Legal Jana Januše: Co budou dělat bývalí ústavní soudci a co státní zástupci

Zdroj: archiv Jana Januše

Emeritní ústavní soudce Radovan Suchánek se stal novým členem kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu, Jaromíra Jirsu porazila při kandidatuře na ombudsmana Eva Kostolanská, která se ve čtvrtek stala novou veřejnou ochránkyní práv, a Jirsa tak zatím dál působí v rámci Justiční akademie. Končící státní zástupkyně Petra Lastovecká oznámila, že bude advokátkou a vlastně tak následuje cestu Adama Bašného, dřívější pravé ruky Lenky Bradáčové.

Radovan Suchánek opustil Ústavní soud v listopadu 2023, na konci loňského roku se o něm psalo jako o možném náměstkovi tehdy nového ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce. Tím se ale nestal. Ve čtvrtek 18. června složil slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury a stal se novým členem kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu.

Suchánek může být v této pozici zhruba dalších 12 let, protože mandát končí až dosažením 65 let věku. Je to tak vlastně velmi elegantní působiště pro emeritního ústavního soudce, s nimiž si jinak moc nevíme rady, zvláště v poslední době, kdy mnozí končí v nejvíce produktivním věku.

O tom, že státní zástupci perou špinavé prádlo na veřejnosti, jsem už psal. Ve velkém to pokračuje, za pozornost stojí hlavně rozhovor, který Ondřeji Kundrovi poskytla pro Respekt končící státní zástupkyně Petra Lastovecká a silně v něm kritizuje Lenku Bradáčovou, Igora Stříže, Pavla Zemana, Radima Daňhela i Radima Dragouna a naopak vyzdvihuje Iva Ištvana. Jako státní zástupkyni ji čekají zhruba poslední dva měsíce a poté se chce stát „hrdou a slušnou advokátkou a věnovat se téhle profesi“.

Ani v ní to ale nemusí být jednoduché, zvláště vzhledem k hrozbám spojeným s aktuální legislativou a zvažovanými kompetencemi FAÚ. „Opravdu hrozí, že zpovědní tajemství faráře bude lépe chráněno než advokátní mlčenlivost. Prostými slovy, a omlouvám se za výraz, který použiji, stát si z nás chce udělat své donašeče pod hrozbou zničení našeho živobytí a profese. To je přeci v právním státě naprosto nemyslitelné,“ konstatuje pro Advokátní deník Adam Felix, místopředseda Kontrolní rady a místopředseda Sekce ČAK pro AML.

„Funkční model už máme – nepřímý dohled prostřednictvím profesní komory, který se osvědčil a byl mezinárodně potvrzen kontrolou MONEYVAL bez výtek. Ideální legislativa by stála na čtyřech pilířích: rizikově orientovaném přístupu, zprostředkující roli Komory v oznamování, dozorovém orgánu s odbornou kompetencí v sektoru a řádných procesních zárukách. Pro advokáty má dozor vykonávat Ministerstvo spravedlnosti, jak je standardem ve Francii, Německu, Rakousku i Belgii. Žádná země EU nesvěřuje dozor nad právnickými profesemi finančnímu orgánu – návrh ZEOS jde opačnou cestou bez doloženého věcného důvodu,“ dodává s tím, že advokátní veřejnost by měla bít na poplach.