Zvýšili jste či jinak změnili používání umělé inteligence během posledních šesti měsíců? A je tento přístup ve vaší společnosti typický?
Umělá inteligence je v naší kanceláři běžnou součástí každodenní práce. Už ji dlouho nevnímáme jako experiment nebo technologickou „vychytávku“, ale jako pracovní nástroj, který při správném používání dokáže výrazně zefektivnit některé části právní práce.
Za posledních šest měsíců přitom nedošlo ani tak k dramatickému nárůstu využívání těchto nástrojů, jako spíše ke změně způsobu, jakým s nimi pracujeme. Umělá inteligence se postupně stala přirozenou součástí pracovního workflow naší kanceláře.
V praxi ji využíváme zejména při práci s velkým množstvím informací – například při analýze rozsáhlých dokumentů, přípravě shrnutí, rešerší, prvních pracovních verzí textů nebo při strukturování právní argumentace.
Velký potenciál zároveň vidíme v práci s interním know-how kanceláře. Moderní AI nástroje umožňují efektivně pracovat s historickými analýzami, dokumenty nebo zkušenostmi kanceláře a znovu je využívat při řešení obdobných právních situací. Schopnost systematicky pracovat s tímto know-how bude podle mého názoru jedním z klíčových faktorů konkurenceschopnosti advokátních kanceláří v následujících letech.
Současně se začíná otevírat i širší otázka, jak tyto technologie změní samotný obchodní model právních služeb. Advokacie byla dlouhodobě postavena především na prodeji času. Umělá inteligence však umožňuje nad interním know-how kanceláře budovat i nové digitální služby.
Do budoucna lze zvažovat model, v němž se vedle klasického poskytování právních služeb budou rozvíjet nebo využívat specializované právní platformy či AI nástroje natrénované na konkrétní právní agendu, k nimž by klienti mohli přistupovat například formou předplatného.
Advokacie se podle našeho názoru bude v blízké budoucnosti posouvat od čistého prodeje hodin směrem k monetizaci právního know-how.
Současně ale platí, že umělá inteligence je stále pouze nástroj. Advokát zůstává tím, kdo přemýšlí nad právní strategií, kriticky posuzuje informace a nese odpovědnost za konečný právní výstup.
Všímáte si určité averze, která se aktuálně začíná objevovat vůči výstupům vytvářeným umělou inteligencí? Reflektujete ji například při publikování na sociálních sítích?
Určitou skepsi vůči výstupům umělé inteligence v poslední době skutečně pozorujeme. Je ale potřeba říct, že vznikla především v souvislosti s případy, kdy byly tyto nástroje používány velmi nezodpovědně.
V médiích jsme mohli sledovat případy nejen z USA nebo Velké Británie, ale už i z českého právního prostředí, kdy právníci ve svých podáních citovali neexistující judikaturu generovanou umělou inteligencí a tato skutečnost jim byla soudy důrazně vytknuta. Takové situace přirozeně vyvolávají otázky ohledně spolehlivosti těchto nástrojů.
Z našeho pohledu ale nejde ani tak o problém samotné technologie, jako spíše o otázku profesní odpovědnosti.
Pokud někdo přebírá výstup umělé inteligence bez ověření zdrojů, nejde o technologický problém, ale o selhání odborné kontroly.
V právním prostředí je přitom důvěryhodnost odborného textu zcela zásadní. Právní argumentace musí být vždy postavena na správné interpretaci právních předpisů, judikatury a na jasně formulovaném právním názoru autora.
Podobný efekt je navíc patrný i na sociálních sítích. Velké množství textů generovaných umělou inteligencí začíná působit velmi podobně a často jim chybí osobní zkušenost nebo vlastní právní pohled.
Právě tyto prvky přitom dělají odborný obsah skutečně hodnotným. Umělá inteligence může práci s informacemi výrazně urychlit, autorem právního názoru však musí vždy zůstat člověk.
Zároveň se opět výrazněji mluví o chybovosti AI. Může podle vás podobná debata nástup těchto technologií zpomalit?
Diskuse o chybovosti umělé inteligence je zcela legitimní. Právní služby jsou totiž postaveny na přesnosti, správné práci se zdroji a odpovědnosti za právní závěr. Kritika pochybení jednotlivce, který tyto nástroje používá nezodpovědně, proto sama o sobě nástup těchto technologií nezpomalí.
Technologický vývoj v oblasti Legal Tech postupuje velmi rychle. Vedle klasických jazykových modelů se dnes začínají objevovat také systémy, které dokáží propojit více AI nástrojů do komplexnějších pracovních procesů – například při analýze velkých objemů dokumentů nebo správě rozsáhlých smluvních agend.
Dalším krokem jsou tzv. autonomní AI agenti, kteří dokáží samostatně plánovat jednotlivé kroky a pracovat s více zdroji informací. V právním prostředí by to v budoucnu mohlo znamenat například automatizaci některých typů právních analýz nebo systematickou práci s rozsáhlými databázemi smluv.
Stále ale platí, že čím sofistikovanější technologie budou, tím důležitější bude role advokáta jako člověka, který nese odpovědnost za právní řešení.
Proto neočekáváme, že by debata o chybovosti nástup těchto technologií zásadně zpomalila. Spíše povede k tomu, že se v právním prostředí budou postupně formovat jasnější standardy jejich profesionálního používání.
Hills Legal, součást poradenské skupiny Hills a partner legalwebu, v rámci této spolupráce publikovala rovněž tento text.
Webové stránky poradenské skupiny Hills můžete navštívit na adrese https://www.hills-group.cz/
