Znalecké posudky jsou při rozvodech i prostředky nátlaku, soudy by to už neměly připouštět, říká Oxana Šnajberg

VELKÁ NOVELA RODINNÉHO PRÁVA – „Od soudů očekávám větší procesní disciplínu a ekonomickou racionalitu,“ říká v souvislosti s takzvanou rozvodovou novelou Oxana Šnajberg, managing partnerka znalecké kanceláře EqSA. „Pokud je zjevné, že jedna ze stran zamlčuje informace, přenáší odpovědnost nebo vytváří umělé překážky, mělo by být jasně komunikováno, že znalecké dokazování není sankce pro druhou stranu, ale náročný odborný proces s odpovídajícími náklady,“ dodává v anketě legalwebu.

Oxana Šnajberg
Zdroj: EqSA

Jaká očekávání máte od velké novely rodinného práva, účinné od 1. 1. 2026? Jaké tři změny z ní považujete za nejdůležitější?

Od velké novely rodinného práva očekávám především větší míru realismu. Rodinné právo se v praxi velmi často odehrává v prostředí silných emocí, ale jeho důsledky jsou převážně ekonomické – a právě tato rovina bývá dlouhodobě podceňována.

Za tři nejzásadnější změny považuji:

  1. Omezení účelového přenášení odpovědnosti mezi manžely, zejména v případech, kdy je jeden z nich formálně spojen s podnikáním, ale fakticky o něm nemá přehled.
  2. Větší tlak na věcnost a dokazování, nikoli na procesní taktiku a „vyčerpávání“ druhé strany.
  3. Přiblížení rozhodování ekonomické realitě, včetně otevřeného přiznání, že kvalitní odborné posouzení majetkových poměrů je nákladné a nemůže být vnímáno jako levný nástroj nátlaku.

Jaká změna bývá podle vás v této novele zatím přehlížena a je důležité na ni upozornit?

Za zásadně přehlížený považuji fenomén zneužívání znaleckých posudků jako procesní zbraně. V praxi se setkáváme s případy, kdy jedna ze stran – typicky ekonomicky silnější – vědomě vytváří informační chaos, tvrdí, že „nemá podklady“, a současně požaduje znalecký posudek s očekáváním, že půjde o rychlou a levnou formalitu.

Znalecká realita je však jiná. V jednom z typických případů se manžel při rozvodu opakovaně odvolával na to, že veškeré účetnictví a podklady má manželka, která byla formálně jednatelkou, ačkoli fakticky firmy neřídila. Výsledkem bylo dlouhodobé zatěžování jedné strany a tlak na soud, aby „nechal vše posoudit znalcem“.

Bylo nutné otevřeně upozornit, že komplexní znalecký posudek v takové věci nemůže stát desítky tisíc korun, ale řádově stovky tisíc. Jakmile si strany uvědomily skutečné náklady tohoto přístupu, byly během několika týdnů schopny dospět k dohodě.

To ukazuje, že mnoho rodinných sporů není neřešitelných, jen jsou vedeny v mylné představě, že jejich eskalace je levná a bez následků.

Jaká související očekávání máte v tomto ohledu od soudů?

Od soudů očekávám větší procesní disciplínu a ekonomickou racionalitu. Pokud je zjevné, že jedna ze stran zamlčuje informace, přenáší odpovědnost nebo vytváří umělé překážky, mělo by být jasně komunikováno, že znalecké dokazování není sankce pro druhou stranu, ale náročný odborný proces s odpovídajícími náklady.

Zároveň považuji za klíčové, aby soudy:

  • nepřipouštěly znalecké posudky jako prostředek nátlaku,
  • jasně pracovaly s očekáváním stran ohledně ceny a rozsahu posudků,
  • a podporovaly řešení, která jsou nejen právně korektní, ale také ekonomicky smysluplná a udržitelná.

Pokud má novela skutečně přispět ke kultivaci rodinného práva, musí být zřejmé, že eskalace sporu má reálnou cenu – a že odborníci nejsou nástrojem pro prodlužování konfliktů.


EqSA je partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.

Webové stránky EqSA můžete navštívit na adrese https://eqsa.cz/