Kvalifikované zaměstnanecké opce mohou být podle ní „poskytovány výhradně kvalifikovaným zaměstnavatelem kvalifikovanému zaměstnanci ve vztahu ke kvalifikovanému obchodnímu podílu podle zákonem vymezených podmínek. Aby byl zaměstnavatel považován za kvalifikovaného, musí splnit řadu kritérií, zejména limity týkající se výše obratu či hodnoty aktiv, a zároveň nesmí působit v regulovaných odvětvích, jako jsou bankovnictví nebo pojišťovnictví.
Kdo může a kdo ne
Dále nesmí být ani společností poskytující právní, daňové nebo auditorské služby podle příslušných zákonů pro danou profesi. Kvalifikovaný zaměstnavatel má dále povinnost oznámit správci daně jak udělení, tak i uplatnění nebo vypořádání kvalifikované zaměstnanecké opce“.
„Pro splnění postavení kvalifikovaného zaměstnance musí například platit, že mezi udělením a uplatněním opce je zaměstnanec zaměstnán alespoň 12 měsíců a jeho příjem musí dosahovat minimálně 1,2násobku minimální mzdy. Zároveň platí, že kvalifikovaný zaměstnanec může prostřednictvím tohoto režimu získat maximálně 5% kvalifikovaný podíl,“ říká Lukáš Poulík.
„Za kvalifikovaný obchodní podíl se považuje obchodní podíl buď na kvalifikovaném zaměstnavateli nebo na ovládající osobě kvalifikovaného zaměstnavatele, která má na něm přímý podíl dosahující alespoň 50 % základního kapitálu,“ dodává Dentons.
Kvalifikovanou zaměstnaneckou opcí se pak podle kanceláře „rozumí nepřevoditelný příslib poskytnutý bezúplatně a na základě písemné smlouvy kvalifikovaným zaměstnavatelem kvalifikovanému zaměstnanci, jehož předmětem je nabýt kvalifikovaný obchodní podíl za sjednanou opční cenu a při splnění dalších zákonných podmínek“.
Bez odvodů
„Jednou z hlavních změn, které nová právní úprava od roku 2026 přináší, je to, že při splnění zákonných podmínek se část příjmu z kvalifikovaných zaměstnaneckých opcí nepovažuje za příjem ze závislé činnosti, ale za tzv. ostatní příjem,“ upozorňuje Dentos.
„Tato část příjmu tedy nepodléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění, což představuje jednu z hlavních odlišností a výhod oproti předchozímu režimu platnému do konce roku 2025,“ říká Poulík. „Část příjmu nepodléhající odvodům v zásadě odpovídá tržnímu zhodnocení kvalifikovaného obchodního podílu dosaženému za trvání kvalifikované zaměstnanecké opce, jejíž je daný podíl předmětem,“ dodává informace kancelář.
Nebo zůstat v předešlém režimu?
„Nový daňový režim, který si musí zaměstnavatel výslovně zvolit oznámením na finanční úřad a jeho vhodným nastavením, však v současném znění přináší poměrně vysokou míru nejistoty v posouzení splnění podmínek a administrativní zátěže, jako jsou opakované znalecké posudky. Jeho praktická použitelnost je tak zatím s otazníkem. V některých případech tak může být vhodnější využít existujícího režimu volitelného odkladu zdanění,“ hodnotí pak novinky Monika Lodrová, daňová poradkyně z BDO.
„Nová právní úprava zaměstnaneckých programů byla jistě očekávána, nicméně je důležité poukázat na skutečnost, že akcie nebo podíly nabyté na základě kvalifikované zaměstnanecké opce nebude možné ani po splnění časového testu osvobodit od daně z příjmů fyzických osob,“ upozorňuje ještě Lukáš Poulík.
„Novela tedy sice sleduje legitimní cíl modernizovat způsob odměňování a nabídnout zaměstnancům možnost podílet se na budoucím růstu firmy, výsledná podoba však přinesla i řadu nových pravidel a omezení. Teprve praxe ukáže, nakolik budou společnosti schopny se s novým režimem vyrovnat a jakým způsobem jej skutečně využijí,“ dodává.
