Jak hodnotíte výsledky současného představenstva ČAK a vás osobně?
Troufám si říci, že jsme splnili téměř vše, co jsme si předsevzali. Po sestavení představenstva, kde nebyli zastoupeni pouze kandidáti za Moderní advokacii, ale i kolegové kandidující samostatně nebo jako Komora 2.0, jsme společně vytvořili program. Při nedávném hodnocení jsme konstatovali, že jsme skutečně splnili vše, co jsme slíbili.
Samozřejmě řada věcí by se dala implementovat lépe, rychleji a efektivněji, ale v zásadě se nám podařilo realizovat vše. Symbolickým završením naší práce bylo podepsání novely zákona o advokacii prezidentem, což považuji za vyvrcholení několikaleté práce v oblasti legislativy.
Za zásadní také považuji, že se nám poprvé v historii české advokacie podařilo do zákona zakotvit ochranu důvěrnosti vztahu mezi klientem a advokátem, tedy to, co je na mezinárodních fórech označováno jako Attorney-Client Privilege. Povinnost mlčenlivosti je pouze nástrojem k ochraně důvěrnosti vztahu mezi klientem a advokátem. Nyní se nám podařilo v zákoně zakotvit tento princip tak, aby bylo zřejmé, že nejde pouze o povinnost advokáta mlčet, ale že samotná podstata informací vyměňovaných mezi advokátem a klientem je důvěrná.
Doznívající následky pandemie přinesly také pozitivní efekty – advokáti si uvědomili důležitost digitalizace, což umožnilo pokročit v digitalizaci řady agend na komoře, ať už jde o vzdělávání nebo skutečnost, že příští sněm může proběhnout v hybridní podobě. To znamená, že advokáti se ho mohou účastnit osobně, a ti, kteří z jakýchkoliv důvodů nemohou být přítomni, se mohou zúčastnit online, volit do orgánů komory a hlasovat.
V roce 2022, krátce po volbách, přišla ruská agrese na Ukrajině. Cítili jsme povinnost pomoci ukrajinským advokátním kolegům, a to bez ambice zasahovat do politiky nebo mezinárodních vztahů. Česká advokacie byla jednou z prvních advokátních komor, která zorganizovala finanční sbírku. Jsem hrdý na to, jak se česká advokacie k této věci postavila. Vytvořili jsme transparentní účet, vybrali značnou finanční částku, kterou jsme poskytli ukrajinským kolegům v prvních okamžicích, kdy to bylo nejdůležitější. Následně se podařilo koordinovat program v rámci CCBE (Rada evropských advokátních komor) a podpora pokračovala.
Plánujete se v nadcházejících volbách ucházet o další mandát v představenstvu České advokátní komory?
Ne, neplánuji kandidovat do představenstva v nadcházejícím období. Samozřejmě zůstanu advokátem, což je profese, kterou vykonávám s vášní a oddaností. Hlavním důvodem mého rozhodnutí je, že uplynulé čtyřleté období bylo pro mě mimořádně časově náročné. Začínám pociťovat, že je nejvyšší čas vrátit se naplno ke své advokátní praxi, abych měl kam se vracet, protože naše profese je velmi konkurenční a vyžaduje plné nasazení.
Exekutivní role v představenstvu vyžadovala mnoho kompromisů v mém profesním i osobním životě, a ačkoli to byla nesmírně cenná zkušenost, cítím, že nastal čas pro změnu a návrat k mé primární profesi.
Nemám tedy v tomto směru žádné konkrétní plány ani záměry týkající se dalšího působení v představenstvu. Místo toho se hodlám soustředit na svou advokátní praxi a případné zapojení v jiných funkcích v rámci Komory, které by byly slučitelné s mými časovými možnostmi.
Nemělo by smysl v představenstvu zůstat třeba i v řadové roli?
Vždy jsem zastával názor, že je správné odejít ve správný čas. Jsem již třetí volební období v představenstvu, což znamená 12 let života spojeného s ČAK v různých rolích. Pokud jsem některé plány nebyl schopen realizovat za tu dobu, nevím, co bych do budoucna ještě sliboval a jak bych odpovídal na otázku, proč jsem to ještě neudělal.
Funkce předsedy je časově velmi náročná, mnohem náročnější, než jsem původně předpokládal. Událo se mnoho věcí – rekonstrukce paláce Dunaj, která představovala projekt srovnatelný s výstavbou několika rodinných domů s obrovským rozpočtem a odpovědností, řešení krizových situací, legislativní jednání a mnoho dalších povinností.
Dovolím si však uvést širší kontext: Když jsem v roce 2021 kandidoval do představenstva ČAK, neměl jsem ambici stát se předsedou. Bylo mi příjemné v roli místopředsedy, který si svým způsobem vybírá agendy, jež ho zajímají, a těm se věnuje, aniž by musel vystavovat svou tvář nepříznivému počasí.
Okolnosti však byly takové, že jsem se nechal přesvědčit a roli předsedy jsem přijal. Byla to nesmírně obohacující zkušenost a jsem vděčný, že jsem tuto výzvu přijal. Nicméně nyní považuji svou misi v představenstvu za splněnou a chci se naplno vrátit ke své advokátní praxi. Domnívám se, že čtyři roky v čele České advokátní komory byly dostatečně dlouhou dobou, abych mohl implementovat své vize a přispět k rozvoji advokacie v České republice.
Budete v nadcházejících volbách kandidovat do jiného orgánu České advokátní komory?
Co se týče veřejného života, stále vnímám advokátní komoru jako nezávislou samosprávnou organizaci, jejíž kvalita závisí na tom, jak se její členové podílejí na její činnosti. Pokud chci, aby advokátní komora dobře fungovala, budu se na její činnosti podílet – ať už jako volič na sněmu nebo jako člen nějaké odborné sekce. Rozhodně nechci zcela odejít z advokátního života, ale chci se stáhnout z exekutivní funkce.
Jsem připraven působit například v kárné komisi nebo odvolací kárné komisi, pokud bych byl zvolen.
