Nejen z krátkodobé finanční perspektivy, ale i z hlediska strategického udržení dlouhodobé stability podniku a zvýšení reputace. Právní rámec a požadavky na účast ve veřejných zakázkách jsou sice čím dál komplexnější, ale společnosti, které je dokáží splnit a aktivně využít ve svůj prospěch, získají znatelnou konkurenční výhodu.
Z hlediska dodavatelů je třeba vnímat, že zadávání veřejných zakázek je silně regulované prostřednictvím zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“). V tomto článku bychom se zaměřili na charakteristické prvky veřejných zakázek a dotovaných veřejných zakázek z pohledu dodavatelů a nastínili si, co od nich mohou dodavatelé očekávat, jaké výhody i nevýhody jim mohou přinést a proč dává smysl je zakomponovat do dlouhodobé obchodní strategie.
Veřejné zakázky
Zákonná úprava veřejných zakázek sleduje především cíl zajistit účelné, efektivní a hospodárné využívání veřejných prostředků, jejichž zdrojem jsou mnohdy právě dotace. Základní zásady zadávání veřejných zakázek upravuje ZZVZ. Patří mezi ně například zákaz diskriminace, zásada rovného zacházení, zásada transparentnosti a přiměřenosti, a v neposlední řadě také zásada sociálně i environmentálně odpovědného zadávání a inovací.
Zadavatel má sice možnost si smluvní podmínky nastavit individuálně, nicméně tyto musí být nastaveny takovým způsobem, aby byly dodrženy výše uvedené základní zásady veřejného zadávání a aby nedocházelo k omezování hospodářské soutěže. Zadavatel je pak ve výsledku povinen uzavřít smlouvu pouze s tím dodavatelem, který nejlépe splnil hodnoticí kritéria, jimž v praxi často vévodí nejnižší cena.
Proces zadání veřejné zakázky nemůže být zrušen bez zákonného důvodu a bez řádného odůvodnění. Je tomu tak proto, aby se případně předešlo účelovým změnám zadávacích podmínek s ohledem na zjištěné výsledky zadávacího řízení. Jelikož je zadavatel dle ZZVZ povinen zveřejňovat povinné dokumenty vydané v zadávacím řízením, je tak zajištěna vysoká míra kontroly a transparentnosti ze strany dodavatelů.
Veřejné zakázky tak přinášejí dodavatelům vyšší míru právní jistoty, transparentnosti a předvídatelnosti. Zadávací řízení je regulováno zákonem, což jednotlivým uchazečům zajišťuje rovné podmínky účasti v zadávacím řízení. Veřejné instituce často vypisují víceleté zakázky, což dodavatelům poskytuje střednědobou finanční stabilitu, přičemž spolupráce s veřejnou sférou zvyšuje důvěryhodnost dodavatele a slouží i jako kvalitní reference. V neposlední řadě je třeba vzít v potaz, že veřejné instituce jsou solventními partnery s nižším rizikem platební neschopnosti.
Na druhou stranu je třeba upozornit na to, že účast ve veřejných zakázkách bývá administrativně náročná, konkurence silná (mnohdy s agresivní cenovou politikou) a procesy mohou být zdlouhavé. Navíc je zadavatel povinen postupovat striktně podle zákona a zadávací dokumentace, což může znevýhodnit především menší a méně zkušené dodavatele, kteří nemají potřebné reference.
Dotované veřejné zakázky
Zvláštním druhem veřejných zakázek jsou potom zakázky zadávané tzv. dotovaným zadavatelem. Jedná se o nadlimitní nebo podlimitní veřejné zakázky, na něž zadavatel použije více než 200 milionů Kč, nebo více než 50 % peněžních prostředků, poskytnutých z rozpočtu veřejného zadavatele, rozpočtu Evropské unie nebo veřejného rozpočtu cizího státu. Takovým zadavatelem přitom může být jakákoliv fyzická či právnická osoba a nemusí se tedy jednat o veřejný subjekt.
Dotovaný zadavatel je při zadávání těchto zakázek zatížen jak povinností postupovat v souladu se ZZVZ, tak i povinností dodržet pravidla, která mu byla stanovena poskytovatelem dotace. Ta jsou pak různě přísná podle konkrétního poskytovatele dotace, kdy například u tzv. evropských dotací je zadavateli zpravidla ukládáno velké množství povinností nad rámec ZZVZ. Volnost zadavatele při stanovení individuálních smluvních a zadávacích podmínek je tedy ještě více omezena.
Zároveň je zadavatel kromě kontroly ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podroben navíc i kontrole ze strany poskytovatele dotace. V případě porušení pravidel pro udělení dotace přitom zadavateli hrozí různé sankce, a to i například povinnost vrátit dotaci poskytovateli. To pak může samozřejmě ohrozit i zájmy dodavatelů, zejména vybraného dodavatele, jelikož nebude moci být pokračováno v zadávacím řízení, případně nedojde k uzavření či plnění smlouvy na veřejnou zakázku.
Dotované veřejné zakázky tedy stejně jako „klasické“ veřejné zakázky poskytují dodavatelům velkou míru právní jistoty a jsou pro ně příležitostí zajistit si určitou finanční stabilitu a upevnit si svoji pozici na trhu. Vzhledem však k většímu množství pravidel stanovených pro zadavatele, a tedy i větší kontrole ze strany poskytovatele dotace, je u nich zvýšené riziko porušení povinnosti ze strany zadavatele a následného uložení sankce ze strany poskytovatele dotace, která může mít negativní důsledky i na dodavatele.
Jak uspět v zadávacím řízení a na co si dát pozor?
Klíčem k úspěchu v zadávacích řízeních je především průběžný monitoring výzev, které bývají časově omezené a je nutné se do nich přihlásit včas. Dalším důležitým předpokladem je důkladné prostudování podmínek zadávací dokumentace a příprava bezchybné a úplné nabídky. Zaměřit se je potřeba především na hodnotící kritéria, podle kterých budou uchazeči selektováni, přičemž u složitějších řízení může výrazně pomoci spolupráce s právníky specializovanými na veřejné zakázky.
Zejména ve veřejných zakázkách bezpečnostního nebo strategického významu může být podmínkou evropský původ subdodávek příslušného dodavatele. Pokud například dodavatel nakupuje komponenty z třetích zemí (jako je Čína nebo Rusko), měl by důkladně ověřit, zda to není v rozporu s pravidly výzvy. Rizikem může být i spolupráce se subjekty nacházejícími se na mezinárodních sankčních seznamech. V poslední době se do hodnoticích kritérií také čím dál častěji promítá požadavek na sociální a environmentální odpovědnost (jako např. ekologické certifikace, uhlíková stopa, zaměstnávání znevýhodněných osob apod.). Tato specifika pak mohou hrát důležitou roli při výběru uchazeče.
Shrnutí:
Účast dodavatele v zadávacím řízení je pro něj skvělou příležitostí, jak získat zakázku od veřejného subjektu, který mu může poskytnout větší právní a finanční jistotu než v běžném podnikatelském styku.
Dodavatel si tím může upevnit svoji pozici na trhu oproti konkurenci a získat cennou zkušenost, kterou může použít jako referenci do budoucna. Podobné jistoty přitom nabízí i zakázky, které jsou převážně financovány z dotací či jiných veřejných prostředků.
V případě těchto zakázek nicméně musí dodavatel počítat navíc i s kontrolou dodržování dotačních pravidel ze strany zadavatele poskytovatelem dotace a případným rizikem udělení sankce zadavateli při porušení jeho povinností, které mohou ovlivnit realizaci samotné zakázky.
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D. je zakladatelem advokátní kanceláře Matzner & Vítek Legal a odborným asistentem na Právnické fakultě Západočeské univerzity.
Text byl publikován v rámci spolupráce s hlavním partnerem legalwebu Matzner & Vítek Legal.
