Potenciál k přivýdělku
Hrdinou dnešního příběhu je pan Jan. Jan pracoval u jednoho brněnského výrobce vědeckých měřicích přístrojů na magnetické vlastnosti hornin jako „konstruktér – vedoucí výroby mechanických komponent“.
Při výrobě pokročilých měřicích přístrojů se samozřejmě používají různé vzácné kovy a vzniká také odpad. A jednou z pracovních povinností pana Jana bylo zbytky barevných kovů z výroby sbírat a zpeněžovat.
V roce 2022 se ale o aktivity pana Jana začal zajímat jednatel společnosti. Zaujala ho totiž záhada, která měla s magnetismem jen málo společného – přestože pan Jan řádně plnil své povinnosti a zbavoval společnost všech zbytků barevných kovů, kontrola účetnictví ukázala, že se z nepochopitelných důvodů v účetnictví neobjevují žádné příchozí platby ani příjmové doklady, které by odpovídaly příjmům společnosti za prodej barevných kovů.
Jednatel se ukázal jako vědec na svém místě a rozhodl se odhalit pravdu prostřednictvím vědeckého experimentu. Na počátku roku 2023 totiž bylo potřeba vyklidit výrobní halu za účelem stěhování. A tak zadal panu Janovi úkol z haly zbytky barevných kovů vyklidit.
Kovový experiment
Pan Jan se úkolu jako správný zaměstnanec odhodlaně ujal. Na poradě dne 1. 2. 2023 jednateli hlásil, že prostory jsou již skoro vyklizené, a hned na následující poradě dne 1. 3. 2023 se již jednateli chlubil, že výrobní prostory jsou již vyklizené zcela, materiál je převezený, odpad vyvezený a pan Jan zvládl dokonce i prostory předat.
Druhá polovina vědeckého experimentu ale opět selhala. Ani teď se v účetnictví z nepochopitelných důvodů neukázala žádná příchozí platba nebo příjmový doklad.
Detektivní práce
Když selhal vědecký přístup, nezbylo jednateli než opustit výšiny vědeckého bádání a zašpinit si ruce starou poctivou detektivní prací. A ta konečně po více než dvou měsících přinesla šokující rozuzlení celé záhady!
Dne 15. 5. 2023 se totiž podařilo najít výkupku od společnosti Barko, s. r. o. obchodující s druhotnými surovinami. A ta skrývala nečekané odhalení – pan Jan svým jménem prodal zbytky barevných kovů i odpad z vyklízení haly a celou částku 16 603 Kč si nechal poslat na svůj soukromý účet!
Po zjištění skutečného stavu věci a rozlousknutí záhady hned další den přišlo okamžité zrušení za útok na majetek zaměstnavatele.
Pan Jan se ale rozhodl nevzdat bez boje. Jednak tvrdil, že takto jednal na pokyn zaměstnavatele, když prý měl za úkol takto získané finanční prostředky držet v „černém fondu“ mimo účetnictví firmy. Z „černého fondu“ se pak běžně platily různé nedaňové firemní náklady, jako třeba zaměstnanecké večírky a teambuildingy.
A přidal ještě druhou obranu v podobě námitky, že zaměstnavatel o jeho krádežích musel vědět už od roku 2022. A o té poslední v souvislosti se stěhováním se musel dozvědět nejpozději na poradě 1. 3. 2023, kdy jednateli hlásil, že vše je vyklizeno, ale firma žádné peníze v účetnictví neměla. A pokud jednatel s vyhazovem otálel až do půlky května, důvod okamžitého zrušení zanikl.
Nejvyšší soud
Argument „černým fondem“ soudy odmítly, protože k němu pan Jan nedokázal předložit žádné podklady ani důkazy, které by potvrdily jeho verzi.
Argument s příliš dlouhým vyšetřováním byl ale právně mnohem zajímavější a skončil na stole až Nejvyššímu soudu. Podle soudců se dvouměsíční lhůta pro dání výpovědi začíná počítat v momentě, kdy se zaměstnavatel o důvodu pro rozvázání pracovního poměru dozví. Lhůta tak podle soudců neběží, dokud má zaměstnavatel pouze „podezření“. Na druhou stranu ale nemá zaměstnavatel čekat až na „jistotu“ o důvodu k okamžitému zrušení, protože stačí už pouhá „vědomost“ o tom, že určitý zaměstnanec porušil své povinnosti.
A v tomto konkrétním případě měl sice zaměstnavatel pochybnosti už roku 2022, ale poslední střípek mozaiky ukazující na pana Jana získal zaměstnavatel skutečně až objevením dokladu o výkupu barevných kovů.
„Tyto skutečnosti (indicie) mohly založit (též s přihlédnutím k dřívějším pochybnostem jednatele žalovaného, o tom, jak žalobce nakládá se zbytky barevných kovů a s finančními prostředky utrženými za jejich recyklaci) podezření žalovaného, že žalobce se dopustil jednání uvedeného v okamžitém zrušení pracovního poměru, a mohly jej vést k provedení šetření, z jehož výsledků by se mohl dovědět o existenci skutečností odůvodňujících rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením, samy o sobě však nebyly vymezeny jako důvod okamžitého zrušení pracovního poměru.“ (Nejvyšší soud sp. zn. 21 Cdo 3161/2025)
Morální ponaučení
První ponaučení přináší pozitivní zprávu všem zaměstnavatelům s podezřením na protiprávní jednání některého zaměstnance. Nejvyšší soud potvrzuje výklad, že není potřeba zaměstnance ukončovat při pouhém podezření a je možné počkat na výsledky vyšetřování.
Na druhou stranu cítím, že hranice mezi pouhým „podezřením“, kdy může zaměstnavatel ještě v klidu vyšetřovat, „vědomostí“, která už běh lhůty pro výpověď spouští, a „jistotou“, na kterou už čekat není radno, může být velmi mlhavá. I v tomto případě by se v příběhu posuzovaném soudy nemuselo změnit mnoho a mohl dopadnout úplně jinak.
Druhé ponaučení příběh přináší pro zaměstnance a bohužel se v odůvodnění Nejvyššího soudu o něm nedočteme tolik, kolik bych si přál – jde samozřejmě o ten „černý“ party fond. Dovedu si představit situaci, kdy by tvrzení zaměstnance mohlo být pravdivé. Tedy, že těch pár tisícovek z každého prodeje druhotných surovin mohlo končit v takovém černém fondu mimo účetnictví, který zaměstnavatel nechal takto vytvořit a využívat pro blaho zaměstnanců.
A dnešní příběh ukazuje, že pokud by se zaměstnanec tvorby takového fondu na pokyn zaměstnavatele účastnil, riskuje obvinění z krádeže, leda by měl jednoznačné důkazy, že jedná na výslovný pokyn zaměstnavatele. A pokud u zaměstnavatele dochází k takové daňové optimalizaci, jednatel (s ohledem na vlastní odpovědnost) spíše nebude překypovat nadšením při představě, že má takový pokyn vydat zaměstnanci písemně.
Aegis Law je hlavním partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky Aegis Law můžete navštívit na adrese https://www.aegislaw.cz/
