S jakými záměry jste se rozhodl ke kandidatuře na letošním sněmu České advokátní komory?
Mým hlavním záměrem, který mne přiměl k rozhodnutí opět kandidovat do Kárné komise ČAK, je snaha o zachování jisté kontinuity rozhodovací praxe tohoto disciplinárního orgánu. Advokacie v posledních letech prochází dramatickou změnou, advokáti poskytují své služby mnoha novými způsoby a dle mého názoru je třeba i v této době dbát o zachování standardů etického rozměru výkonu advokacie.
Jak hodnotíte činnost orgánu, do něhož kandidujete, v právě končícím volebním období?
Kárná komise ČAK doznala v právě končícím funkčním období výrazné personální obměny, jejími členy se staly kolegyně a kolegové s různou dobou praxe, ale i rozličnými způsoby výkonu advokacie. Mnohokrát tato skutečnost přinesla nových názorů na otázky kárné odpovědnosti advokáta. Jsem přesvědčen, že právě tato změna posunula činnost KK ČAK kupředu. Na druhou stranu i nadále zůstává činnost KK ČAK například v oblasti digitalizace daleko za (alespoň mým) očekáváním.
Co ze své specializace byste rád využil v práci pro Komoru?
Jako advokát s mnohaletou generální praxí jsem v rámci činnosti člena Kárné komise ČAK mnohokrát využil a rád bych tak činil i v budoucnu své bohaté zkušenosti z práce s klienty, se vztahy mezi advokáty navzájem a v přístupu advokáta například k justičním orgánům. Letitá zkušenost člena kárného senátu zabývajícího se mj. i problematikou přestupků proti AML zákonu mne vede k přesvědčení, že zejména v této oblasti je třeba se pokoušet nalézt správný kompromis mezi zákonnými povinnostmi advokáta na straně jedné a historickými výsadami advokátního stavu na straně druhé.
Jak podle vás výsledky ovlivní to, že letos sněm proběhne hybridně?
Možnost hybridní účasti na sněmu je dle mého velkou neznámou. Pokud bych vycházel ze zkušeností kolegů ze Slovenska, tak první hybridní sněm Slovenské advokátní komory nepřinesl výrazný nárůst účastníků sněmu. Osobně bych byl rád, kdyby tomu v našich podmínkách bylo jinak.
Možnosti zvolit si své zástupce do volených orgánů ČAK, případně podílet se na rozhodnutí o přijetí usnesení sněmu, tzv. od stolu, by měl využít co největší počet advokátů. Potěšilo by mě, kdyby počet účastníků sněmu dal tušit, že stále více advokátek a advokátů už nevnímá Komoru jen jako „protivného regulátora trhu“, ale spíše jako naše společné dílo. Komora bude v budoucnu právě taková, jak moc (a nebo málo) se o ni budeme zajímat.
