Život přináší různé výzvy. Český advokát, který je autorem těchto řádků, byl před více než dvaceti lety postaven před možnost začít vykonávat advokacii souběžně také na Slovensku a nechat se zapsat jako advokát i u Slovenské advokátní komory.
Ukázalo se, že to byla jedinečná příležitost nejen pro osobní rozvoj (možnost působení na slovenském trhu byla významná samozřejmě i z ekonomického hlediska) – podstatné však je, že ta dvě desetiletí přinesla množství zážitků, inspirací i překvapení a z pohledu českého praktikujícího advokáta vedla k optimistickému poznání, že vždy může být hůř, takže vlastně nemáme důvod k nespokojenosti. Nechci ovšem psát o politice, byť v souvislosti s komentováním výsledků legislativní činnosti a dopady na běžný život podnikatelů i občanů se tomu nejde vyhnout.
Rád jsem přijal pozvání legalwebu a v tomto příspěvků i v následujících se pokusím případné čtenáře seznámit z pohledu právníka s tím, co funguje nebo nefunguje u našich východních sousedů (například v souvislosti s elektronizací a digitalizací veřejné správy, dobytností pohledávek a podobně) a co může čekat českého právníka, podnikatele nebo obecně českého občana, pokud se v nějaké situaci setká se slovenským právním řádem, se slovenskými soudy a jinými institucemi.
O čem chci psát? Třeba o tom, že když jsem začal působit na Slovensku, byla zde čerstvě zavedena rovná daň (hrazena ještě ve slovenských korunách) a zdálo se, že po období Mečiarových vlád nastaly světlé zítřky. Bohužel realita posléze byla jiná a na Slovensku se stále „vybavuje“.
Z pohledu střední a starší generace českých právníků je Slovensko zemí, kde stále platí „náš“ obchodní zákoník (č. 513/1991 Zb.) i starý občanský zákoník (č. 40/1964 Zb.), samozřejmě s množstvím novel, takže aplikace těchto zákonů je pro českého advokáta tak trochu návratem do dob mládí (resp. do minulosti, chcete-li).
I v 21. století se lze na Slovensku setkat v praxi s uherským zvykovým právem a urbariáty, o tom se ale zmíním někdy příště. Zajímavý je jistě vliv české judikatury na rozhodovací praxi slovenských soudů. Od roku 2004 je Česká republika i Slovensko členským státem EU a je zajímavé srovnávat, jak mnohdy odlišně oba státy přistupují k přebírání evropských směrnic.
Je mnohé, co nás spojuje – v ČR soudy rozplétají pozadí „čapího hnízda“ a na Slovensku se třeba aktuálně řeší „penziónova výzva“ (co to vlastně je a co znamená například “nástenkový tendr“, to bude také námět na jeden z příspěvků o moderní slovenštině).
Námětů k psaní je spousta – namátkou proč „skutok sa nestal“, k čemu je § 363 a co znamená pro podnikatele daňová licencia. Těším se, až vám tato témata představím. A budu moc rád, když mě třeba upozorníte i na další.
(Text byl publikován v rámci spolupráce s hlavním partnerem legalwebu HAJDUK & PARTNERS.)
