spisy, provádíme elektronickou výměnu dat s různými subjekty v rámci součinností a podobně. Například teď intenzivně pracujeme na další digitalizaci exekučního řízení, cílíme na maximální propojení našich systémů s registry státní správy a soukromého sektoru, jako jsou banky nebo pojišťovny. Chceme, aby komunikace probíhala plně elektronicky, což nejen zrychlí celé řízení, ale také výrazně sníží náklady s tím spojené.
Souvisí s tím i rozvoj Centrální evidence exekucí, kterou komora provozuje. Plánujeme zavedení nových funkcionalit, které by zlepšily a zpřehlednily přístup občanů i firem k informacím o vedených exekucích. To by přispěje k vyššší právní jistotě a prevenci vzniku nových nesplácených pohledávek. Vedeme také poměrně unikátní Portál dražeb a dražební portál, na kterém se uveřejňují všechny dražby prováděné soudními exekutory. Velká část elektronických dražeb na tomto portálu i probíhá a lidé se tak mohou s důvěrou účastnit exekučních i dobrovolných dražeb na transparentním portálu, který je pod záštitou Exekutorské komory ČR.
Text byl publikován v rámci spolupráce legalwebu s Exekutorskou komorou České republiky.
