Liberecký klarinetista
Dnes se podíváme na příběh pana Aleše, prvního klarinetisty operního souboru libereckého Divadla F. X. Šaldy. Pan Aleš na místo nastoupil v roce 2011 a vydržel na něm až do roku 2019, kdy svůj pracovní poměr ukončil dohodou.
Záhy po své derniéře v divadle se ale bývalému zaměstnavateli ozval s přídavkem – měl totiž pocit, že jeho hra na klarinet byla lepší než jeho výplata.
Pan Aleš byl placen jako klarinetista 11. platové třídy. Od roku 2018 ale v libereckém divadle platil nový katalog prací, který umožňoval hráčům dosáhnout i na vyšší platové třídy, konkrétně:
- 12. platovou třídu, definovanou jako „Interpretace sólových částí náročných baletních, vokálních, instrumentálních a vokálně-instrumentálních děl“;
- a 13. platovou třídu, definovanou jako „Jedinečná interpretace sólových částí baletních, instrumentálních, vokálních nebo vokálně-instrumentálních nejnáročnějších rozsáhlých děl.“
Pan Aleš své umění hry na klarinet viděl jednoznačně v 13. platové třídě, tedy podstatně lépe placené než klarinetista 11. platové třídy. A nedocenění jeho hudebního umění podle něj odpovídala dlužná výplata v částce 131 168 Kč.
Spící krasavice
Liberecké divadlo uznávalo, že pan Aleš byl v souboru prvním klarinetistou. Tím ale shoda končila. Podle svého zaměstnavatele pan Aleš žádným „sólistou“ nebyl, protože interpretoval nikoli „sólové části děl“, ale pouze fráze či témata označená v partituře interpretačními znaménky „solo“ či „soli“. A každý hudební odborník přece ví, že takové části nemají charakter „sóla“ a z hlediska hudební formy nejsou „sólovou částí“. Takže si pan Aleš zasloužil pouze odměnu klarinetisty 11. platové třídy.
Rafinovaný argument založený na hudební nauce soudce nepřesvědčil a došli k závěru, že pan Aleš interpretem sólových částí hudebních děl byl, a má tak šanci na víc peněz. Ukázalo se ale, že výklad katalogu prací platného v libereckém divadle bude podstatně složitější, než si jeho autoři zřejmě mysleli.
Problematickým se ukázalo hodnocení „rozsáhlosti“ hudebních děl, protože pro klarinetistu 12. třídy stačilo interpretovat díla „běžné“ rozsáhlosti, klarinetista 13. třídy musel ale zvládnout díla „rozsáhlá“.
Logickým krokem soudního sporu se tak stala detailní analýza hudebního repertoáru libereckého divadla. Soudy například zjistily, že nejdelším libereckým představením byla Rusalka, u níž čistá délka hudby trvala pouze 155 minut (2 hodiny 35 minut), a že například balet Spící krasavice se v Liberci hrál pouze ve zkrácené verzi v čisté hudbě 130 minut (2 hodiny a 10 minut). To zaměstnavatel stavěl do kontrastu s tím, že Národní divadlo Spící krasavici uvedlo v nezkrácené verzi, jejíž délka činí přes 3 hodiny, a v Národním divadle je hrána pouze s jednou dvacetiminutovou pauzou.
Nejvyšší soud
Soudci Nejvyššího soudu vyšli při řešení hudebně baletního rébusu z textu katalogu prací platného v libereckém divadle. Ten totiž v jiných profesích používal celkem pětistupňovou škálu hodnocení rozsáhlosti: méně rozsáhlý – běžný – rozsáhlý – rozsáhlejší – nejrozsáhlejší.
Ze slovních popisů náročnosti práce klarinetisty různých tříd vyplynulo, že klarinetistovi 12. třídy stačí zvládat „běžná“ díla (stupeň 2 z 5), ale pro klarinetistu 13. třídy katalog vyžadoval zvládnutí děl „rozsáhlých“, tedy 3. stupeň „rozsáhlosti děl“ z 5 možných.
A právě výrazy použité v katalogu prací u zaměstnavatele dokáží poskytnout odpověď na správné zařazení klarinetisty Aleše. Pokud je u 13. platové třídy potřeba zvládnout interpretaci „rozsáhlých děl“, postačí, aby zaměstnanec zvládl interpretaci děl, která jsou rozsáhlejší, než díla „běžná“.
Pokud u něj platí takový katalog prací, nemá zaměstnavatel právo podmiňovat zařazení zaměstnance pana Aleše jako klarinetisty 13. platové třídy požadavkem interpretací děl „rozsáhlejších“, nebo dokonce „nejrozsáhlejších“.
To zároveň znamená, že Spící krasavice v nastudování Národního divadla bude zřejmě patřit mezi díla „nejrozsáhlejší“, ale i tak bude její liberecké zkrácené nastudování stále dílem „rozsáhlým“ nebo „rozsáhlejším“. Takže katalog prací zaměstnavatele podporuje nároky pana Aleše, bez ohledu na to, že si vedení libereckého divadla uvědomuje, že jejich repertoár nedosahuje kvalit Národního divadla.
„Z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu tak není zřejmé, z čeho odvolací soud usoudil, že „rozsáhlá“ díla jsou taková, která „více překračují standardní repertoár délkou přibližně 2 hodin 30 minut čistého hraní (tj. spíše blížící se ke 3 hodinám)“, vycházel-li pouze ze zjištění, jaký byl „standardní repertoár“ žalovaného, resp. běžný rozsah děl realizovaných u žalovaného, a z údaje o tom, v jakém rozsahu byl uveden balet Spící krasavice v Národním divadle.“ (Nejvyšší soud sp. zn. 21 Cdo 453/2025)
Morální ponaučení
Případ libereckého divadla je dalším přírůstkem do balíku českých rozhodnutí k rovnému odměňování. Tentokrát nám ukazuje, jak je důležité pořádně číst všechno, co si zaměstnavatel do dokumentů k odměňování zaměstnanců napíše. A někdy může mzdový nárok zaměstnance záviset i třeba jen na volbě jediného slova ve srovnání s jeho využíváním ve zbytku dokumentu.
Velmi pravděpodobně bude do zákoníku práce již letos zakotvena povinnost každého zaměstnavatele vypracovat svoji interní politiku odměňování a poskytnout ji zaměstnancům. V politice odměňování musí firma vysvětlit kritéria, podle kterých se rozhodla nastavit odměňování zaměstnancům na jednotlivých pozicích.
V těchto dokumentech bude podle dnešního rozhodnutí skutečně záviset na každém slově a soudy zřejmě nebudou příliš nakloněny argumentu, že zaměstnavatel v politice sice nějaká pravidla nastavil, ale v případě konkrétního zaměstnance je vlastně myslel jinak a odměna za práci by měla být podle toho, jak zaměstnavatel vnímá přínos a hodnotu práce konkrétního zaměstnance, a ne podle toho, jak to někdo napsal do politiky odměňování.
Pokud vás zajímají další rozhodnutí k rovnému odměňování, můžete pokračovat na tyto články Tomáše Procházky na LinkedInu:
- Můžete kvůli rovnému odměňování zkrachovat? (Birmingham)
- Další (moravská) bomba v rovném odměňování (Akademie věd)
- Česká pošta – další hřebíček do rakve, nebo světlo na konci tunelu? (Česká pošta)
- Rovné odměňování při přechodu zaměstnanců (Domov důchodců)
Aegis Law je hlavním partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky Aegis Law můžete navštívit na adrese https://www.aegislaw.cz/
