Využívejme AI jen tam, kde to má přidanou hodnotu pro klienty, říká Stanislav Mikeš ze Skils

Prizmatem sociálních sítí se umělou inteligencí v právu aktuálně zabývá kde kdo. Stanislav Mikeš, partner kanceláře Skils, jde ale opravdu do hloubky: loni vydal knihu Inteligentní stroje a právo, a v to v respektovaném nakladatelství Nová beseda. Svým způsobem tak navázal na svou dřívější publikaci Co je nového v právu. V rozhovoru pro legalweb zdůrazňuje, že pro právníky zůstane AI jen nástrojem a ani do budoucna se v tom podle něj nic moc nezmění.

Stanislav Mikeš
Zdroj: Skils

„Umělá inteligence nepřipraví robustní a řádně ozdrojovanou právní argumentaci ve složitém případě. Umí však pomoci s dílčí otázkou a dát vám nějaký základní směr a podklady pro další analýzy,“ říká.

Loni jste v Nové besedě vydal knihu Inteligentní stroje a právo. Jak byste do ní uvedl potenciální čtenáře?

V knize se zabývám některými tématy spojenými s používáním systémů umělé inteligence. Ať již jde o to, jak je právně vymezit, jaká jsou rizika spojená s jejich používáním, třeba co se týče práce s podkladovými daty, nebo jaké jsou meze použití těchto systémů v oblasti posuzování právních kauz, což je i jádrem celé knihy. V knize se tak například snažím zodpovědět na otázku, zda a v jakém rozsahu lze případně tyto systémy použít při rozhodování právních případů.

Jak se vy sám k možnostem a limitům umělé inteligence sám stavíte?

Z mého pohledu jsou systémy umělé inteligence nástrojem, který slouží k dosahování lidmi stanovených cílů. To platí i v právu. Daný systém zkrátka může být nástrojem, který právník, budete-li to mít přidanou hodnotu, použije v rámci své práce, aby klientovi poskytl špičkovou právní službu. Slovo přidaná hodnota bych rád zdůraznil, protože ne na všechny úkoly se systémy umělé inteligence hodí, zejména tam, kde je potřeba věnovat patřičnou pozornost různým detailům a zasazovat věci do širšího kontextu a interpretačního rámce. Jsou však dobré na získání úvodního vhledu do nějaké problematiky, na manažerská shrnutí složitých problémů, základní faktografické rešerše apod. Tam skutečně mohou šetřit určitý čas, který pak lze využít třeba ke zpracování kvalitnějšího právního podání. Nějaké obecné pravidlo nicméně stanovit nelze, vždy bude i záležet na tom, jaké příkazy takovému systému dáte, protože i to zkrátka ovlivní podobu jeho výstupu apod. 

Je rozdílný váš pohled právníka a člověka, kterého technologie zajímají a baví?

Myslím si, že ten pohled je shodný. Nazval bych se v tomto ohledu mírně optimistickým skeptikem, kdy si na jedné straně nemyslím, že je zapotřebí každou novinku v tomto ohledu okamžitě implementovat a začít používat v přesvědčení, že vyřeší všechny problémy právní praxe nebo se tvářit, že tomu tak je. V tom se projevuje ten skepticismus. Na straně druhé, zejména ta řešení, která se jeví jako slibná, je dobré vyzkoušet a testovat jejich limity. A pokud se ukáže, že v některých úkolech bude mít použití těchto systémů přidanou hodnotu ve smyslu toho, že to umožní poskytnout klientovi ještě lepší službu, třeba sepsat robustnější právní argumentaci, tak se nebát je použít. V tom je zas ten určitý mírný optimismus.

Jak výrazně využíváte umělou inteligenci při své práci?

Využívám ji tam, kde to má právě onu přidanou hodnotu, to znamená na rychlý úvod do nějaké problematiky, na získání třeba nějakých úvodních východisek pro podrobnější právní rešerši, na vysvětlení některých pojmů či třeba specifik fungování některých odvětví, kterých se třeba týká případ, kterým se zabýváme. Bohužel mám však tu zkušenost, že v momentě, kdy po takovém systému chci více než jen povrchní a základní věc, popřípadě věc nějak jasně ohraničenou a vydefinovanou, tak tam mi systém umělé inteligence stejně nepomůže, protože není schopen doručit požadovanou úroveň detailu. Typicky vám nepřipraví robustní a řádně ozdrojovanou právní argumentaci ve složitém případě. Umí však pomoci s dílčí otázkou a dát vám nějaký základní směr a podklady pro další analýzy. 

Předpokládáte, že budete AI využívat stále více? A že tedy ovlivní i váš výkon advokacie?

Můj nebo náš výkon advokacie ve Skils myslím zůstane stále stejný, chceme zkrátka poskytovat našim klientům prémiové právní služby. Naše přidaná hodnota je v tom, že se nebojíme těch právně či fakticky nejsložitějších a pro klienty často velmi důležitých případů, s nimiž si umíme poradit v důsledku zkušeností našeho týmu, ať už jde o transakce nebo soukromoprávní či regulatorní spory. Klienti nás potom nevyhledávají proto, jaké softwarové nástroje používáme, ale zkrátka proto, že jim dodáváme špičkovou kvalitu našich služeb. Tomu je pak logicky podřízeno i to, jaké nástroje použijete. Jednoduše řečeno, pokud zjistíte, že vedle kladiva dosáhnete lepšího výsledku i za použití šroubováku, tak je dobré ten šroubovák použít. Pokud se tedy ukáže, že systémy umělé inteligence umí být přínosem pro některé typy činností a vedou k onomu cíli, kterým je vždy ta nejlepší služba pro klienta, tak je využijeme.

Změní se podle vás někdy stav, kdy AI bude zejména rešeršovat a případně připravovat návrhy, rozhodovat ale bude stále člověk?

Právo je systémem vytvořeným lidmi a pro lidi, kdy člověk a jeho činnost je v jeho středu. Neumím si představit, že by se na tomto základním východisku někdy v budoucnu cokoliv měnilo. Je potřeba od sebe oddělit samotný akt rozhodování a úvahy a potom nástroj, který vám při rozhodování může pomoci. Ve své knize se tím mimochodem též zabývám a popisuji meze, na které to může narážet. 

Tedy, umím si třeba představit, že rozhodující osoba bude vědět, jak případ rozhodnout a např. pro přípravu odůvodnění rozhodnutí, shrnutí argumentů stran apod. použije nějaký systém umělé inteligence, protože to tak zkrátka bude efektivní, kdy rozhodující osoba posléze jen zreviduje a upraví finální výstup. Vždy to však bude pod lidskou kontrolou a dohledem. 

Co si neumím představit a de lege lata to ostatně ani není možné, je, že by mohl existovat případ, který by mohl projít například správním řízením a posléze přezkumem před soudy, aniž by tento případ v některé fázi nepřezkoumal člověk. Myslím, že plně autonomní rozhodovací systémy v právu, které by fungovaly skutečně bez jakéhokoliv lidského zásahu ve smyslu, že budou bez pokynu člověka umět zpracovávat podání, námitky, vydávat rozhodnutí a podobně, jsou spíše jen iluzí. 

Kniha Inteligentní stroje a právo je prozatímním vyvrcholením vaší esejistické práce. Proč jste se rozhodl psát právě eseje?

Psaní mě obecně baví a současně si myslím, že je dobré umět i odborné otázky pojmout čtenářsky přístupnou a zároveň stále rigorózní a akademicky poctivou formou, k čemuž se formát eseje skvěle hodí. Byť se tedy přiznám, že danou knihu bych i pro její rozsah za esej neoznačil. 

Psaní vás vždycky zajímalo?

Ano, vždy mě bavilo psát a číst. Obě tyto potřeby pochopitelně v rámci výkonu advokacie měrou vrchovatou uspokojím. Publikování je pak z mého pohledu spíše něco jako koníček. Byť mohu říci, že zejména při intenzivní práci na případech a sepisování podání je u mě chuť si večer doma ještě otevřít knížku nebo sepsat něco mimo práci poměrně nízká. 

Rád bych se ještě vrátil k vaší knize Co je nového v právu z roku 2019. Je za vás stále aktuální? A opět, jak byste do ní uvedl případné čtenáře?

Myslím, že stále aktuální je a že dobře uvádí čtenáře do témat, která jsou stále relevantní i v dnešní době. V této knize se myslím dobře podařilo vystihnout trend v právu, který posléze akceleroval, tedy zejména to, jak pracovat s informacemi a podkladovými daty v právní oblasti, včetně toho, že i v dané knize jsou řešeny problémy týkající se například autonomních vozidel a systémů umělé inteligence. Lze to podat i tak, že některá témata, která jsou v knize Co je nového v právu spíše neznačena, jsou nyní v Inteligentních strojích a právu rozvedena do většího detailu a samozřejmě i doplněna o další související úvahy.  

Neplánujete tuto knihu aktualizovat? Přece jen se toho hodně dalšího posunulo…

Případná aktualizace samozřejmě nezáleží jen na mě, ale i na nakladatelství Nová beseda, v němž publikuji. Osobně si umím takovou aktualizaci představit, protože byť právo jako takové stojí stále na neměnných základních principech, v zásadě stojících na stanovování pravidel a jejich vymáhání (a z určitého úhlu pohledu se samo právo vlastně nijak nemění), obsah práva se stále vyvíjí, a to třeba právě i v oblastech týkajících se systémů umělé inteligence. 

Co dalšího máte v autorském plánu?  

Věřím, že Nová beseda bude pokračovat ve své esejistické tradici a připraví další edice svých esejů, na čemž bych se měl i nadále podílet jako jeden z oslovovaných autorů. 


Skils je partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.

Webové stránky Skils můžete navštívit na adrese https://skils.cz/