S jakými záměry jste se rozhodl ke kandidatuře na letošním sněmu České advokátní komory?
Považuji advokacii za svého druhu poslání, zároveň vnímám, jak je naše profese (a zejména některé negativní projevy, prohřešky členů advokátního stavu apod.) nahlížena veřejností. V jednu konkrétní chvíli v rámci diskuzí se současnými či minulými členy orgánů ČAK jsem si řekl, že je na místě nejen pasivně komentovat, ať již pozitivně či negativně, ale stát se potenciálně součásti změny.
Program a směřování Moderní advokacie, stejně tak i myšlenky některých kandidujících kolegů jsou mi blízké, a tedy mi kandidatura pro nadcházející volební období dává smysl.
Jak hodnotíte činnost orgánu, do něhož kandidujete, v právě končícím volebním období?
Spíše pozitivně, zejména s ohledem na úroveň fungování kontrolní rady, její flexibilitu a atmosféru při projednávání jednotlivých otázek. Řada věcí je mi známa spíše zprostředkovaně, samozřejmě, nicméně situaci hodnotím tak, jak ji vnímám.
Některé věci vnímám ale problematicky – zejména právě veřejností negativně (velmi oprávněně) vnímané kauzy měly z mého pohledu orgány Komory řešit rázněji a rychleji. Ať již jde o kauzu paní Sukové, případně nyní záležitosti kolem Karima Titze. Jakkoliv bez dalšího samozřejmě hájím princip presumpce neviny, alespoň silnější vyjádření orgánů Komory o tom, že se situací zabývá, spolu s obecnější proklamací na téma hodnoty advokacie, měly z mého pohledu proběhnout.
Minimálně z pohledu veřejnosti by mohla být Komora vnímána jako orgán fungující nejen „slepě“ ve prospěch svých členů (novelizace advokátního tarifu je veřejností také vnímána všelijak, byť je situace naprosto ve prospěch klientů a nikoliv advokátů – i zde patrně chybí nějaká edukace směrem k veřejnosti), ale i jako efektivní „hlídač“ jejich prohřešků a pochybení.
Co ze své specializace byste rád využil v práci pro Komoru?
Specializuji se již delší dobu na řešení soudních sporů, ať již v předsoudní fázi či přímo před soudy. Není mi tedy cizí náhled na téma společenské škodlivosti, na názory soudců k pojmu dobrých mravů a veřejného pořádku aj.
Mám za to, že bych mohl být schopen aplikovat v relevantních případech měřítko přísnější tam, kde si to situace žádá, a naopak formalisticky nelpět na postizích tam, kde reálná škodlivost chybí.
Jak podle vás výsledky ovlivní to, že letos sněm proběhne hybridně?
Na celou situaci jsem velmi zvědavý, byť jsem advokátem ještě krátký čas a volil jsem zatím, coby advokát, jen jednou. Nepochybuji ale o tom, že letos zesílí vliv mimopražských advokátů, tj. projeví se jejich názor a pohled na fungování Komory. Jakým způsobem se tento aspekt projeví na výsledcích, to si netroufám předpovídat.
Je to ale v obecné rovině určitě dobře, advokát z (mého rodného) Trutnova je stejným členem Komory jako advokát přední pražské kanceláře, jeden či druhý by neměl být z(ne)výhodněn jen tím, že vykonává praxi desítky kilometrů za hlavním městem. Pravidla profesní etiky, příp. postihy, a zejména pak povinnosti, které zákon a Komora vůči členům uplatňuje, tyto uplatňuje vůči všem stejně, tj. „hlasovací pohodlí“ o členech orgánů by mělo být pro všechny obdobné.