Ve volebních programech téměř všechny volební strany kladou důraz – kromě dostupného bydlení, zajištění zaměstnanosti a kvalitní zdravotní péče – také na bezpečnost. Snížení kriminality lze ve slovenských poměrech zajistit nebo se o to alespoň pokusit prostřednictvím různých opatření: například zavedením drakonických trestů („třikrát a dost“) nebo vytvořením četnického sboru („žandári“), jehož obdoba fungovala za první Československé republiky a od loňského roku opět „slouží“ na Slovensku (to ale bude námět na samostatný příspěvek pro legalweb).
Velmi nápaditým prostředkem pro snížení kriminality byla novela slovenského trestního zákona v roce 2024. Přesněji řečeno jedna z novel, protože je příznačné, že se v průběhu loňského roku zákon č. 300/2005 Z.z. měnil hned šestkrát, navíc hned dvakrát musel zasáhnout do textu novelizovaného trestního zákona Ústavní soud SR. O podstatě těchto novelizací se psalo podrobně i v českých médiích a (jelikož se autor této rubriky snaží být politicky korektní, byť to někdy stojí hodně přemáhání) v tomto příspěvku se pokusíme alespoň shrnout, jak novela trestního zákona č. 40/2024 Z.z. na Slovensku „zatočila“ s kriminalitou.
Podle policejních statistik po nabytí účinnosti již zmíněné novely trestního zákona č. 40/2024 Z.z. došlo na Slovensku k poklesu kriminality a mohl by tedy být důvod k oslavám, případně k vyplacení prémií těm, kdo se přičinili o tento úspěch. Nevděční majitelé obchodů, starostové obcí i občané ovšem nejásají, protože navzdory policejním statistikám pociťovali, že se naopak bezpečnostní situace zhoršila, zejména pokud jde o drobné krádeže. V čem je tedy problém a kdo má vlastně pravdu?
Podle ustanovení § 212 odst. 1 slovenského trestního zákona je pojmovým znakem skutkové podstaty přečinu krádeže mimo jiné způsobení alespoň malé škody, přičemž podle § 125 tohoto kodexu se malou škodou rozumí škoda převyšující částku 700 EUR (v přepočtu cca 17.000 Kč) a do srpna 2024 hranice trestnosti byla stanovena částkou 266 EUR (tedy v přepočtu cca 6.500 Kč). Co je neméně podstatné, z ustanovení § 212 odst. 1 slovenského trestního zákona bylo vypuštěno písm. g), dle kterého se o přečin krádeže jednalo bez ohledu na výši škody také tehdy, pokud byl pachatel za obdobný čin v předchozích dvanácti měsících sankcionován (byť i v přestupkovém řízení). Mimochodem § 212 slovenského trestního zákona obsahuje taková „špecifiká“, že si nepochybně také zaslouží samostatný příspěvek v rámci této rubriky. Pojďme ovšem zpět ke statistickému poklesu kriminality na Slovensku.
Komunální politici si ve slovenských médiích stěžují, že došlo k nárustu drobných krádeží, přičemž zástupci vlády i vedení policie naopak dopady změn v trestním právu z roku 2024 na drobné krádeže zpochybňují a odkazují na policejní statistiky, do kterých se ovšem – z důvodů nastíněných výše – mnoho případů vůbec nedostane. Pokud jde o statistiky přestupků proti majetku, ty jsou nepřesné a neúplné. Mezi zástupci samospráv a vedením policie nepanuje shoda ohledně rozsahu, v jakém se mají samosprávy podílet na zajišťování veřejného pořádku.
Majitelé obchodů, starostové obcí i občané, kterým patřily věci, které si někdo přisvojil, tedy rozhodně neměli důvod jásat nad statistickým poklesem majetkové kriminality na Slovensku. Jejich kritika změny trestního zákona zavedené v roce 2024 ovšem překvapivě způsobila, že byl na sklonku loňského roku opětovně (novelou č. 416/2025 Z.z., ke které se ještě vrátíme) schválen „horalkový paragraf“ a do § 212 odst. 1 slovenského trestního zákona se znovu vrátilo již zmíněné písm. g).
Na okraj je třeba ještě závěrem zmínit, že v roce 2020 byl také v České republice zvýšen limit pro trestní stíhání za krádež a jiné trestné činy z částky 5.000 Kč na 10.000 Kč, avšak nevyvolalo to takové reakce. Že by se tedy u nás kradlo méně? Tak přece jen končíme tento příspěvek pozitivně.
Slovensko Marka Jakubíka je společným projektem legalwebu a Marka Jakubíka, partnera kanceláře HAJDUK & PARTNERS, v němž s lehkou ironií glosujeme, co funguje nebo nefunguje u našich východních sousedů. Může totiž být lépe, ale také hůře.
HAJDUK & PARTNERS je hlavním partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky HAJDUK & PARTNERS je možné navštívit na adrese https://www.hajduk.cz/
