Vždy při cestách autem na východ jsem donedávna řešil, zda pod Strečnem bude možné projet, případně jak velké bude zdržení – v této souvislosti bylo poněkud frustrující, že stavba dálničního tunelu Višnové pod hřebenem Malé Fatry kolem Strečna trvala „úctyhodných“ dvacet let, když výstavbu cca šestkrát delšího Eurotunelu pod Lamanšským průlivem bylo možné zvládnout za pouhých šest let.
Jsou ovšem i jiné „pomníky“ – třeba Triblavina. Při cestách po slovenské dálnici D1 nebylo možné přehlédnout několik let zvláštní křížení s dálnici D4. Někdo si zjevně neuvědomil, že z pouhého křížení dvou dálnic nevznikne křižovatka umožňující napojení ve všech směrech. Za opomenutí se platí a výstavba tohoto „rozšíření“ křížení dvou dálnic stála v přepočtu více než dvě miliardy korun. Polský BUDIMEX to zvládá celkem rychle. Jsem rád, že po loňském dokončení úseku D1 u Přerova bude možné plynule projet celou českou dálnici D1, protože i po dostavbě výše zmíněné dálniční křižovatky u Bratislavy v letošním roce a dokončení úseku D1 u Strečna na sklonku roku 2025 slovenská D1 stále bude čekat na své dokončení, přestože to slovenští premiéři opakovaně slíbili už dávno. Ano, i v Česku máme zkušenost, že před volbami toho politici naslibují hodně. Někdy je ovšem z pohledu práva bezpečnější, když zůstane jen u slibů.
Názornou ukázkou toho, jak by neměl zákonodárce přistupovat k řešení problémů, je na Slovensku zákon č. 669/2007 Z.z. o jednorázových mimořádných opatřeních při přípravě některých dálničních a silničních staveb pro motorová vozidla, přesněji novela tohoto zákona, schválená ve zkráceném legislativním řízení a zveřejněná pod č. 139/2017 Z.z.. Podle tohoto zákona na pozemcích, k nimž stavebník nezískal vlastnické nebo jiné právo před vydáním rozhodnutí o stavebním záměru, může stavebník provést výstavbu dálnice podle rozhodnutí o stavebním záměru i před nabytím vlastnického nebo jiného práva k pozemkům, a to na základě rozhodnutí o předběžné držbě. Takové rozhodnutí vydá vyvlastňující orgán do 7 pracovních dnů po ústním jednání, přičemž ústní jednání se nařizuje bezprostředně po podání návrhu a odvolání proti rozhodnutí o předběžné držbě nemá odkladný účinek. Když veřejná správa maká, není čas na nějaké ústavní garance vlastnického práva. Slabou útěchou pro vlastníka může být to, že má nárok na finanční náhradu ve výši obvyklého nájmu za toto omezení vlastnického práva a že v rámci předběžné držby by se měly provádět stavební a demoliční práce pouze v rozsahu umožňujícím navrácení vyvlastněného majetku do původního stavu.
Zarážející je, že tato novela z roku 2017 obstála před Ústavním soudem Slovenské republiky, jak vyplývá z rozsudku zveřejněného pod č. 389/2020 Z.z. Ze zásady, že na cizím pozemku nelze provádět žádné stavební úpravy, podle názoru Ústavního soudu SR mohou být povoleny výjimky, a to i v případech výstavby dálnice. Dle tohoto rozsudku napadená ustanovení jsou sice z ústavního hlediska „hraniční“, ale stále přijatelná. Za neústavní bylo shledáno pouze ustanovení vylučující možnost přiznání odkladného účinku rozhodnutí v rámci správního soudnictví.
Je jednoduché se vymlouvat, že za problémy s pomalou výstavbou silnic a dálnic může nedostatečná legislativa. Rozhodně si nemyslím, že by nějaký zázračný zákon urychlil stavbu tunelu u Strečna nebo zabránil situaci, kdy vznikne křížení dvou dálnic bez jejich propojení. Problém je zjevně někde jinde a nové zákony (ani ten z roku 2017) to nevyřeší. Do začínajícího roku 2026 tedy přeji nám všem nejen bezpečné a rychlé cestování, ale také právní řád nezaplevelený nesmyslnými zákony.
Slovensko Marka Jakubíka je společným projektem legalwebu a Marka Jakubíka, partnera kanceláře HAJDUK & PARTNERS, v němž s lehkou ironií glosujeme, co funguje nebo nefunguje u našich východních sousedů. Může totiž být lépe, ale také hůře.
HAJDUK & PARTNERS je hlavním partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky HAJDUK & PARTNERS je možné navštívit na adrese https://www.hajduk.cz/
