Kudy vlastně vedla vaše cesta do křesla šéfredaktora časopisu Veřejné zakázky?
Myslím, že se to ani cestou do role šéfredaktora nazvat nedá. Přes 15 let se profesně věnuji zadávání veřejných zakázek a pravidelně jsem přispíval do tohoto časopisu svými texty. Díky tomu jsem se také lépe poznal s šéfredaktorem a majitelem Michalem Petříkem. Poté, co se rozhodnul ukončit svoji aktivitu v časopisu, oslovil mě s nabídkou převzetí časopisu pod naše křídla. Následně jsem z pozice předsedy Unie administrátorů veřejných zakázek, která je nově majitelem vydavatelství, zahájil jednání s členy Unie, kteří projevili zájem podílet se na této akvizici. Nakonec už bylo celkem logické, že role šéfredaktora časopisu a jednatele společnosti padne na moje bedra.
Je tedy šéfredaktorství pro vás spíše profesní nutnost, nebo něco jako splněný sen, věnovat se takto intenzivně časopisu?
Řekl bych, že ani jedno. Profesní nutnost to určitě není a dříve by mě nenapadlo, že taková příležitost může přijít. Nicméně přišla a rozhodli jsme se jí s kolegy chopit.
Proč se Unie administrátorů veřejných zakázek vlastně rozhodla tento časopis koupit?
Jsme přesvědčeni, že české zakázkové prostředí potřebuje kvalitní odborný časopis. Ve chvíli, kdy hrozilo, že by jeden z dvou časopisů mohl skončit, a současně přišla nabídka jej získat, byla rozhodování vcelku jednoduché. Jediné, co pak mohlo koupi ohrozit či zkomplikovat, je samozřejmě provedení due dilligence a seznámení se s chodem vydavatelství. Je nutné zdůraznit, že časopis byl v dobrých rukou jak z hlediska řízení, tak z hlediska odborného zázemí. V tomto máme laťku postavenou vysoko a nebude snadné ji udržet nebo ještě zvyšovat. Je to velká výzva.
Jaké máte aktuálně s časopisem Veřejné zakázky záměry?
V první řadě si musíme s kolegy osvojit veškeré aspekty vydávání časopisu. Je to práce jako každá jiná a pouze s nadšením pro věc to dělat nejde. V dubnu vyšlo naše první číslo. Věřím, že jakmile vydáme pár dalších čísel, bude prostor pro realizaci dalších záměrů. Každopádně platí, že se bude konat pravidelná zářijová konference „Problematické instituty zákona o zadávání veřejných zakázek v roce 2026“, která již obdržela záštitu od předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, čehož si velmi vážíme. Také chceme propojit náš podcast, který jsme vydávali v rámci Unie, s časopisem Veřejné zakázky, aby se vzájemně obě aktivity doplňovaly.
Plánujete více rozvíjet online sekci časopisu?
Určitě je to jeden ze směrů, kterým se chceme ubírat. Osobně preferuji „vůni“ tištěného média, nicméně doba jde dopředu a online forma začíná převládat. Takže ano, budeme pracovat na online prostředí a větším propojením s našimi čtenáři. Současně platí, že se nechceme tištěné podoby vzdát.
Vaším zástupcem je Karel Masopust. Jak jste si rozdělili kompetence?
Zatím rozdělení kompetencí nebo činností nemáme pevně dané. V tuto chvíli pracujeme společně tak, aby mohla fungovat bezproblémová zastupitelnost v případě, kdy by jeden z nás nebyl k dispozici. V budoucnu určitě přistoupíme k rozdělení rolí, a to zejména v kontextu uvažovaných rozšíření nabídky zakázkové komunitě (newslettery, workshopy, školení).
Ustanovuje rovněž novou redakční radu. Jak bude fungovat?
Redakční rada je složena z nezpochybnitelných odborníků v oblasti zadávání veřejných zakázek. Současně plánujeme její rozšíření o další experty. Úlohou redakční rady nebude číst každý jednotlivý článek. To je primárně úkolem mým a Karla Masopusta. Redakční rada pak bude dohlížet na odbornou kvalitu jednotlivých výstupů. Zatím plánujeme pracovní setkání v rytmu jednou za čtvrt roku. Nicméně lze předpokládat, že například kvůli připravované konferenci budeme společně jednat častěji.
Máte aktuálně zájem o nové autory a témata, nebo jich naopak máte až moc?
Témat a nových autorů není nikdy dost. Pracujeme se stávajícími autory, ale taktéž s námi komunikují i autoři noví. Jsme samozřejmě otevřeni novým autorům a tématům. Pestrost témat i autorů v časopisu je podle mého názoru velmi důležitá a zabrání to tunelovému vidění problémů a opakování se stejných článků.
Co plánujete, pokud jde o konference a eventy?
Jak jsem uvedl, 17. září 2026 pořádáme pravidelnou výroční konferenci „Problematické instituty zákona o zadávání veřejných zakázek v roce 2026“ v krásných prostorách Národního zemědělského muzea v Praze. Tato konference je pro nás eventová kotva, jejíž pokračování bude i v následujících letech. Také pracujeme na uspořádání několika menších workshopů na konkrétní témata zadávání veřejných zakázek. Aktuálně plánujeme téma přiměřenosti smluvních podmínek v zadávacích řízeních. Ambici je dostat ke kulatému stolu zástupce zadavatelů, dodavatelů i přezkumu. Cílem je vést efektivní a věcnou diskusi nad uvedenými problémy se zohledněním všech „stran“, které se na tom procesu podílí.
A mimo tyto aktivity? S čím budou Veřejné zakázky dále spojeny?
Platí, že s ohledem na vlastnickou strukturu bude vydavatelství časopisu velmi úzce spolupracovat s Unií administrátorů veřejných zakázek, i s jednotlivými členy. Také věříme, že, stejně jako v minulosti, se budeme jako zástupci časopisu účastnit dalších konferencí, seminářů nejen v České republice. Letos plánuji účast na mezinárodní konferenci v bulharské Sofii, kde bych snad mohl mít i příspěvek na téma jaderného tendru na Dukovany, který je zajímavý nejen z českého pohledu, ale i z evropského. Těším se, že bude prostor propagovat i náš časopis.
