Jak jsem již naznačil v únorovém příspěvku v rámci této pravidelné rubriky, tyto řádky budou věnovány zvláštní části slovenského trestního zákona (č. 300/2005 Z.z.), a to konkrétně skutkové podstatě trestného činu krádeže (§ 212). Na Slovensku došlo k rekodifikaci trestního práva již v roce 2005 a přestože „federální“ trestní zákon č. 140/1961 Sb. dávno neplatí ani v České republice, nelze přehlédnout, že se obsahově § 205 odst. 1 českého trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.) do značné míry překrývá s ustanovením § 212 odst. 1 slovenského trestního zákona. I na Slovensku tedy platí, že se trestného činu krádeže dopustí, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a
a) způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou (pozn. na Slovensku škodu nikoliv malou),
b) čin spáchá vloupáním,
c) bezprostředně po činu se pokusí uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí,
d) čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě nebo při sobě.
O „horalkovém paragrafu“ a opětovném doplnění do § 212 odst. 1 slovenského trestního zákona písm. g), ke kterému došlo na sklonku loňského roku, jsem psal v minulém příspěvku. Znovu se tedy i na Slovensku přečinu krádeže bez ohledu na výši škody dopustí také pachatel, který byl za obdobný čin v předchozích dvanácti měsících sankcionován. A zde podobnost končí, protože ve slovenském trestním zákoně ještě následuje písm. e) a f). Písm. f) dopadá na případy, kdy pachatel odcizí věc, jejíž odběr podléhá zpoplatnění podle zvláštního předpisu (typicky krádeže elektřiny, vody, plynu a podobně). Z pohledu českého čtenáře je ovšem zajímavější obsah písm. e). Proč?
Podle ustanovení § 212 odst. 1 písm. e) se trestného činu krádeže dopustí, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se zmocní věci z úrody pozemku patřícího do zemědělského půdního fondu, případně zmocní dřeva nacházející se na lesním pozemku anebo ryby z rybníka s intenzivním chovem, a to bez ohledu na způsobenou škodu (korektivem je zde jen nepatrná závažnost podle § 10 odst. 2 tohoto kodexu).
Není cílem tohoto příspěvku rozebírat, zda ryba z rybníka s intenzivním chovem chutná lépe nebo proč má být více chráněna než například okrasná ryba z rybníčku v zámeckém parku. Toto speciální ustanovení se dostalo do slovenského právního řádu ještě v roce 2000, přičemž z důvodové zprávy vyplývalo v zásadě jen to, že je nutná účinnější ochrana oprávněných zájmů zemědělců, vlastníků lesů a dalších osob, a je proto společensky žádoucí a nezbytná, přičemž novela nemá žádný dopad na státní rozpočet ani na rozpočty obcí a měst a nevyvolává ani žádné personální nebo institucionální požadavky. Z důvodové zprávy z roku 2000 dále vyplývalo, že mezi zemědělské plodiny patří také ovoce ukradené ze sadů a zahrad. Důvodová zpráva neobsahuje vysvětlení, proč odcizení dřeva z lesa má být trestné a odcizení stejného množství dřeva v městském parku trestné automaticky není.
Stejně tak z této důvodové zprávy nevyplývá, jaký je rozdíl z hlediska zákonem chráněných zájmů mezi odcizením zeleniny v obchodě a samosběrem úrody ze zemědělského pozemku bez souhlasu vlastníka. Z důvodové zprávy také nevyplývalo, vůči komu kriminalizace těchto drobných krádeží směřovala, tudíž je namístě alespoň krátké vysvětlení.
Přestože i v České republice máme vyloučené lokality s vybydlenými domy, nedá se to srovnat s osadami na východě Slovenska, kde často v chatrčích bez napojení na inženýrské sítě, bydlí osoby, které si opatřovaly potraviny a otop tímto způsobem. Pokud jde o životní podmínky v těchto osadách, od roku 2000 bohužel nedošlo k nějakým zásadním pozitivním změnám. Aby nebylo pochyb – krást se nemá. Tečka. V případě závažných sociálních problémů ovšem není řešením kriminalizace jednání, které obecně trestné není, byť takové legislativní opatření může být populární. Ze svých koncipientských dob si pamatuji na časté krádeže autorádií, ovšem nikoho u nás nenapadlo dělat z toho nějakou kvalifikovanou skutkovou podstatu.
Na Slovensku je problém někde jinde – nedaří se postihovat „odklony“ prostředků z veřejných rozpočtů (viz naposledy „penzionová výzva“ v loňském roce), ale krádeže brambor nebo jablek je jednodušší vyšetřit a potrestat. Když dojde na trestnou činnost „bílých límečků“, často to končí tak, že „skutok sa nestal“. To už je ale jiné téma.
Slovensko Marka Jakubíka je společným projektem legalwebu a Marka Jakubíka, partnera kanceláře HAJDUK & PARTNERS, v němž s lehkou ironií glosujeme, co funguje nebo nefunguje u našich východních sousedů. Může totiž být lépe, ale také hůře.
HAJDUK & PARTNERS je hlavním partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky HAJDUK & PARTNERS je možné navštívit na adrese https://www.hajduk.cz/
