K čemu slouží legal due diligence?
Při akvizici startupu investor nepřebírá pouze značku, know-how a technické zázemí, ale také veškeré zaměstnance společnosti, licence, dluhy či případné soudní spory. Proto je důležité před akvizičním rozhodnutím provést právní audit, který odhalí to, co není na první pohled zjevné a umožní smluvním stranám situaci odpovídajícím způsobem reflektovat v transakčních dokumentech. Méně závažné nedostatky se zpravidla řeší formou slevy z kupní ceny nebo širšími zárukami prodávajících. Ty vážnější pak mohou vyústit až v odstoupení od transakce.
Vlastnická struktura a smluvní vztahy
Co vše se v rámci legal due dilligence prověřuje, tak aby po úspěšné akvizici nedošlo k odhalení „kostlivců ve skříni“? Jedním ze základních pilířů je důkladná prověrka vlastnické struktury a majetkové základny společnosti. Její součástí je ověření platnosti a účinnosti všech dosavadních převodních titulů týkajících se podílů či akcií společnosti, neboť sebemenší vada v řetězci předchozích majitelů může vážně ohrozit vlastnické právo investora k nabytému podílu – navzdory jeho dobré víře.
V rámci prověrky je rovněž nezbytné prověřit stabilitu a rizikovost smluvních vztahů s hlavními odběrateli a dodavateli. Zkoumají se především právní vady klíčových smluv, možnosti jejich ukončení, hrozící sankce pro případ jejich porušení nebo existence ustanovení o změně vlastníka (tzv. klauzule o změně kontroly). Některé smlouvy totiž obsahují ustanovení, umožňující obchodním partnerům smlouvu ukončit při změně vlastnické struktury startupu, na což je potřeba dávat pozor.
Investor by si v takovém případě měl vyhodnotit, zda tito partneři jsou klíčoví pro byznys startupu a pokud ano, zda budou s transakcí souhlasit. V rámci smluvních vztahů by měla být podrobena důkladné analýze i pracovněprávní agenda. Investor by zde měl prověřit, zda u startupu nedochází k provozování nelegálního švarcsystému, zda jsou pracovní smlouvy platné a účinné, zda nedochází k poskytování nepřiměřených benefitů zaměstnancům nebo k ukončování pracovních poměrů v rozporu se zákonem.
Duševní vlastnictví a know-how
S rozmachem digitálních technologií je nutné důkladně prověřit i nehmotná aktiva, což u startupů platí dvojnásob. V rámci ochrany duševního vlastnictví se prověřují například softwarové licence, ochranné známky, patenty či jiná nehmotná aktiva. U nich je nutné ověřit, že skutečně patří startupu, a nikoliv jeho jednotlivým zaměstnancům (např. u patentů a ochranných známek ve veřejně dostupných registrech a u softwarových licencí v rámci tzv. zaměstnaneckého díla). Právní nedostatky v otázce vlastnictví ke klíčovým nehmotným aktivům totiž mohou vyústit ve velmi nákladné a zdlouhavé soudní spory a někdy i v ohrožení samotné podstaty podnikatelských aktivit startupu. Zejména pokud je jeho obchodní model založen na poskytování digitálních produktů či služeb.
Hmotný majetek a compliance
Velká pozornost by v rámci legal due dilligence měla být věnována movitému a nemovitému majetku. Ve vztahu k nemovitostem se v katastru zkoumá především existence zástavních práv, věcných břemen (služebností) či jiných typů zatížení, která by mohla ovlivnit budoucí rozvoj společnosti a její úvěruschopnost. Jelikož u movitých věci (např. vozidel či výpočetní techniky) žádný takový registr neexistuje, rizika se zde ošetřují vhodnými prohlášeními a zárukami prodávajících v transakčních dokumentech.
Další klíčová oblast se zaměřuje na dodržování platných právních předpisů a regulatorních požadavků vůči orgánům veřejné správy. Právní tým by měl identifikovat případné daňové nedoplatky a jiné veřejnoprávní dluhy (např. nedoplatky na odvodech za sociální a zdravotní pojištění). Celý proces by pak měla završit kontrola souladu podnikatelské činnosti startupu s platnými českými a evropskými normami, jako jsou GDPR, Akt o umělé inteligenci (AI Act) nebo předpisy na ochranu spotřebitele.
V neposlední řadě by právní prověrka neměla opomenout posouzení rizikovosti veškerých soudních sporů, které společnost vede – ať už se zaměstnanci, obchodními partnery nebo orgány veřejné správy. Jejich existence totiž může být také určitým indikátorem, že ve společnosti něco nefunguje tak, jak má. Zde je však potřeba opravdu zdůraznit slovo „může“, jelikož toto je nutné posuzovat velmi individuálně. Třeba u fintechové společnosti poskytující podnikatelské úvěry je jasné, že bude se svými klienty vést řadu soudních sporů pro včasné nesplácení dluhů, aniž by to u ní automaticky indikovalo právní „red flag“.
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
Je zakladatelem advokátní kanceláře Matzner & Vítek a odborný asistent na Fakultě právnické Zapadočeské univerzity.
Matzner & Vítek Legal je hlavním partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky Matzner & Vítek Legal je možné navštívit na adrese https://www.matznervitek.legal/
