Českou advokátní komoru nedávno navštívil ministr spravedlnosti Jeroným Tejc. Jak by měla aktuálně vypadat vaše spolupráce?
Myslím, že nejen pro advokacii, ale pro celou justici je přínosné, když ministerstvo spravedlnosti povede ministr Tejc, který zná nejen justiční prostředí, ale i procesy ministerstva spravedlnosti, a který tak mohl bezprostředně po svém nástupu do funkce začít řešit konkrétní otázky.
První schůzka ČAK s panem ministrem proběhla již v lednu a vymezili jsme si i základní okruhy, na kterých bych chtěli s ministerstvem spolupracovat. Jedná se o agendu elektronického spisu a vůbec digitalizace justice, aplikace a interpretace advokátního tarifu zejména v případech, kdy by odměnu advokáta měl hradit stát a v neposlední řadě i implementace závěrů rozsudku ESLP ve věci Černý a spol. proti České republice do českých procesních předpisů.
Na začátku roku začal fungovat Garanční fond ČAK. Jaké ty první týdny byly?
Především bych velmi ráda vyslovila pochvalu všem zaměstnancům IT, kteří v poměrně krátké lhůtě dokázali spustit garanční fond tak, aby splňoval podmínky zákona i stavovského předpisu.
Dořešit musíme ještě legislativní úpravu okamžiku hlášení úschovy do Elektronické knihy úschov, kdy jsme po dohodě s ministerstvem spravedlnosti uložili advokátům, aby do EKÚ hlásili úschovy před přijetím finančních prostředků, zatímco zákon ukládá oznámit datum přijetí peněžních prostředků.
Zatím systém neumí automaticky generovat výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu, ale předpokládáme, že to bude spuštěno začátkem druhého čtvrtletí.
CCBE vydala novou příručku pro práci advokátů s AI, inspirujete se ale rovněž z dalších zdrojů. Jaké jsou za vás ty nejdůležitější poznatky k tomu, jak by měli advokáti přistupovat k AI?
V současné době naše sekce pro umělou inteligenci a nové technologie připravuje revizi stávajících doporučení ČAK pro používání AI v právní praxi. Inspirujeme se nejen příručkou CCBE, ale i u zahraničních advokátních komor, zejména slovenské nebo polské. Tím nejdůležitějším je zachování základních principů, na kterých je advokacie postavena, tedy důvěrnost klientských dat a odpovědnost za poskytnutí právní služby.
Do Právnické síně slávy zamířil Tomáš Sokol. Sice nikdy nebyl předsedou ČAK, ale současnou advokacii a její samosprávu myslím ovlivnil jako málokdo jiný. Jak ho vnímáte Vy?
Tomáš Sokol je nejvýraznější osobností, kterou dnes česká advokacie má. Znám ho od roku 1989, kdy jsem jako koncipientka nastoupila do advokátní poradny č. 2. To, co ho definuje, je odvaha, osobní integrita, nezávislost a hluboká vnitřní potřeba usilovat o právní stát. Hodnoty, které Tomáš Sokol nejen vyznává, ale po celou svou profesní dráhu také žije.
Se stejným elánem, s jakým působil jako obhájce, se dlouhodobě věnoval i práci pro Českou advokátní komoru. Svou odborností, zkušeností i osobní autoritou významně přispíval a přispívá k fungování advokátní samosprávy.
Tento advokát se uvedením do Právnické síně slávy zapsal po bok dvou mimořádných osobností – JUDr. Otakara Motejla a JUDr. Jana Brože. Stává se tak již třetí osobností z advokátní poradny č. 2, která do této síně vstupuje, což dokládá význam i naší věčné Ječné.
