Co stojí za slovenským růstem HAVEL & PARTNERS a proč si klienti rezervují kapacity na příští rok, prozrazuje Štěpán Štarha 

Zdroj: HAVEL & PARTNERS

Slovenská kancelář HAVEL & PARTNERS vyrostla v prvním pololetí o 18 procent a navázala na loňský rekordní rok, kdy v tržbách dosáhla na 150 milionů korun. Během posledních pěti let se zdvojnásobila, aktuálně pro ni pracuje téměř padesát právníků. A to má před sebou dobrá léta, spojená třeba s přechodem na nový občanský zákoník, který by měl vstoupit v účinnost k 1. červenci 2027. „Slovenská kancelář má velký potenciál, ze kterého bude ještě těžit,“ říká pro legalweb Štěpán Štarha, partner kanceláře odpovědný za Slovensko.

Z pololetních výsledků HAVEL & PARTNERS je znát, že se vaší slovenské kanceláři pěkně daří, meziročně vyrostla o 18 procent. Čím to je?

Celá advokátní kancelář dosáhla v prvním pololetí pěkného čísla, kdy její tržby činily 666 milionů korun. Nejvýraznější růst zaznamenala  skupina pro privátní klientelu v České republice a pak právě slovenská kancelář. Dvouciferným tempem na Slovensku přitom rosteme zhruba posledních deset let. Tým tam budujeme hodně organicky, sázíme na dlouhodobou spolupráci a výchovu juniorů. Zároveň kolegy směřujeme do partnershipu, aktuálně chystáme další povyšování. Tím se stáváme stále efektivnějšími a zároveň právě s lidmi, kteří mají v kanceláři dlouhodobý potenciál, chtějí pracovat i klienti.

Také jsme oproti jiným kancelářím na Slovensku hodně specializovaní, s čímž nám pomáhá propojení s Českou republikou, kdy  vytváříme propojené týmy pro obě země. Můžeme se tak na jednotlivé obory zaměřit hlouběji, což na Slovensku nebývá úplně běžné. Advokátní kanceláře jsou tam vesměs menší než v ČR, takže bývají i všeobecněji zaměřené. My tak máme ve své specializaci a velikosti, kdy jsme tam se zhruba padesáti právníky druhou největší kanceláří, konkurenční výhodu. 

Stejně je to u služeb pro privátní, nejbohatší klienty, kteří často chtějí pro správu a ochranu majetku využívat české instituty, typicky nadační a svěřenské fondy, které slovenské právo nezná. A tak logicky míří za kanceláří, která je na Slovensku, ale zároveň je nejsilnější v České republice. V tom nám samozřejmě pomáhá rovněž naše rodinná kancelář ONE FAMILY OFFICE, která je plně funkční také na Slovensku. V těchto oblastech má tak naše práce největší přidanou hodnotu. 

S klienty dokážeme jít z jedné země do druhé, jak ze Slovenska do Česka, tak z Česka na Slovensko. Tyto přechody pak zjednodušuje i to, že na Slovensku u nás působí i advokáti kvalifikovaní podle českého práva a naopak. 

Když bychom se vrátili ještě k číslům, kolik z 666 milionů, které v prvním pololetí utržila advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS, činí její slovenská část?

Bude to okolo 12 procent, zhruba 3,4 milionu euro. Za loňský rok jsme na Slovensku utržili zhruba šest milionů euro, což bylo nějakých 11, 12 procent z celkového výsledku. A během posledních pěti let se slovenská kancelář během kontinuálního růstu zdvojnásobila.

Někdy se říká, že byznysově je na Slovensku zajímavá jen Bratislava, vy jste ale nedávno otevřeli své zastoupení také v Košicích. Takže předpokládám, že s takovým tvrzením nebudete úplně souhlasit. 

Není pravda, že na ´východe nič nie je ´, když budu parafrázovat slovenského premiéra. Bratislava má unikátní postavení, je to jediná opravdu velká metropole, jsou v ní veškeré centrály zahraničních firem. Rovněž v regionech ale působí zajímavé společnosti, a tak je naší dlouhodobou strategií kombinovat mezinárodní přesah služeb s regionálním přístupem. 

Soustředíme se tedy výrazně i na regiony, kde chceme být osobně přítomní. Hodně klientů tak máme vedle Bratislavy rovněž v Košicích a v Prešově, ve středu Slovenska, to znamená kolem Nitry a Bánské Bystrice, stejně jako v Popradu a v jeho okolí nebo v Žilině a na sever od ní, na Kysuce. V regionech často kooperujeme s lokálními advokáty a přinášíme do služeb nadstavbu, kterou lokální poradci nemusejí nabízet. Často tak spolupracujeme na větších transakcích, pomáháme s prodeji firem i v nastavováním privátních struktur nebo se složitějšími spory.

Plánujete své přímé zastoupení otevřít v dalších slovenských městech?

V tuto chvíli si to nemyslím, důležité pro nás bylo napřímo pokrýt západ a východ Slovenska, což je pro náš model dostačující. 

Jak složité je najít na Slovensku dobré začínající právníky, kteří mají chuť pracovat v advokacii?

Ještě složitější než v České republice. Tuším, že zhruba dvacet procent absolventů středních škol pokračuje v dalším vzdělávání mimo Slovensko. Kromě populačních faktorů tak bojujeme právě s odchody mladých, šikovných Slováků do zahraničí a s tím, že se nevracejí. Situace se navíc postupně ještě zhoršuje. Snažíme se tak cíleně pracovat se studenty slovenských právnických fakult. Vzhledem k využívání umělé inteligence – u nás Legory a HAVEL & PARTNERS AI – sice nabíráme studentů méně, ale o to větší péči se jim snažíme věnovat, protože chceme získat ty nejtalentovanější. 

Slovenské politické prostředí je přece jen o něco divočejší než to české. Nakolik to ovlivňuje právě tamější výkon advokacie?

Prochází to takovou vlnovkou, chvíli je lépe, chvíli hůře. Současná situace je určitě lepší než třeba před deseti lety, i když aktuálně opět vnímáme určité zhoršení fungování právního státu na Slovensku. Historicky neměla tamější advokátní profese dobré jméno, řada příslušníků advokátního stavu nefungovala tak, jak by měla. Tento trh ale myslím zmizel, nebo se alespoň výrazně zmenšil. Je pravda, že právní jistota je na Slovensku menší, než je v České republice. My se ale soustředíme na klienty, kteří chtějí věci dělat správně a tak, jak se dělat mají. 

Pokud jde o právní jistotu, narážíte na předvídatelnost soudních a správních rozhodnutí na Slovensku?

Ano, ta je nižší, než v České republice, ale napříč časem dochází k výraznému zlepšení. Ale narážíme rovněž na nepředvídatelnost práva. Legislativní činnosti často nepředchází veřejná debata, řada předpisů je přijímána ve zkrácených legislativních řízeních. Vede to k chybám, které se pak musí napravovat. V rámci konsolidace došlo například ke zrušení pracovního volna u některých státních svátků, třeba 8. května. Tyto dny zůstaly státními svátky, ale zároveň se staly pracovními dny. Což pro zaměstnavatele znamenalo nárůst nákladů, protože zaměstnanci měli nárok na stoprocentní příplatek za práci ve svátek. To je jen jeden z příkladů takových  zbytečných chyb.

Už příští rok by měl na Slovensku vstoupit v účinnost nový občanský zákoník, stále ale ještě není schválený. Půjde o změnu správným směrem?

Návrh nového občanského zákoníku hodnotím pozitivně. Na Slovensku totiž stále platí občanský zákoník z roku 1964 a obchodní zákoník z roku 1991, samozřejmě mnohokrát novelizované. Kořeny předpisů jsou z dob, kdy autonomie vůle rozhodně nebyla základní zásadou soukromého práva tak, jako by měla být dnes, takže určitě ano, nový zákoník je potřeba, stejně jako byl potřeba v České republice. 

Je ale škoda, že je ten návrh méně ambiciózní, než by mohl být. Právo obchodních společností totiž zůstane v obchodním zákoníku, který má v této části dál platit. Změna tak bude užší než v České republice. 

Zákoníku se i tak pokoušíme být co nejblíže, protože zejména na velké korporace bude velký tlak, aby se mu stihly přizpůsobit. Legisvakanční lhůta pravděpodobně bude hodně krátká, aktuálně je návrh ve druhém čtení a účinnost by měla nastat už 1. července 2027, tedy ještě před slovenskými podzimními volbami.

Stejně jako v České republice tak máme v týmu kolegy, kteří se podíleli na přípravě návrhu občanského zákoníku, abychom mohli klientům zprostředkovat jeho myšlenkové základy. A někteří klienti – zejména ti znalí přechodu na rekodifikaci v České republice – si už raději rezervují naši kapacitu na příští rok.


Advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS je hlavním partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.

Webové stránky HAVEL & PARTNERS je možné navštívit na adrese https://www.havelpartners.cz