Přivítal byste, kdyby v České republice fungovaly justiční prázdniny? Proč ano, nebo proč ne?
Ano, v určité rozumné a prakticky uchopitelné podobě bych zavedení justičních prázdnin přivítal. Česká justice dnes čelí dlouhodobému přetížení nejen na straně soudů, ale i všech dalších profesí, které jsou s výkonem spravedlnosti spojeny tedy advokátů, státních zástupců, znalců nebo insolvenčních správců. Systém v podstatě funguje nepřetržitě bez jakéhokoliv předvídatelného období omezeného provozu, což komplikuje plánování dovolených, zastupitelnost i efektivní organizaci práce. V praxi se navíc stejně ukazuje, že zejména letní měsíce mají nižší intenzitu jednání a rozhodovací činnosti. Formální a předvídatelný režim by proto mohl přinést větší právní jistotu i lepší organizaci práce pro všechny účastníky řízení.
Současně ale nejsem zastáncem plošného „vypnutí justice“. Je potřeba zachovat funkčnost soudů v urgentních a zákonem citlivých věcech typicky v trestních věcech, předběžných opatřeních, péči o nezletilé nebo insolvenčních řízeních. Jakékoliv řešení musí být vyvážené tak, aby nezpůsobovalo další průtahy v řízeních, které jsou už dnes často kritizovány pro svoji délku.
Jak hodnotíte chystané změny v počtu soudů v České republice? Co je z vaší praxe důležité mít v tomto ohledu na paměti?
Debata o změně soudní mapy je legitimní a v řadě ohledů i potřebná. Je zřejmé, že současné rozložení soudů historicky ne vždy odpovídá dnešnímu počtu obyvatel, dopravní infrastruktuře ani skutečnému zatížení jednotlivých soudů. Na druhou stranu bych byl velmi opatrný vůči čistě administrativnímu nebo ekonomickému pohledu na celou věc. Justice není běžná státní služba a dostupnost soudu má významný dopad na důvěru lidí ve stát a vymahatelnost práva.
Z praxe je důležité mít na paměti zejména několik aspektů, dostupnost justice pro občany i podnikatele, reálnou dopravní obslužnost jednotlivých regionů, personální stabilitu soudů a riziko odchodů zkušených zaměstnanců, specializaci soudců a kvalitu rozhodování, rychlost řízení, která by měla být hlavním kritériem jakýchkoliv změn.
Pokud má reforma soudní mapy skutečně přinést efektivnější justici, nesmí být jejím jediným cílem úspora nákladů. Klíčové bude, zda povede ke kvalitnějšímu a rychlejšímu rozhodování, aniž by se občanům soudy fakticky vzdálily. Za důležité považuji také to, aby změny byly připraveny po důkladné debatě s odbornou veřejností tedy se soudci, advokáty, státními zástupci i samosprávami. Právě praktická zkušenost z fungování justice často ukazuje problémy, které nejsou z centrální úrovně na první pohled vidět.
Text byl publikován v rámci spolupráce legalwebu s Českou asociací věřitelů.
