S jakými záměry jste se rozhodl ke kandidatuře na letošním sněmu České advokátní komory?
Ke kandidatuře mě vede snaha navázat na svou předchozí činnost v kárné komisi, jejímž členem jsem byl po dvě funkční období. V rozhodovací praxi jsem se vždy snažil prosazovat výklad advokátní etiky, který je nejen odborně podložený, ale i srozumitelný a přesvědčivý pro obě strany řízení.
Domnívám se, že se mi tento přístup osvědčil – dokladem je skutečnost, že mi není známo, že by některé z mnou vypracovaných kárných rozhodnutí bylo napadeno odvoláním. V případě svého zvolení chci v této cestě pokračovat, a tím přispět nejen k posilování důvěry v kárné řízení, ale také k upevňování profesní integrity advokacie jako celku.
Jak hodnotíte činnost orgánu, do něhož kandidujete, v právě končícím volebním období?
Kárná komise patří tradičně mezi stabilní a respektované pilíře advokacie a tuto pozici si udržela i v právě končícím volebním období. Nicméně spatřuji prostor pro další zlepšení, zejména v přiměřeném posílení digitalizace rozhodovací činnosti kárné komise a ve zvýšení dostupnosti jejích rozhodnutí pro advokátní veřejnost. Vnímám to jako důležitý krok k posílení povědomí o kárné praxi v rámci advokátního stavu.
Co ze své specializace byste rád využil v práci pro Komoru?
Vedle své praxe v civilním sporném řízení a trestní obhajobě se dlouhodobě věnuji etickým otázkám výkonu advokacie. V této oblasti mám praktické zkušenosti nejen z dřívějšího dvouletého působení v kárné komisi, ale také ze svého současného členství ve Výboru ČAK pro advokátní etiku.
Zároveň se ve své praxi věnuji i digitalizaci justice a advokacie. Ačkoliv činnost kárné komise má být konzistentní a spíše konzervativní, domnívám se, že přiměřená digitalizace její agendy – například v oblasti spisové, evidenční a sborníkové – může přispět jak k efektivitě její práce, tak k vyššímu povědomí uvnitř advokacie. To je samozřejmě spíše úkol organizační pro aparát ČAK, ale myslím, že svým povědomím a zkušenostmi mohu být přínosem i z pohledu člena Kárné komise.
Jak podle vás výsledky ovlivní to, že letos sněm proběhne hybridně?
Dosavadní zahraniční zkušenosti naznačují, že hybridní forma advokátních sněmů nemusí nutně vést k vyšší volební účasti ani zásadním změnám ve směřování advokacie. Přesto jsem přesvědčen, že hybridní forma sněmu může alespoň částečně usnadnit zapojení advokátů z regionů, což považuji za krok správným směrem.
Osobní účast na sněmu však stále považuji jako významný a nezastupitelný projev v zájmu o společnou profesní budoucnost. Osobně doufám, že hybridní sněm ukáže nové možnosti pro modernizaci naší komory a stane se impulsem k dalšímu rozvoji.
