Třeba v takovém Rusku může být trestné pochybování o aktivitách ozbrojených sil (nicméně také kritika zločinů sovětského režimu je v dnešním Rusku nebezpečná). Nemusíme se ovšem dívat až tak daleko východním směrem. Tato rubrika je věnována Slovensku z pohledu českého právníka, pojďme se tedy podívat, co je nového u sousedů.
Život i dějiny přináší různé paradoxy. Koho by třeba napadlo, že nejvíce odhodlané obhájce Benešových dekretů najdeme na Slovensku. Při případných disputacích ve slovenských krčmách o politice a dějinách je tedy třeba mít na paměti, že na sklonku loňského roku nabyl účinnost zákon č. 416/2025 Z.z., kterým byl – mimo jiné – novelizován také slovenský trestní zákon (č. 300/2005 Z.z.). Nově tedy ve slovenském trestním kodexu najdeme § 417f, podle kterého „kdo veřejně popírá nebo zpochybňuje poválečné uspořádání, které bylo vytvořeno na základě právních aktů zastupitelských orgánů Československé republiky nebo Slovenské národní rady, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců“. Prozatím nikdo za tento nový přečin podle mediálních informací postihován není, ovšem co není, může být.
Jelikož nechci být prvním, kdo si vyzkouší na vlastní kůži aplikaci tohoto § 417f slovenského trestního zákona a chci si zachovat nadále bezúhonnost nutnou k výkonu advokacie, své pochybnosti týkající se poválečných „právních aktů zastupitelských orgánů Československé republiky“ (včetně pochybností ohledně kolektivní odpovědnosti a kolektivního trestání) si ponechám raději pro sebe a nebudu ani z opatrnosti uvažovat, zda mezi tyto „právní akty zastupitelských orgánů, týkající se poválečného uspořádání“, patří například také Dekret presidenta republiky o věnování nemovitostí Svazu sovětských socialistických republik jako projev díků (č. 8/1945 Sb.), případně série dekretů o znárodnění (č. 100/1945 Sb., č. 101/1945 Sb., č. 102/1945 Sb. a č. 100/1945 Sb.) anebo „jen“ Dekret presidenta republiky o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa (č. 12/1945 Sb.), případně Dekret presidenta republiky o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci (č. 28/1945 Sb.).
Spíše je třeba si položit otázku, proč se toto téma na Slovensku řeší ještě 80 let po skončení 2. světové války, a navíc takovým způsobem. Nejde v tomto případě překvapivě o nějaké rozdmychávání národnostních konfliktů (o tom svědčí ostatně velmi zdrženlivé reakce ze strany právě končící maďarské vlády), ale důvody jsou veskrze materiální a přízemní. Z českého právního prostředí jsme zvyklí, že se téma Benešových dekretů řešilo po roce 1989 okrajově v souvislosti s restitucemi. Na Slovensku ovšem byla situace specifická v tom, že se Benešovy dekrety přímo aplikovaly i v minulém desetiletí. Slovenský pozemkový fond totiž sporným způsobem zabavoval pozemky potomků Maďarů a Němců na základě Benešových dekretů se zdůvodněním, že konfiskace nebyla z různých důvodů dotažena, ke změně zápisů v pozemkových knihách, v evidenci nemovitostí a posléze v katastru nemovitostí nedošlo a toto „pochybení“ je třeba nyní „napravit“. Týkalo se to zejména pozemků na jihu Slovenska, které byly po roce 1945 málo lukrativní, ovšem jejich tržní hodnota prudce stoupla v minulých letech v souvislosti s výstavbou dálnic nebo developerských projektů. Benešovy dekrety tedy přišly vhod a na potíraní „revanšistů“ bylo třeba přijmout speciální ustanovení v trestním zákoně. Češi ví, že „přísnost musí bejt“.
Co z toho vyplývá pro čtenáře legalwebu? Před cestou na Slovensko je vhodné se vždy znovu přesvědčit, k jakým změnám v trestním právu došlo a co je aktuálně trestné (jak vyplývá z textů v této rubrice, ty změny jsou poměrně časté, překvapivé a hlavně jsou schvalovány velmi rychle, tudíž bdělost je namístě). Čtenáři legalwebu samozřejmě ví, že neznalost zákona neomlouvá. Na druhou stranu, pokud chce někdo testovat, jak to vypadá na Slovensku se svobodou projevu (a po projevu), pak se nabízí zajímavé téma pro veřejné debaty.
Slovensko Marka Jakubíka je společným projektem legalwebu a Marka Jakubíka, partnera kanceláře HAJDUK & PARTNERS, v němž s lehkou ironií glosujeme, co funguje nebo nefunguje u našich východních sousedů. Může totiž být lépe, ale také hůře.
HAJDUK & PARTNERS je hlavním partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky HAJDUK & PARTNERS je možné navštívit na adrese https://www.hajduk.cz/
