Co z hlediska hospodářské soutěže považujete za nejzásadnější v prvním čtvrtletí letošního roku?
Pokud jde čistě o český rybníček, první čtvrtletí tohoto roku lze označit za jedno z těch klidnějších. ÚOHS však zůstává aktivní. Oznámil, že provedl pět místních šetření ve třech různých sektorech. Zároveň přijetím závazků ukončil šetření podezření na zneužití dominance Seznam.cz v oblasti realitní inzerce. Začátkem března pak Ústavní soud odmítl ústavní stížnost proti jednomu z řady rozhodnutí ÚOHS ohledně loterijních vyhlášek.
Pokud jde o evropskou úroveň, Komise začátkem ledna vydala dlouho očekávané pokyny k nařízení o zahraničních subvencích. Ty by mohly vyjasnit některé z řady výkladových a praktických problémů, které tato nová regulace přinesla.
Nelze však nezmínit, že na konci března 2026 poslala ÚOHS do meziresortního připomínkového řízení návrh novelizace zákona o ochraně hospodářské soutěže, který je rozpracováním návrhu zákona, který Úřad předložil již v roce 2024, avšak v minulém volebním období nedošlo v Poslanecké sněmovně PČR k jeho projednání. Cílem je posílení pravomoci ÚOHS při vyšetřování a postihování protisoutěžního jednání, přičemž se nepochybně jedná o dosud nejambicióznější pokus o rozšíření kompetencí ÚOHS.
Příkladně lze zmínit snahu o zavedení možnosti přistupovat k telekomunikačním údajům způsobem, který byl dosud vyhrazen orgánům činným v trestním řízení; možnost odnášet dokumenty z místních šetření (tzv. dawn raids) mimo prostory firmy a ztížení možnosti uplatnit námitku advokátního tajemství nebo možnost udělení pokuty až 10 milionů korun a zákaz činnosti pro zaměstnance.
A pokud jde o veřejné zakázky?
I v této oblasti se to nejzásadnější událo na poli legislativy. ÚOHS totiž koncem března na základě Plánu legislativních prací vlády vložil do meziresortního připomínkového řízení návrh novely zákona o zadávání veřejných zakázek. Jeho cílem je dle slov ÚOHS zejména posílení akceptace prvoinstančních rozhodnutí, racionalizace přezkumných procesů, zrychlení přezkumu postupů zadavatelů a eliminace meziinstančního „ping-pongu“ v rámci dvouinstančního přezkumu veřejných zakázek na ÚOHS. Prakticky ihned po zveřejnění návrhu se strhla lavina iniciativ k přípravě připomínek.
Jaké jsou ty nejzásadnější změny, které by ÚOHS v zákonu o zadávání veřejných zakázek rád učinil?
Změn je celá řada, pokusím se je alespoň stručně shrnout. Asi nejdiskutovanější je reforma systému kaucí. Kauce se nově dělí na dvě části – první ve výši 0,7 % z vyměřovacího základu se hradí při podání návrhu (v rozmezí 35 000 Kč až 7 000 000 Kč) a druhá ve výši 0,3 % až při podání rozkladu (v rozmezí 15 000 Kč až 3 000 000 Kč). Celková výše kauce tak zůstává v zásadě srovnatelná, avšak navrhovatel nově nese dodatečný náklad teprve tehdy, rozhodne-li se napadnout prvostupňové rozhodnutí rozkladem. Cílem je ekonomicky motivovat účastníky k podávání rozkladů pouze v odůvodněných případech. Nově se také zavádí, že kauce propadne státu, pokud navrhovatel účelově odstoupí ze zadávacího řízení do 60 dnů od podání rozkladu.
Vedle kaucí však novela přináší celou řadu dalších změn. Významnou oblastí je reforma institutu námitek. Rozšiřuje se okruh úkonů, proti kterým lze námitky podat (např. zařazení do systému kvalifikace nebo vyřazení z něj), avšak zároveň se zavádějí omezení: námitky proti zadávacím podmínkám z důvodu jejich nejednoznačnosti nebo nesrozumitelnosti nelze podat, pokud stěžovatel předtím řádně a včas nepožádal zadavatele o vysvětlení. V zadávacích řízeních, kde je přípustná změna zadávacích podmínek po prokázání kvalifikace, mohou po uplynutí lhůty pro prokázání kvalifikace podat námitky proti zadávacím podmínkám pouze účastníci, kteří kvalifikaci prokázali; účastník, který kvalifikaci neprokázal, může podat námitky pouze proti svému vyloučení.
Zásadní změnou je rovněž reforma řízení o rozkladu. Nově musí být rozklad odůvodněn již při jeho podání – musí z něj být patrné, v čem je spatřován rozpor napadeného rozhodnutí s právními předpisy nebo jeho nesprávnost. K pozdějšímu doplnění se nepřihlíží, čímž se eliminují tzv. blanketní rozklady. Současně se zavádí plná apelace, kdy předseda ÚOHS napadené rozhodnutí změní, namísto aby je vracel k novému projednání prvostupňovému orgánu. Tím by měl být odstraněn dosavadní meziinstanční „ping-pong“.
Novela dále upřesňuje podmínky vzniku 60denní blokační lhůty, která se nově váže na doručení návrhu jak Úřadu, tak zadavateli, a rozšiřuje okruh situací, kdy lze smlouvu uzavřít i během blokace.
V oblasti rámcových dohod se nově zakotvuje povinnost uvádět maximální celkový rozsah plnění.
U systémů kvalifikace se umožňuje oslovování pouze relevantních dodavatelů z určité kategorie a zavádí se nápravné opatření spočívající v zákazu využívání systému kvalifikace.
Mezi další změny patří zavedení Registru veřejných zakázek jako nové části informačního systému o veřejných zakázkách, zkrácení lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí ÚOHS na 30 dnů při současném zvýšení soudního poplatku na 50 000 Kč, zavedení nákladů řízení o rozkladu, nové oprávnění ÚOHS požadovat součinnost od orgánů veřejné moci a rovněž výjimky umožňující flexibilnější postup zadavatelů v mimořádných situacích.
Již z tohoto výčtu je patrné, že i v tomto případě se jedná o poměrně rozsáhlý a ambiciózní legislativní počin, a lze tak očekávat, že řada navrhovaných změn bude předmětem živé odborné diskuse.
Hodně živo bylo myslím také ve zdravotnictví, ÚOHS povolil spojení Assas a České lékárnické, stejně jako to, aby Penta převzala další lékárny. Je možné v tomto ohledu mluvit o nějakých aktuálních trendech?
Máte pravdu. Z oblasti farmacie máme za první čtvrtletí dokonce tři rozhodnutí ÚOHS.
V únoru nejprve ÚOHS povolil nabytí kontroly nad Lékárna Na Petřinách s.r.o. ze strany skupiny Penta, díky čemuž se její portfolio rozrostlo o 15 lékáren. V březnu pak skupina Penta převzala dalších 12 lékáren od skupiny Česká lékárnická. Toto rozhodnutí však bylo podmíněno nenabytím jedné z prodejen v Přerově. Zde se ukazuje, že ÚOHS stále klade důraz i na „lokální“ dopady transakcí. S ohledem na regulovanost odvětví a nemožnost on-line prodeje léků na předpis to může dávat smysl. Například v oblasti prodeje spotřební elektroniky již ale v minulosti ÚOHS tento přístup do značné míry opustil, a to právě s ohledem na zastupitelnost prodeje on-line a v kamenných prodejnách.
Vedle toho v únoru ÚOHS povolil převzetí většinového podílu právě v České lékárnické ze strany společnosti Assas, která na Slovensku provozuje síť lékáren a rovněž působí v oblasti distribuce zdravotního materiálu.
Už v lednu ÚOHS povolil další akvizici skupiny Penta, tentokrát v oblasti poskytování zdravotních služeb, když prostřednictvím akvizice společnosti Group Mediterra získala kontrolu nad šesti zdravotnickými zařízeními a střední zdravotnickou školou v Mělníku.
Takže ano, v oblasti farmacie a poskytování zdravotní péče byl ÚOHS v prvním čtvrtletí velmi aktivní, zejména s ohledem na akvizice skupiny Penta. Konsolidace maloobchodního prodeje je myslím dlouhodobý trend napříč různými odvětvími. Do oblasti lékárnictví možná přichází poněkud později než jinam s ohledem na specifika odvětví.
„Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil spojení soutěžitelů, na jehož základě se může společnost Pacioli Topco (Jersey) Limited stát novým vlastníkem české pobočky auditorské firmy Grant Thornton Czech Republic s.r.o. Spojení firem nevzbuzuje podstatné obavy z narušení hospodářské soutěže,“ dočteme se také na webu ÚOHS. Má toto rozhodnutí nějaké obecnější dopady pro poradenský trh?
Čistě soutěžněprávně tato transakce není příliš zajímavá. V Česku byla notifikace nezbytná, pravděpodobně zejména kvůli podílu private equity fondu Cinven v Allegru. Zajímavější je kontext. Cinven nabyl už v roce 2024 většinový podíl v Grant Thornton UK, v září 2025 byl pak dohodnut vstup do Grant Thornton Germany (na povolení soutěžního úřadu se ještě čeká) a konečně Cinven vstupuje prostřednictvím Pacioli Topco do českých GT. Cinven přitom proklamuje snahu posílit postavení GT v rámci „TOP6“, kam se v Británii mimo „velké čtyřky“ řadí i BDO a právě GT.
V Česku je trh ještě konsolidovanější, když se v roce 2020 spojili GT s většinou bývalých společností ze skupiny BDO. Vstup silného investora tak určitě může posílit konkurenci mezi pěti největšími poradenskými společnostmi na českém trhu.
Strabag naopak neuspěl se svou kritikou výběru dodavatele další etapy metra D. Co si vzít z tohoto rozhodnutí?
Tak v prvé řadě to, že cesta zadavatele k uzavření smlouvy je někdy hodně dlouhá a trnitá. Zadávací řízení „Provozní úsek I.D metra v Praze – úsek (Olbrachtova) – Nové Dvory – stavební část“ bylo zahájeno koncem května 2022, přičemž rozhodnutí o výběru dodavatele ze září 2025, jehož správnost byla ÚOHS nyní pravomocně potvrzena, je v pořadí již třetím rozhodnutím o výběru. Předchozí byla zrušena v jednom případě samotným zadavatelem, v tom druhém ze strany ÚOHS.
Jádrem sporu bylo posouzení zkušeností členů odborných týmů obou dodavatelů z hlediska technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) ZZVZ. Z rozhodnutí lze vyzdvihnout několik obecněji aplikovatelných závěrů. Jedním z nich je, že Úřad potvrdil, že při posuzování zkušeností členů realizačního týmu je rozhodující, jaké konkrétní činnosti daná osoba na referenční zakázce fakticky vykonávala. Zkušenost osoby přitom nelze automaticky dovozovat přes jejího zaměstnavatele – skutečnost, že zaměstnavatel člena týmu realizoval na stavbě pouze určitou část prací, neznamená, že daná osoba nemohla získat zkušenost i s jinými částmi stavby, pokud se na nich fakticky podílela.
Zajímavé jsou i procesní aspekty rozhodnutí. Vybraný dodavatel namítal, že části návrhu jsou nepřípustné z důvodu překážky věci pravomocně rozhodnuté, resp. opožděnosti námitek, neboť některé zkušenosti byly posuzovány již v předchozím správním řízení. Úřad se s tímto názorem neztotožnil a zdůraznil, že každé nové oznámení o výběru dodavatele je samostatným úkonem, proti němuž má účastník právo podat námitky. Navíc Úřad s odkazem na judikaturu Ústavního soudu připomněl, že překážka věci pravomocně rozhodnuté se ve správním řízení pojí zásadně pouze s pozitivními rozhodnutími, nikoliv s rozhodnutími zamítajícími návrh. Pro praxi zadávacích řízení rozhodnutí potvrzuje, že zadavatel musí při posuzování kvalifikace vycházet z konkrétních dokladů předložených dodavateli a aplikovat zadávací podmínky jednotně, avšak není povinen ověřovat účast členů týmu na úrovni jednotlivých stavebních podobjektů.
ÚOHS začátkem roku aktualizoval dokumenty spojené s veřejnou podporou. O jak důležité změny jde?
Činnost ÚOHS v oblasti veřejné podpory je pouze koordinační a poradenská, rozhodovací pravomoc náleží Evropské komisi. Nejde tedy o změny, které by jakkoliv měnily povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti veřejné podpory. Jde zejména o aktualizaci neformálního průvodce a některých dalších metodik. ÚOHS hovoří i o aktualizaci textů na svém webu. Ti, kteří řeší otázky související s veřejnou podporou, by tak teď měli na stránkách ÚOHS najít relevantní informace v aktuálnější podobě.
Jak to mimochodem vypadá v těchto oblastech v ROWAN LEGAL?
Jak v soutěžním právu, tak ve veřejných zakázkách máme za sebou velmi intenzivní období. Právě s ohledem na avizovanou novelu zákona o ochraně hospodářské soutěže, která má výrazně posílit vyšetřovací pravomoci ÚOHS, očekáváme, že poptávka po kvalitních compliance programech dále poroste – a na to se intenzivně připravujeme.
V oblasti veřejných zakázek pak dlouhodobě pomáháme jak zadavatelům, tak dodavatelům, a to zejména ve složitých a strategických zakázkách zadávaných v zadávacích řízeních s jednacím prvkem. Vedle toho jsou po opuštění klasických administrací jednoduchých veřejných zakázek těžištěm naší práce námitky, správní řízení před ÚOHS a navazující soudní spory.
Aktuálně se rovněž aktivně zapojujeme do odborné diskuse kolem připravované novely ZZVZ, kde vidíme řadu příležitostí, ale i rizik, na která chceme naše klienty včas upozornit.
Pokud jde o tým, kontinuálně jsme otevřeni talentovaným kolegům, kteří by se chtěli věnovat soutěžnímu právu a veřejným zakázkám na té nejvyšší úrovni. Takže pokud někdo z čtenářů hledá novou výzvu…
